Voice of Chunk

Voice of Chunk
Interpret The Lounge Lizards
Druh alba studiové album
Vydáno 1989
Nahráno 1988
Žánr jazz
Délka 46:53
Jazyk instrumentální
Vydavatelství Milan Records, Strange and Beautiful Music
Producent John Lurie
Profesionální kritika
The Lounge Lizards chronologicky
No Pain for Cakes
(1987)		 Voice of Chunk
(1988)		 Queen of All Ears
(1998)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Voice of Chunk je třetí studiové album americké jazzové skupiny The Lounge Lizards, vydané v roce 1989. Produkoval jej lídr kapely John Lurie, který je rovněž autorem většiny skladeb.

Vydání provázely problémy. V Evropě dokázal Lurie sehnat vydavatele snadno, neboť zde skupina měla mnohem větší fanouškovskou základnu než doma v USA. V USA si Lurie najal právníka, který měl za úkol rozeslat kopie alba různým vydavatelstvím, žádné z nich však neprojevilo o hotové album zájem.[2] Nakonec se jej Lurie rozhodl distribuovat na vlastní pěst a propagovat jej prostřednictvím televizních reklam; tímto způsobem se podařilo prodat na 30 tisíc nosičů, což bylo v dané době na jazzové album a způsob prodeje velmi dobré.[3]

Většina alba byla nahrána v New Yorku, s výjimkou písně „Uncle Jerry“, kterou kapela nahrála ve dnech volna mezi koncerty v Brazílii (nahráli zde také píseň „Voice of Chunk“, verze vydaná na albu byla však nahrána až později v New Yorku).[4] Album bylo nahráno ve stejné sestavě jako předchozí deska No Pain for Cakes (1987), brzy po nahrání však ze skupiny odešli tři členové. Marc Ribot byl vyhozen, mj. proto, že při každém koncertu příliš improvizoval a ostatní se mu museli přizpůsobovat.[2]Erik Sanko odešel kvůli sporům o uvedení autorství několika skladeb a Dougie Bowne chtěl hrát se svou rockovou kapelou.[5]

Píseň „Voice of Chunk“ John Lurie složil v kostele z 15. století na Sicílii, Erik Sanko – uvedený jako spoluautor – do ní později v New Yorku přidal jednoduchou šestinotovou basovou linku, která podle Lurieho slov píseň „mocně, znamenitě drží pohromadě“.[4] Píseň „Uncle Jerry“ byla věnována Lurieho strýci Jerrymu; přestože vyšla až po jeho smrti, vznikla v době, kdy byl zdravý.[6] Název písně „One Big Yes“ byl inspirován reklamou, kterou Lurieho fanoušek nechal otisknout v týdeníku The Village Voice.[4]

Většina písní na albu je instrumentální, bez zpěvu, jedinou výjimkou je píseň „Tarantella“, která v refrénech obsahuje tongue-in-cheek zpěv.[7]

Seznam skladeb

Pořadí Název Autor Délka
1. Bob the Bob   John Lurie 2:07
2. Voice of Chunk   John Lurie, Erik Sanko 5:25
3. One Big Yes   John Lurie 6:23
4. The Hanging   John Lurie 4:43
5. Uncle Jerry   John Lurie, Erik Sanko 4:19
6. A Paper Bag and the Sun   John Lurie, Dougie Bowne, Marc Ribot 7:42
7. Tarantella   hudba: Evan Lurie; text: The Lounge Lizards 4:06
8. Bob the Bob Home   John Lurie 3:29
9. Sharks   John Lurie 3:08
10. Travel   Evan Lurie 5:31
Celková délka:
 46:53

Obsazení

Reference

  1. ↑ SHERIDAN, Tim. Voice of Chunk – The Lounge Lizards [online]. AllMusic [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b LURIE, John. The History of Bones: A Memoir. 1. vyd. New York: Random House, 2021. 435 s. ISBN 978-0-399-59297-3. S. 393–394. (anglicky) Dále jen The History of Bones. 
  3. ↑ The History of Bones, s. 425–429.
  4. ↑ a b c The History of Bones, s. 386–387.
  5. ↑ The History of Bones, s. 399.
  6. ↑ The History of Bones, s. 370.
  7. ↑ FLASSE, Pierre. Record Reappraisal: The Lounge Lizards – Voice Of Chunk [online]. Mancunion, 2016-03-02 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj