Vodnice posvátná

Jak číst taxoboxVodnice posvátná
alternativní popis obrázku chybí
Vodnice posvátná v Zoo Praha
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď rohatkovití (Ceratophryidae)
Podčeleď (Telmatobiinae)
Rod vodnice (Telmatobius)
Binomické jméno
Telmatobius culeus
(Garman, 1875)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodnice posvátná (Telmatobius culeus), též známá jako šourková žába[2], je sladkovodní druh žáby, endemit žijící ve vysokohorském jezeře Titicaca nacházející se v centrálních Andách na rozhraní mezi státy Peru a Bolívie. Její hlavní populace žije v rozlehlejší, severní části jezera nazývané Lake Chucuito a jen sporadický počet se nachází v menší, jižní části s názvem Lake Wiñaymarka. Ojediněle se vyskytuje i v říčních přítocích jezera.[3]

Prostředí

Jezero s maximální hloubkou 280 m je teplotně stabilní, u dna je teplota vody celoročně 10 °C, u hladiny kolísá od 6 do 14 °C. Voda v jezeře má v důsledku vysoké nadmořské výšky (3800 m n. m.) snížený obsah rozpuštěných plynů (kyslíku), průměrný parciální tlak kyslíku je 100 mm Hg (u mořské hladiny je přibližně 130 mm Hg).[3][4]

Popis

Je žábou žijící trvale ve sladké vodě, na souš nevylézá. Je snadno rozpoznatelná podle „pytlovitého“ vzhledu, který má v důsledku velkých, volných záhybů kůže. Má je po stranách, na hřbetě i zadních končetinách. Samci se od samic viditelně neodlišují.

Zbarvení těla je variabilní, ale vždy určitá část obsahuje barvu olivově zelenou nebo tmavě zelenou až černou, na zádech bývá skoro černá a na břichu světlá, někdy až špinavě bílá. Je velká až 14 cm a může vážit i 250 g, tělo má ploché a nebývá vyšší než 5 cm. Hlava je velká a plochá s kruhovitou tlamou, oči mají duhovky světle hnědé. Na předních končetinách má prsty volné, na silných zadních částečně spojené plovací blánou.[3][4][5]

Dýchání

Velké záhyby zvětšují plochu kůže, přes níž dýchá, tenká mokrá kůže funguje jako žábry a zajišťuje dostatek kyslíku k pokrytí metabolických nároků organizmu. Primárně dýchá kůži a za normálních podmínek se nepotřebuje vynořit nad hladinu pro vzduch.

Má v krvi vysoký počet červených krvinek a síť kožních žil je mnohem hustější než u jiných rodů, stejně tak dokáže přežít při mnohem nižším obsahu kyslíku v krvi. V porovnání s jinými, obdobně velkými žábami, má však jen třetinové plíce, které ji na suchu udrží při životě jen několik málo hodin. V případě snížení obsahu kyslíku ve vodě, který občas klesá až na 35 až 90 mm Hg,[zdroj⁠?] vystrkuje nad hladinu čenich a jímá do plic vzduch, dokud se krev dostatečně neokysličí.[3][4][5][6]

Chování

Vodnice posvátná v pražské zoologické zahradě

Z vody na souš nevystupuje, dospělci žijí osaměle při jezerním dnu, mladší jedinci se zdržují zase výhradně u břehů v mělčích oblastech jezera. Jsou důkazy, že tyto žáby rostou po celou dobu života, do doby dospělosti rychle a pak se jejich růst zpomaluje. V přírodě se dožívají 5 až 15 let. V případě stresu se brání vylučováním mléčně zbarveného, lepkavého a hořkého slizu z celé pokožky.[3][4][5][6]

Potrava

Živí se živočišnou potravou, hlavně vodními různonožci, měkkýši, hmyzem, drobnými rybymi a pulci žab. Svým krátkým jazykem není schopna uchopit suchozemskou kořist. Lapenou potravu polyká vcelku, případně za pomoci předních nohou. Má ze všech obojživelníků, vyjma mloků, nejpomalejší metabolismus.[3][4][5][6]

Rozmnožování

K páření dochází v létě (na jižní polokouli) v mělkých vodách v blízkosti břehů. Začátkem sezony se snaží samci nočním hlasitým voláním přilákat samici. Pářící se samec samici shora objímá v pase před zadními nohama. Samice vypouští vajíčka a samec je následně oplozuje. Z vajíček se líhnou nejdříve larvy, pulci, kteří se metamorfózou proměňují v žáby. Odhaduje se nakladení jednou samicí 500 vajíček ročně, první snůška proběhne asi v pátém roce života. Nebyla pozorována žádná péče o potomstvo.[3][4][5][6]

Ohrožení

Početní stavy vodnice posvátné mezi lety 1991 a 2004 poklesly o více než 80 % a je proto IUCN prohlášena za kriticky ohrožený druh. Její lov i obchod je sice zakázán, ale stěží lze jeho dodržování kontrolovat a vymáhat. Tyto žáby jsou tradičně chytány a v širokém okolí jezera používány pro domnělé léčebné (proti tuberkulóze, astmatu či osteoporóze) i afrodiziakální vlastnosti, jejich maso spolu s bylinkami slouží jako součást, údajně léčivého, nápoje. Navíc byli do jezera vysazeni nepůvodní pstruzi, kteří se živí vajíčky a pulci žab. K dalším příčinám úbytku patří také infekční plísňové onemocnění chitridiomykoza, která od roku 1998 decimuje populace celé řady druhů obojživelníků a byla zjištěna i u vodnice posvátné. Soudí se, že velký splach pesticidů, hnojiv, rtuti vznikající jako odpad při těžbě zlata a dalších znečišťujících látek z okolí do jezera snižuje plodnost samic a zapříčiňuje špatný vývoj vajíček i pulců.[7]

Chování v zajetí bývá obvykle úspěšné jen výjimečně a krátkodobě, stejně jako dosavadní záchranné programy na jezeře. To je také důvodem, že o životě vodnice posvátné není dostatek podrobných znalostí.[3][4][8]

Chov v zoo

Tento druh patří mezi velmi vzácně chované. Na počátku roku 2019 byl v celé Evropě jen v britské Chester Zoo, kam bylo v roce 2018 dovezeno 150 jedinců z americké Denver Zoo[9], které se podařilo vodnici jako první mimo oblast výskytu rozmnožit.[10] Jednalo se o historicky první příslušníky tohoto druhu v evropských zoo.[9] Dovezená zvířata byla na počátku roku 2019 dále šířena do evropských zoo Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií tak, aby byla vytvořena chovatelská síť, která se pokusí zachránit tento ohrožený druh. Mezi chovatele vodnice posvátné se také zařadila Zoo Praha v Česku. Mezi další evropské zoo s tímto druhem patří např. zoo v Rotterdamu či Amersfoortu (obě Nizozemsko) či Zoo Münster a Aquazoo Düsseldorf (obě Německo), v polské Wroclawi i ve dvou vídeňských zoo.[9] V červenci 2019 byl tento druh chován ve 12 evropských zoo.[11]

Chov v Zoo Praha

1. března 2019 dorazilo do Zoo Praha 70 jedinců, z nichž si zoo ponechala 20; zbylá zvířata putovala do Zoo Wroclaw v Polsku (15 jedinců) a vídeňských zoo Tiergarten Schönbrunn (20 jedinců) a Haus des Meeres (15 jedinců).[11][10]

Expozice pro tento druh nazvaná Titicaca byla otevřena v neděli 7. 7. 2019 v rámci Terária u rezervace Bororo ve spodní části zoo.[12] Otevírání se účastnil též hudebník a herec Ondřej Havelka. Žáby se v expozici již začaly pářit. Součástí skupiny je i velký pulec, který neprodělal metamorfózu, přestože je stejně starý jako ostatní jedinci v expozici. Expoziční nádrž evokuje prostředí jezera s ruinami chrámu, který byl postaven při jezeru před 1000 až 1500 lety, ovšem nyní je již pod vodní hladinou. Rozměry nádrže činí: 3 krát 3 krát 2 metry.[12]

Po záruční opravě nádrže se žáby do expozice vrátily v dubnu 2020.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ Nový přírůstek v Zoo Praha: Šourková žába
  3. ↑ a b c d e f g h BATKO, Kristen. Animal Diversity Web: Telmatobius culeus [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2014 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e f g LEE, Deborah. Telmatobius culeus [online]. Amphibiaweb, University of California, Berkeley, CA, USA, rev. 2017-01-19 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e ARKive: Telmatobius culeus [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2017-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-17. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d Encyclopedia of Life: Telmatobius culeus [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ KARLÍK, Tomáš. Místo Inků jsou tu mrtvé žáby a jedovatá rtuť. Jezero Titicaca se mění k nepoznání [online]. Česká televize, 2017-03-07 [cit. 2022-08-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ ICOCHEA, Javier; REICHLE, Steffen; DE LA RIVA, Ignacio et al. IUCN Red List of Threatened Species: Telmatobius culeus [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2004 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Zoo Praha získala vodnice posvátné, vzácné žáby z jezera Titicaca. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Zootierliste. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Otevíráme expozici posvátných žab z jezera Titicaca. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Krátce ze zoo. YouTube [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj