Vyšeslav Vladimirovič

Vyšeslav Novgorodský
Úmrtí 995
Veliký Novgorod
Nábož. vyznání pohanství
Rodiče Vladimír I. Kyjevský a Olava
Rod Rurikovci
Příbuzní Predslava Kyjevská, Premislava Kyjevská, Dobroněga Kyjevská, Jaroslav I. Moudrý, Mstislav Černigovský, Izjaslav Polocký, Vsevolod Volyňský, Boris Rostovský, Gleb Muromský a Stanislav Smolenský (sourozenci)
Funkce novgorodský velkokníže (988–1010)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vyšeslav Vladimirovič (977–1010 Novgorod)[1] byl novgorodský kníže a nejstarší syn Vladimíra I. Velkého a jeho varjažské manželky Olavy, kterou někteří historici považovali za Češku.

Život

Po smrti Vyšeslava Vladimiroviče se stal novgorodským knížetem Jaroslav I. Moudrý, ačkoli kandidátů mezi jeho bratry bylo více. Ti však z různých důvodů neměli možnost trůn získat. Izjaslav I. Vladimirovič umřel v roce 1001 a Sviatopolk I. byl po roce 1013 eskortován k otci Vladimíru I. do Vyšgorodu, kde byl střežen.

Existuje i mnohem starší verze Vyšeslavovy smrti. Podle výkladů varjažských ság vdova švédského krále Erika IV. Vítěze Sigrid nesouhlasila s dvořením knížete Vissawalda (Vyšeslav Vladimirovič) a v roce 995[2] ho upálila a za manžela si vzala dánského krále Svena I.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšeslav Vladimirovič na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Nejpravděpodobnější rok narození Vyšeslava Vladimiroviče je rok 977. Jeho data narození a úmrtí se však nedají věrohodně potvrdit. Jaroslav I. Moudrý odhadoval rok smrti svého bratra na roky 1013 - 1014 v Novgorodě.
  2. ↑ Historik F. Braun však knížete Vissawalda spojuje se jménem Vsevoloda Vladimiroviče. Ten však do své územní zprávy dostal Vladimírsko-volynské knížectví, a dvořit mu mohla snad jen polácká kněžna. Navíc, v roce 995 měl Vsevolod Vladimirovič pouhých 11 let. V té době měla Sigrid kolem 20 let a více jí mohl vyhovovat 17letý Vyšeslav. Kromě toho, jeho území se nacházely v sousedství Švédska a pro manželský svazek dvou dynastii, které uzavíraly smlouvy a úmluvy mezi sebou, věkový rozdíl čerstvých novomanželů nikdy nehrál důležitou roli.

Literatura

  • Рыдзевская Е. А. Древняя Русь и Скандинавия IX-XIV вв. Москва. 1978. 239 с.
  • Braun F. Das historische Russland jim nordischen Schrifttum des X-XIV. Jahrhunderts // FestschriftEugenMogkzum 70. Geburtstag.-Halle. 1924. S. 157–167
  • Jonsson J. R. Svensk Balladtradition. I. Balladkallor och balladtyper. Stockholm, 1967. 296 s.
  • Богуславский В. В. Славянская энциклопедия. Киевская Русь - Московия: в 2 т. - М .: Олма-Пресс, 2001.
  • Войтович Л. Княжеские династии Восточной Европы (конец IX - начало XVI в.).
  • Карпов А. Ю. Владимир Святой. - М .: Молодая гвардия - ЖЗЛ; Русское слово, 1997.
  • Древняя Русь в свете зарубежных источников. / Под редакцией Е. А. Мельниковой. - М .: Логос, 1999.

Externí odkazy

Zdroj