Vrahovice

Vrahovice
Kostel svatého Bartoloměje
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Prostějov
Okres	Prostějov
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°28′51″ s. š., 17°8′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 372 (2021)[1]
Katastrální území	Vrahovice (5,8709 km²)
Nadmořská výška	215 m n. m.
PSČ	798 11
Počet domů	798 (2011)[2]
Vrahovice
Další údaje
Kód části obce	185230
Kód k. ú.	785237
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrahovice (v čuháckém nářečí Brahovice,^[3]německy Wrahowitz,^[4]latinsky Vrahovicium^[5]) jsou místní část Prostějova v severovýchodní části města. Žije zde přibližně 3 400^[1] obyvatel. Ve Vrahovicích se slévají říčky Romže a Hloučela, které tvoří říčku Valová. Nejvyšším bodem Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák), který má výšku 263,1 m n. m.

Ve Vrahovicích se nachází kostel sv. Bartoloměje, dále pošta (PSČ 798 11), základní škola, několik hostinců, železniční zastávka a arboretum.

Poloha a geografické podmínky

Vrahovice jsou vesnicí podélného typu, ležící ve východní části města Prostějov. Místní část se rozkládá na obou březích říčky Romže. Na západě jsou ohraničeny říčkou Hloučela, která se spolu s Romží ve Vrahovicích stýká ve Valovou. Na řece Hloučele se nachází Pivovarský rybník, ležící blízkosti estakáda Haná. Vrahovice se nacházejí v nadmořské výšce 220 m n. m.,^[6] nejvyšší bod Vrbatecký kopec (též zvaný Vrbák) má výšku 263,1 m n. m.^[7] Ze severu jsou Vrahovice lemovány železniční tratí z Prostějova do Olomouce. Asi kilometr na západ od Vrahovic prochází dálnice D46. Obcí vede silnice II/150, která za Čechůvkami pokračuje směrem na Přerov. Směrem z Držovic vstupuje ze severovýchodu cyklostezka číslo 5042, ta za Čechůvkami míří do Kralic na Hané.^[8]

Katastr sousedí s katastrálními územími Prostějov na západě, Držovice na Moravě na severozápadě, Dubany na Hané na severovýchodě, Vrbátky na severovýchodě, Štětovice na východě a Čechůvky na jihovýchodě.^[7]

Přírodní poměry

Podnebí je mírné kontinentální. Podle Quittovy klasifikace podnebí se celé okolí Vrahovic řadí do oblasti T2.^[9] Průměrná teplota je 19–20 °C, průměrná lednová teplota -2 °C. Velmi úrodná půda – černozem, umožňuje intenzivní zemědělské hospodaření. Z nerostného bohatství má význam pouze cihlářská hlína. Kvůli průmyslovým podnikům a dopravě je špatná kvalita ovzduší.^[10]

Název

Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel: Vrahovici. Možný původ tohoto obyvatelského pojmenování je dvojí: Pravděpodobnější je, že bylo odvozeno od osobního jména Vrah totožného s obecným vrah, jehož starší význam byl především "nepřítel". V takovém případě by pojmenování obyvatel znamenalo "Vrahovi lidé". Vyloučit se nedá ani odvození od starobylého zeměpisného pojmu vrah - "vyvýšenina" dochovaného v místních jménech Vráž, Vražné apod. Význam obyvatelského jména by pak byl "lidé sídlící na vrahu".^[11][12]

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1337.^[13][14] První kostel je zmiňován v roce 1360.^[15] Tento kostel v roce 1586 při požáru obce vyhořel.^[16] Hned poté byl postaven nový, který byl používán až do roku 1831, kdy byl zbourán a nahrazen novým. Ten dal na vlastní náklad postavit v letech 1831–1836 Jan Josef hrabě Seilern, majitel kralického panství, ke kterému patřily i Vrahovice.^[17]

V těsné blízkosti Vrahovic stávala obec Trpenovice (dnešní Trpinky), která byla po roce 1466 připojena k Vrahovicím^[18] a dnes tvoří její nedílnou součást. Poblíž Vrahovic stávala i vesnice Rakousky, která je poprvé zmiňována v roce 1356 a zanikla na konci 15. století.^[19]

V minulosti patřily Vrahovice několika panským rodům. Posledními majiteli se stali Seilernové, když Jan Bedřich svobodný pán ze Seilernu koupil Vrahovice spolu s Kralicemi na Hané a několika vískami (Kralické panství) v roce 1725 za 117 000 zlatých.^[20]

Po zrušení panského zřízení se stal prvním starostou Jan Frébort.^[21] Největší rozvoj zažila obec Vrahovice v dobách první republiky a v prvních letech po druhé světové válce, kdy byl starostou Josef Stříž. Tehdy byly postavena silnice do Prostějova a do Vrbátek, postaveny mosty přes Hloučelu a Romži, vysazen obecní sad a vystavěna radnice.^[22]

Za druhé světové války odešli tři občané Vrahovic bojovat v RAF: Alois Dvořák,^[23]Adolf Podivínský a František Vrbka.^[24] Nacisté postavili na Vrbateckém kopci nad Vrahovicemi pozorovatelnu,^[25] kterou používali k hlídání železniční trati Prostějov–Olomouc. Po válce byl ve Vrahovicích Okresním národním výborem v Prostějově zřízen internační tábor pro Němce, kteří měli být odsunuti z okresu Prostějov.^[26]

Dříve samostatná obec byla v roce 1950 připojena k Prostějovu a v roce 1954 se odtrhla. Roku 1960 se spojila se sousedními Čechůvkami, k Prostějovu byla definitivně připojena roku 1973.^[27] V průběhu 90. let 20. století se objevovaly hlasy pro odtržení od Prostějova, k tomu ale nedošlo.^[28]

Dne 9. prosince 2004 došlo ve Vrahovicích k železničnímu neštěstí, kdy se vojáci, vracející se z cvičení, srazili s projíždějícím vlakem na železničním přejezdu vedle stanice Vrahovice. Nehoda si vyžádala pět mrtvých, dalších osm lidí bylo zraněno.^[29] Vedle místa tragédie byl postaven malý pomník.^[30]

Vrahovice místní částí Prostějova

V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení Vrahovic k Prostějovu. Tehdy si uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení Vrahovic byly činěny v letech 1946–1947, ale představitelé obce s tím opět nesouhlasili a nepovažovali to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení k Prostějovu.^[31] V roce 1954 byly Vrahovice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny.^[32] V roce 1973 byly Vrahovice znovu připojeny k Prostějovu. V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a sousedních Držovic.^[33][34][35] V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění.^[36] Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily,^[37] ve Vrahovicích se referendum nekonalo a v současnosti (2023) zůstávají částí Prostějova.

Hospodářství

Od přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k nástupu průmyslu. Prvním významnějším podnikem byla cihelna, která fungovala mezi lety 1901–1963.^[38] Během padesátých let dvacátého století se realizovala nucená kolektivizace, v jejímž průběhu vzniklo JZD Vrahovice,^[39][40] které funguje dodnes jako ZD Vrahovice. V šedesátých letech 20. století byl na území Vrahovic postaven areál Oděvního průmyslu (OP),^[41] který se však při následných změnách hranic katastrálních území dostal na území Prostějova. K roku 2023 působí na území městské části několik průmyslových závodů (například AMF Reece, Bernhardt Fashion, Malotraktory Robot-Tip, AVS – Výherní automaty a jiné).

Doprava

Vrahovice jsou napojeny na prostějovskou městskou hromadnou dopravu, kterou provozuje společnost FTL. Do Vrahovic jezdí autobusová linka číslo 5.^[42] Vrahovicemi prochází i několik dálkových autobusových linek. Vrahovice jsou napojeny i na vlakovou dopravu. Obcí prochází železniční trať Nezamyslice–Olomouc.^[43]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[44]

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Vrahovice	767	753	775	955	1352	1536	1760	2783	2897	2571	3221	3307	3402	3330
Počet domů	část Vrahovice	116	135	148	159	203	255	319	565	589	585	640	744	753	798

Školství

Škola byla ve Vrahovicích zřízena v roce 1822.^[45] V roce 1884 byla postavena současná budova základní školy,^[45] která pod názvem Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského funguje dodnes. Původně měla budova školy jen přízemí a patro, v roce 1937 byla rozšířena o další patro. V roce 1984 byla postavena druhá budova školy,^[46] ta byla ale brzy po svém otevření z hygienických důvodů uzavřena a znovu byla používána od roku 1986. V roce 2002 byla přistavěna nová tělocvična. V roce 2012 byla druhá budova školy zbořena a na jejím místě postavena nová školní budova.^[47] Starší budova školy zatím stále čeká na rekonstrukci.^[48]

Kromě základní školy zde působí ještě mateřská škola na Smetanově ulici.^[49]

Památky

• Kostel svatého Bartoloměje z let 1831–1837 se zvony z roku 1586^[50]
• Římskokatolická fara^[51]
• Kříž před kostelem^[52]
• Barokní kříž za kostelem^[53]
• Kříž na hřbitově^[54]
• Kříž na Vrahovické ulici^[55]
• Pomník obětem první světové války^[30]
• Vila nadučitele Kyselého^[56]
• Socha sv. Floriána^[57]
• Pieta na rohu Smetanovy ulice^[58]
• Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela^[59]
• Boží muka v polích pod vrbami
• Kříž v trati k Zápovědi^[60] – přesunutý do Trpinek na ulici Jaselská
• Cihelna z roku 1901^[38]
• Pamětní desky čs. legionářům a vojákům z druhé světové války – na budově ZŠ Majakovského^[30]
• Pomník obětem dopravní nehody – u železničního přejezdu^[30]

V obci stával ještě památník scelování z konce 20. let 20. století a socha sv. Jana Sarkandera z 18. století.^[61]

Památné stromy

Ve Vrahovicích se nacházejí dva státem chráněné památné stromy:

• Lípa u Sarkandera – v pásu zeleně lidově nazývaném U Sarkandera, protože na tomto místě stávala socha sv. Jana Sarkandera^[62]
• Střížova lípa – u křížení ulic Sokolovská a Kyjevská, je pojmenována po starostovi Vrahovic Josefu Střížovi, který bydlel poblíž a pod touto lípou rád sedával a kouřil fajfku^[62]

Rodáci

• Jan Effenberg (1832–1908), sbormistr
• Arnošt Faltýnek (1906–1991), herec
• Jiří Frébort (1807–1883), poslanec „revolučního“ Moravského zemského sněmu v roce 1848^[63]
• Josef Nedělník (1850–1931),^[64] stavitel, společně s Rudolfem Konečným (1856–1928) vedl prostějovskou stavební firmu Konečný & Nedělník
• Eduard Peck (1857–1931), učitel a vlastivědný pracovník
• Adolf Podivínský (1916–1942), palubní střelec na bombardérech 311. československé bombardovací perutě RAF.^[65]
• Josef Šimoník (1941–2006), chemik specializující se na polymery
• Jan Šverdík (1938–2004), starosta Prostějova v letech 1994–1998
• Miloš Marek (* 1939), chemik
• Bedřich Tylšar (* 1939), světoznámý hráč na lesní roh
• Zdeněk Tylšar (1945–2016), světoznámý hráč na lesní roh
• Rostislav Václavíček (1946–2022), fotbalista, mistr čs. ligy a olympijský vítěz
• Miloš Vymazal (* 1943), oční lékař a vysokoškolský pedagog

Ve Vrahovicích žili a pracovali

• Bohumír Josef Hynek Bilovský (1659–1725), spisovatel a homiletik, v letech 1701–1702 administrátor vrahovické farnosti^[66]
• Alois Dvořák (1916–1941), válečný stíhací pilot, člen 310. československé stíhací peruti RAF.
• Eva Hacurová (* 1993), herečka

• 

  Martin Hájek (* 1986), historik a knihovník
• Zdeněk Hajský (1926–2012), fotbalista, začínal jako mládežnický hráč za SK Vrahovice
• František Kopečný (1909–1990), lingvista, zabývající se etymologií a dialektologií
• Bořivoj Karel Kyselý (1875–1960), římskokatolický kněz, vysvěcen 1898, vysoko- a středoškolský pedagog, v letech 1935–1960 v důchodu vypomáhal při duchovní správě ve farnosti
• František Antonín Nedoman (1690–1765), katolický kněz, teolog a překladatel, v letech 1716–1720 vrahovický farář.^[67]
• Václav Otáhal (1908–1942) – katolický kněz, rodák z Horní Moštěnice, kaplanem ve Vrahovicích v letech 1933–1935. Zatčen nacisty v Drahotuších 1. září 1939 v rámci Akce Albrecht I. Zemřel v koncentračním táboře Dachau 1. prosince 1942 na následky flegmóny.^[68] Jeho jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.
• Josef Střída (1909–1998), římskokatolický kněz,^[69] rodák z Vojnic, vysvěcen roku 1934. V letech 1950–1952 vězněn komunisty, v letech 1955 až 1997 duchovní správce farnosti.
• František Vrbka (1924–1943), účastník západního zahraničního odboje, člen Operace Bronse.

Spolky

Nejstaršími spolky ve Vrahovicích byly Čtenářsko-pěvecký spolek Sušil (1871) a Čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk (1875). Největší rozmach zažívaly spolky v době První republiky, kdy v obci působil Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Orel, Odbor Národní jednoty, sportovní klub S. K. Vrahovice, Spolek domkařů a malorolníků Domovina, Místní jednota republikánského dorostu a Odbor pro zájmy venkovských žen.^[70][71] V současné době zde působí šest spolků:

• Sokol – založen 1913^[72]; oddíly fotbalový, volejbalový, floorbalový a šachový. Kromě těchto sportů Sokol Vrahovice založil v době první republiky koupaliště, které provozoval až do roku 2018, kdy jej převzala Domovní správa Prostějov^[73][74]
• Sbor dobrovolných hasičů – založen 1891^[72]
• Spolek za staré Vrahovice – založen 2003, věnuje se lokální historii, ochraně životního prostředí a propagaci Vrahovic. Vybudoval Arboretum Vrahovice.^[75]
• Vrahovická dračí jednotka, z. s.^[76] – založena 2013. Jedná se o sportovní tým dračích lodí, který má dva oddíly – Vrahovická sací jednotka a Vrahovická sací jednotka Women.
• Naše Vrahovice, z. s.^[77] – založen 2015, hlavní náplní spolku je hájit zájmy Vrahovic
• Street Workout Vrahovice, z.s.^[78] – založen 2019

Mimo tyto oficiálně zaregistrované spolky v obci působí ještě jeden další, který nemá právní subjektivitu: rybářské sdružení „Nemary“, jehož název vznikl jako akronym za NEbereme MAlé RYby.^[72]

Zajímavosti

• V roce 1925 došlo u Vrahovic k letecké nehodě. Nadporučík Otto Bayer zjistil, že jeho dvouplošník nefunguje a pokusil se nouzově přistát u Vrahovic. Letadlo se zarylo do pole. Pilot nebyl zraněný a letadlo bylo po částech odvezeno do Prostějova.^[79][80]
• V letech 1952–1965 ve Vrahovicích existovala přírodní rezervace Úvozy nad Vrahovicemi^[81]
• Arboretum Vrahovice – vybudováno v letech 2010–2015 Spolkem za staré Vrahovice. Zaměřuje se na stromy Evropy, Asie a Severní Ameriky.^[82][83]
• Koupaliště Vrahovice – založeno v roce 1929^[84][85]

