Vrbovka žláznatá
 Vrbovka žláznatá | |
|---|---|
 Vrbovka žláznatá (Epilobium ciliatum)
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď |
pupalkovité (Onagraceae) |
| Rod |
vrbovka (Epilobium) |
| Binomické jméno | |
|
Epilobium ciliatum Raf., 1808 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrbovka žláznatá (Epilobium adenocaulon, syn: Epilobium ciliatum) je druh rostliny z čeledi pupalkovité (Onagraceae).V literatuře je možné nalézt i jméno vrbovka brvitá[2]
Popis
Jedná se o vytrvalou rostlinu dosahující výšky nejčastěji 20–120 cm.[3]Oddenky jsou poměrně krátké, po odkvětu se na nich vytváří nadzemní růžice listů.[4]Lodyha bohatě větvená (řidčeji jednoduchá), dole lysá nebo skoro lysá, v horní části přitiskle pýřitá s hojnými odstálými žláznatými chlupy, od listů sbíhají 2–4 úzké linie.[4] Dolní listy jsou vstřícné, horní pak střídavé, krátce řapíkaté, řapíky 2–5 mm dlouhé. Čepele jsou nejčastěji podlouhle až vejčitě kopinaté, nejčastěji tmavě zelené, asi 7–11 cm dlouhé a 1,5–3 cm široké, na okraji pilovitě zubaté, na každé straně s 20–35 zuby.[4]Květy jsou uspořádány v květenstvích, vrcholových hroznech a vyrůstají z paždí listenu. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4, nejčastěji 3 mm dlouhé. Korunní lístky jsou taky 4, jsou nejčastěji 4–6 mm dlouhé, na vrcholu hluboce vykrojené, světle až tmavě růžové, zřídka bělavé. Ve střední Evropě kvete nejčastěji v červenci až v září.[4]Tyčinek je 8 ve 2 kruzích. Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, blizna je celistvá, kyjovitá.[4]Plodem je asi 4–6 cm dlouhá tobolka, je přitiskle pýřitá s odstálými žláznatými chlupy, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[4]Semena jsou cca 1 mm dlouhá, na vrcholu s chmýrem a krátkým průsvitným límečkovitým přívěskem a osemení je hustě papilnaté, papily jsou špičaté a vytváří husté řady.[4] Počet chromozómů je 2n=18 nebo 36.[3]
Rozšíření ve světě
Vrbovka žláznatá byla původně rozšířena jen v Severní Americe, dnes však je jako neofyt rozšířena i jinde, např. v Evropě, Asii, na Havaji, v Jižní Americe, v Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandu.[4][5]
Rozšíření v Česku
V ČR je to dnes velmi hojný druh od nížin do subalpínského stupně[6]. Jedná se o neofyt a invazní druh, který roste na rozmanitých stanovištích, nejčastěji antropogenního charakteru. Z ČR je známa od roku 1926, masivně se však začala šířit až v 60. letech 20. století a za relativně krátkou dobu se stala vrbovka žláznatá jedním z nejhojnějších druhů vrbovek v ČR.[3][4] Má široké rozpětí stanovištních nik, Dr. Josef Holub o invazi vrbovky referoval: „Rostlina s velmi širokou ekologickou amplitudou, nalezena před kapličkou v Obřím dole i u schodů ÚV KSČ v Praze.” [2]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b Vesmír 80, 564, 2001/10
- ↑ a b c KIRSCHNER, Jan. Epilobium L.. In: KUBÁT, Karel et al. eds. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 436–440.
- ↑ a b c d e f g h i SMEJKAL, Miroslav. Epilobium L.. In: SMEJKAL, Miroslav. Květena České republiky, vol. 5. Praha: Academia, 1997. S. 99–132.
- ↑ Plants of the World Online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KAPLAN. Distribution of Epilobium adenocaulon in the Czech Republic [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vrbovka žláznatá na Wikimedia Commons
- Mapy florabase
