Vysoké nad Jizerou
| Vysoké nad Jizerou | |
|---|---|
 Náměstí Dr. Karla Kramáře
| |
 
| |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Semily |
| Obec s rozšířenou působností |
Semily (správní obvod) |
| Okres | Semily |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°41′8″ s. š., 15°24′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 353 (2023)[1] |
| Rozloha | 20,67 km²[2] |
| Nadmořská výška | 692 m n. m. |
| PSČ | 512 11, 512 43, 513 01 |
| Počet domů | 776 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí Dr. Karla Kramáře 227 512 11 Vysoké nad Jizerou mestsky.urad@vysokenadjizerou.cz |
| Starostka | Mgr. Lucie Vaverková Strnádková |
| Oficiální web: www | |
  Vysoké nad Jizerou
| |
| Další údaje | |
| Kód obce | 577693 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoké nad Jizerou (německy Hochstadt an der Iser, nářečně též Větrou) je město v okrese Semily v Libereckém kraji, jedno z nejvýše položených horských měst České republiky. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Helkovice, Horní Tříč, Sklenařice a Stará Ves.
Historie
Poprvé je Vysoké zmiňováno v dochovaném písemném pramenu jako Wyssoka v roce 1352,[4] jako Alta ciuitas (lze přeložiti s ženským rodem městského titulu použitým v latině přibližně jako Vysoká městská obec, jinak prostě město Vysoké) pak ve spolehlivém opise dalšího pramene pořízeném teprve v patnáctém století až k 4. srpnu 1354.[5] První známí majitelé jsou páni z Waldsteina.[6]
Roku 1842 město Wysoký (německy Stadt Hochstadt) leželo v Čechách v Boleslavském kraji.[7]
Počátkem roku 2012 zde žilo 1302 obyvatel, přičemž o pět let dříve to bylo 1351.[8]
Památky
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vysokém nad Jizerou.
- římskokatolický farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské s gotickou madonou
- Sbor ThDr. Karla Farského čp. 303 s bytem pro faráře Církve československé husitské a pamětní síní
- rodný dům JUDr. Karla Kramáře čp. 10 se státníkovou bustou od Františka Vladimíra Foita
- školy
- vysocká vila JUDr. Karla Kramáře, tedy vysocká Kramářova vila, užívaná z větší části hotelem Kramářův zámek - hotel Větrov[9] a z menší části apartmánem Zámeček[10]
- Vysocká bouda, dílo významného architekta Karla Lhoty, někdejší ubytovací zařízení pro turisty čp. 23
- díla lidového sochařství
- hřbitovy se hroby významných osobností, funerální plastika (Sucharda, hrob obchodníka v Jilemnici Josefa B. Šmída (1878-1927) s symbolem spiritismu složeným z růže, kříže, hvězdy a lotosu, hrob Jaroslava Skrbka a jeho ženy, hrobka rodičů JUDr. Karla Kramáře)
- zřícenina hradu Nístějka
- Dykova skála, v lesích houbařsky oblíbených básníkem Viktorem Dykem s kamenem z Mumlavy s vytesaným nápisem na jeho památku
- park básníků (městské sady) s pomníky Karla Havlíčka Borovského (sochař Josef Strachovský), Antonína Sovy, Viktora Dyka a secesním altánem s plastickou mapou Krkonoš
- Márinkův kříž, místo s nejkrásnějším výhledem na panorama Krkonoš
- památník táborů lidu („meetinků“) konaných roku 1868 na Petruškových vrších
- památníky padlým v I. a II. světové válce
- budova divadla Krakonoš s prvky kubismu
Osobnosti
- Antonín Bartoň ml. (1908 - 1982), výrobce lyží, olympionik, československý representant v lyžování
- Karel Dlabal (1927–2014), rodák ze Štolmíře, plastický chirurg, ředitel a primář vysockého Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie
- Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky (1842–1911) – šlechtice za Stanmíru ve Slaném, statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích
- František Blažej Kramář (1821–1866), lékárník a starosta v Přerově
- Karel Kramář (1860–1937), politik, první řádný československý ministerský předseda
- Vincenc Kramář (1877–1960), historik umění, teoretik kubismu a sběratel
- Karla Pfeiferová (1886–1969), československá senátorka
- Zdeněk Rón (1889–1948), prozaik, dramatik a básník nejen Podkrkonoší
- Jaroslav Skrbek (1888-1954), ponikelský rodák grafik a malíř, žák Maxe Švabinského
- Ladislav Vik (1923–2011), provinciál české salesiánské provincie a politický vězeň komunistického režimu
- Jan Petruška (1762–1819), zdejší podučitel a písmák, zakladatel nejstaršího českého ochotnického souboru v českých zemích
- Oldřich Vodseďálek (1910-1982), stanovský rodák, akademický malíř a ilustrátor (například ilustroval Blouznivce našich hor od JUDr. Antonína Zemana, alias Antala Staška ve vydání z roku 1940)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ TOMEK, Wácslaw Wladiwoj. Registra decimarum papalium čili: Registra desátků papežských z dioecezí pražské. Dle půwodních rukopisů wydal Wácslaw Wladiwoj Tomek. (Z pojednání král. české společnosti nauk VI. řady swazek 6.). Tiskem dra. Ed. Grégra. 1. vyd. Praha: král. česká učená společnost, 1873. XII, 108 s. Dostupné online. S. III-XII, 82-83 a 106. (latinsky, česky)
- ↑ TINGL, Franciscus Antonius. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus, inchoans ab anno 1354 usque 1362. Cum licentia reverendissimi ordinariatus pragensis. Typis typographiae Dr. Ed. Grégr. 1. vyd. Praga: presbyter Franciscus Antonius Tingl, 1867. IV, 212 s. Dostupné online. S. 14, 195, 207 et 210. (latinsky)
- ↑ JAKL, Michal L. Z dějin města Vysokého nad Jizerou [online]. Vysoké nad Jizerou: město Vysoké nad Jizerou, 2015-02-24 [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
- ↑ SOMMER, Franz; PRUSCHAK, Anton. 8960-1 Vysoké n. Jiz. - dříve Hochstadt (Wysoky). Indikační skici Stabilního katastru - Čechy (Národní archiv). Název: BOL170018420. ags.cuzk.cz [online]. 1842 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (německy, česky)
- ↑ Počty obyvatel v obcích [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Kramářův zámek - Hotel Větrov ***. Travelking [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Apartmán Zámeček - ubytování Vysoké nad Jizerou - Krkonoše [online]. Destinační společnost Krkonoše [cit. 2017-08-31]. Dostupné online.
Literatura
- POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, Praha Academia 1982, s. 303–304.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké nad Jizerou na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Vysoké v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vysoké nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
