Volia veža

Volia veža
Mírně vlevo najvyšší Volia veža, doprava Žabia veža a Žabí kôň
Mírně vlevo najvyšší Volia veža, doprava Žabia veža a Žabí kôň

Vrchol 2370,5 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
Pohoří Vysoké Tatry
Souřadnice
Volia veža
Volia veža
Prvovýstup Katherine Bröske, Simon Häberlein 1905
Hornina žula
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volia veža (polsky Wołowa Turnia) je pohraniční štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Ve skupině zvané Volí chrbát je nejvýraznější. Mezi horolezci je populární 200metrová jihozápadní stěna s pevnou plotnovitou skálou.

Topografie

Od Žabí veže ji odděluje Východní Volia štrbina, od Rohatej vežičky na západě Velká Volia štrbina. Jihozápadní stěnou strmě spadá do Žabí doliny, 400metrovou severo-severovýchodní stěnou do kotle Mořského Oka. Oběma stěnami vede množství horolezeckých cest.[1]

Několik výstupů v jihozápadní stěně

  • 1905 Katherine Bröskeová a Simon Häberlein od Východní Voliej štrbiny s obcházením hřebene, I.
  • 1927 „Jižní žebro“ Janusz Chmielowski, A. Ferens, Mieczyslaw Swierz, III.
  • 1931 Wiesław Stanisławski a J. Staszel, V.
  • 1935 „Štáflovka“ Vlasta Štáflová, Karel Čábelka a J. Šabata, V.
  • 1962 M. Eštok a Ladislav Janiga, VI A2 (6+).

Dvě cesty má Arno Puškáš – pilířem a komínem, po jedné Michal Orolin (7/7 +), Jarýk Stejskal, ze severu Zbigniew Korosadowicz, Pavel Pochylý a další přední horolezci.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volia veža na slovenské Wikipedii.

  1. PUŠKÁŠ, Arno. Vysoké Tatry, horolezecký sprievodca, diel VII, Žabie sedlo - Laliové sedlo hlavní hrebeň Vysokých Tatier. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1981. 290 s. 

Externí odkazy

Zdroj