Vyklantice (zámek)

Vyklantice
	zámek Vyklantice
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	1728
Přestavba	70. léta 18. století (pouze interiéry)
Stavebník	Jan Jáchym Harrach
Další majitelé	Harrachové, Jeřábkové z Jeřabiny, Mackové z Leiberichu, Puteani, Mayerovi
Současný majitel	JUDr. Pavel Liška
Poloha
Adresa	Staré Vyklantice 1, Vyklantice, Česko
Souřadnice	49°33′14,37″ s. š., 15°2′20,54″ v. d.
	Vyklantice (zámek) Vyklantice (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	21941/3-3344 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Vyklantice stojí ve Starých Vyklanticích, místní části obce Vyklantice, v okrese Pelhřimov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

První zmínka o Vyklanticích pochází z roku 1410, kdy je vlastnil Strahovský klášter. Ačkoliv se v následných staletích majitelé často měnili, žádný z nich zde nevystavěl panské sídlo. V roce 1704 se ale majitelem stává Jan Jáchym Harrach, jenž v roce 1728 nechal v obci postavit barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a také zámek. Následně se majitelé opět často střídali. V 70. letech 18. století nechal zámecké interiéry upravit Jan Josef Jeřábek z Jeřabiny a Berglerbergu. Roku 1799 jej zakoupil Karel Mack z Leiberichu, jenž v roce 1805 vydal Napoleonovi pevnost Ulm. Za to byl do roku 1808 vězněn a následně žil do roku 1810 na vyklantickém zámku. V tom roce zámek od něj kupuje Jan Puteani. Potom se majitelé opět střídali.

V roce 1948 byl majiteli Alfredovi Mariovi Mayerovi zámek znárodněn a od následujícího roku se jako majitelé střídaly různé zemědělské podniky. V roce 1974 se dostal do majetku národního podniku Tesla Holešovice a plánovala se zde rekonstrukce. K té ovšem nedošlo, postupně se rozpadla střecha a v roce 1989 se situace zámku stala kritickou, hrozila totiž jeho demolice. Po revoluci se majitelem stal JUDr. Pavel Liška, jenž zahájil kompletní rekonstrukci zámku, která pokračuje do současnosti.

Zajímavosti

Jméno architekta zámku, ani kostela není známo. Nejčastěji bývají tyto stavby přisuzovány Janu Blažejovi Santinimu nebo Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.^[2]
Na zámku pobývala řada známých osobností – např. Oskar Nedbal, Josef Suk, Bedřich Smetana, Ignác Herman či Jaroslav Vrchlický.^[3]