Odraz v kultuře

• Jiří Bigas vydal knihu Vrahovice 119, která se odehrává v Sudetech.^[86] Název obce Vrahovice si vzal jako inspiraci.
• Vrahovice jsou jako název obce zmiňovány i v románu Jana Procházky Přestřelka.^[87]
• V roce 2015 začal podle scénáře Luboše Baláka vznikat komediální rozhlasový pořad na pokračování Dvojdomek ve Vrahovicích.^[88]
• V roce 2022 vyšel první díl Dvojdomku ve Vrahovicích i v knižní podobě.^[89]

Galerie

• 
  Arboretum Vrahovice
• 
  Římskokatolická fara
• 
  Obecní hřbitov
• 
  Železniční zastávka
• 
  Koupaliště
• 
  Fotbalové hřiště
• 
  Bývalá radnice
• 
  Dům nadučitele Kyselého
• 
  Bývalá cihelna
• 
  Jedna z budov základní školy
• 
  Bývalý Svazarm, dnes objekt MV ČR

Odkazy

Reference

Literatura

• Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 79–82.
• FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 109–112.
• FOJTÍK, Pavel: Slovanské pohřebiště u Vrahovic na Prostějovsku. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, č. 1–2, 2002, s. 80–83.
• HÁJEK, Martin: Vrahovice v moderní době. Dějiny obce v letech 1885–1973. Vrahovice 2019.
• Historický místopis Moravy a Slezska 1848–1960. Svazek 5. Ostrava 1976, s. 71–72.
• HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. Vyd. 2. Praha 2004, s. 499–500.
• HOSÁK, Ladislav – ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha 1980, s. 740–741.
• CHYTIL, Alois: Chytilův úplný adresář Československé republiky. Sv. I. Morava a Slezsko. Část I. Morava. Praha 1924, s. 1402.
• JANOUŠEK, Vojtěch: Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. Brno 1938, s. 251–260.
• KAVIČKA, Karel A.: Farní kostel sv. Bartoloměje v Prostějově-Vrahovicích. Brno 2015.
• MAREK, Pavel – Marek, Václav: Dělník na vinici páně. Životní příběh kněze Josefa Střídy, faráře ve Vrahovicích a čestného kanovníka. Praha 2020.
• MAREK, Václav – MAREK, Pavel: "Služebníci užiteční." Medailony duchovních pochovaných ve Vrahovicích. Praha 2020.
• MAREK, Václav – MAREK, Pavel: "Služebníci užiteční." Medailony duchovních pochovaných ve Vrahovicích. 2. upravené a rozšířené vydání. Praha 2022.
• ODLOŽIL, Pavel – ODLOŽILOVÁ, Milena: Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice 1993.
• Prostějov. Dějiny města I. Prostějov 2000, s. 259–266.
• PŘÍVAL, Vojtěch a red.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945. Prostějov 1948, s. 164–167.
• SCHWOY, Franz Joseph: Topographie vom Markgrafthum Mähren. Band 1: Olmützer Kreis. Wien 1793, s. 503–504.
• ŠÍNOVÁ, Dominika – VINCENC, Tomáš: Architektura Oděvního podniku Prostějov. Od projektu k demolici. Prostějov 2019.
• VYSLOUŽILOVÁ, Martina: Dějiny obce Vrahovice. Magisterská práce, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Olomouc 1997.
• WOLNY, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1. Brno 1855, s. 405–408.
• WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 536–537.

Související články

• Čechůvky
• Kostel sv. Bartoloměje (Vrahovice)
• Římskokatolická farnost Prostějov–Vrahovice
• ZŠ Prostějov, ul. Vl. Majakovského
• OP Prostějov Profashion
• Železniční stanice Vrahovice
• Spolek za staré Vrahovice
• Arboretum Vrahovice
• Lípa u Sarkandera
• Střížova lípa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrahovice na Wikimedia Commons
• Neoficiální stránky o Vrahovicích
• Katastrální mapa katastru Vrahovice na webu ČÚZK
• Interaktivní mapa Vrahovic
• Fotografie Vrahovic na neoficiální stránce obce
• Fotografie Vrahovic na webu Flickr.com

Zdroj