Vysočany (tvrz)

Vysočanská tvrz
Základní informace
Výstavba 14. století
Přestavba 1880
Zánik 50. léta 20. století
Poloha
Adresa Freyova, původní čp. 25, Praha 9 - Vysočany, ČeskoČesko Česko
Ulice Freyova, Mlékárenská a Bassova
Souřadnice 50°6′32,88″ s. š., 14°30′3,82″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysočanská tvrz bylo sídlo ve Vysočanech v Praze 9, které se rozkládalo mezi ulicemi Freyova, Bassova a Mlékárenská jižně od dnešního hotelu Clarion. Budovám dvora příslušelo číslo popisné 25.[1]

Historie

Předchůdcem tvrze byla středověká zemědělská usedlost vlastněná kladrubským klášterem. Ve 14. století byl klášterem prodána a následně několikrát změnila majitele. Některým z nich, pravděpodobně Ješkem z Vysočan, byla v části dvora vystavěna tvrz.[2] V 15. století byl dvůr nejspíše prodán klášteru na Karlově a v pozdější době kostelu svatého Apolináře. Odtud pocházelo dobové pojmenování Větší dvůr apolinářský.[2] Sousednímu dvoru č. p. 26 se říkalo Menší dvůr apolinářský.

Na dvoře od poloviny 19. století bydlela rodina Freyových, podnikatelů, kteří ve Vysočanech založili cukrovar a mlékárnu.[3] V roce 1880 byla tvrz přestavěna. Původní gotická stavba z opukového zdiva byla navýšena o cihlové patro s výrazným balkonem podepřeným sloupy a břidlicovou střechou.[2] Zajímavostí je, že do tvrze vedla první telefonní linka na území dnešní Prahy. Zřízena byla Bedřichem Freyem mladším a od 21. května 1881 spojovala tvrz s vysočanským cukrovarem.[4] Freyův adoptivní syn Bedřich Eduard Strohmayer-Frey byl švagrem operní pěvkyně Emy Destinnové, jež tvrz počátkem 20. století navštěvovala[5] a příležitostně zde udílela hodiny zpěvu.[6]

25. března 1945 byl dvůr těžce poškozen v rámci spojeneckého bombardování Prahy a z budovy tvrze zbylo jen kamenné přízemí. Rodina Freyových navíc po válce kvůli německému původu odešla do emigrace. Některé budovy dvora byly obnoveny, samotný objekt tvrze byl ale přes žádost památkářů a místních zbořen,[2] podle mapových záznamů k tomu nejspíše došlo v 50. letech 20. století.[7] Do roku 2020 se zachovala pouze kamenná zeď v jižní části dvora a dvojice hospodářských budov s popisnými čísly 25 a 28. Budovy nicméně nebyly využívány, jejich okna zazděna a pozemek ohrazen ocelovým dočasným plotem. Demolice těchto staveb proběhla na jaře 2021.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 8937-1, Vysočany, původně Wisoczan, mapováno 1840, skica. Dostupné z WWW.
  2. ↑ a b c d MČ Praha 9. Historické okénko: Dějiny Vysočan. [cit. 2018-09-05]. Dostupné online Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine..
  3. ↑ Vysočanské fragmenty [online]. 2010-09-18 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ve vysočanském cukrovaru byla zavedena telefonní linka, již druhá v Čechách. Neaktuality.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-25. 
  5. ↑ Ve Vysočanech před sto lety. Městská část Praha 9 [online]. 2010-11-01 [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-25. 
  6. ↑ ŠEDINOVÁ SLABÁKOVÁ, Nikola. Pedagogické působení Emy Destinové. E-Pedagogium [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, 2008 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. ISSN 1213-7499. 
  7. ↑ Praha včera. app.iprpraha.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • Holec, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 95-96.

Externí odkazy

Zdroj