Vodní elektrárna Libochovice

Vodní elektrárna
Stát ČeskoČesko Česko
Umístění Libochovice
Stav v provozu
Začátek výstavby 1899
Dokončení 1901
Vlastník EWA Libochovice
Zhotovitel Johan Josef z Herbersteina
Vodní elektrárna
Turbína 2 × Kaplanova[1]
Hltnost 25,4 m³/s[1]
Spád 2,6 m
Elektrická energie
Celkový výkon 500 kW
Roční výroba 2,321 GWh
Souřadnice 50°24′17,06″ s. š., 14°3′31,39″ v. d.
Kód památky 10594/5-5623 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní elektrárna se nachází na levém břehu řeky Ohře v obci Libochovice v okrese Litoměřice. Vodní elektrárna byla v roce 1995 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[2]

Historie

Areál vodní elektrárny postavil hrabě Jan Josef z Herbersteina, který se inspiroval výrobou elektřiny a elektrickým mlýnem v Košticích. Výstavba byla zahájena v roce 1899, kdy bylo využito regulace řeky Ohře výstavbou jezu, který měl zabezpečit regulaci vodního náhonu Malé Ohře. V roce 1924 byly v elektrárně instalovány naftové motory, které poháněly generátory v období nedostatku vody. V roce 1931 byla elektrárna rekonstruována. Po druhé světové válce v roce 1946 byla elektrárna začleněna do Českých energetických závodů. Vlivem zanedbávání údržby začala elektrárna chátrat a v roce 1953 přestala fungovat strojovna. Do roku 1969 byly používány transformátory. V dalším období došlo k rozkradení zařízení a chátrání budov. V roce 1989 byla v původní budově vystavěna malá vodní elektrárna (MVE), která byla uvedena do provozu v roce 2005.[1][3][4] Od roku 1965 byla elektrárna v ochranném pásmu státního zámku Libochovice[5] a od roku 1995 je chráněnou kulturní památkou. Mezi chráněné objekty areálu patří vodní elektrárna, obslužný domek, hospodářský objekt, náhon se stavidlem a jez.

Popis

Strojovna

Strojovna elektrárny je přízemní budova se dvěma širokými věžemi v přední části postavena z cihlového zdiva a zdobena štukovými detaily. Dřevěný krov je zpevněn ocelovými vzpěradly. Dle fotografií má strojovna sedlovou střechu a věže mají ploché střechy.

Původní strojní vybavení se skládalo ze dvou vertikálních Francisových turbín o výkonu 486 HP a dva generátory o výkonu 70 kW a 135 kW. V roce 1924 byly instalovány dva naftové motory o celkovém výkonu 486 HP. Transformátory byly umístěny v sousední budově. Do okolních vesnic proud rozvádělo vedení o napětí 4 kV. Délka vedení (1918) byla 28 km s 28 transformátory o výkonu 611 kVA. Po rekonstrukci v roce 1931 bylo na elektrárnu napojeno jedenáct obcí.[3][4]

Od uvedení do provozu v roce 2005 MVE disponuje dvěma Kaplanovými turbínami s celkovým instalovaným výkonem 500 kW a hltností 25,4 m³/s. Roční výroba se pohybuje kolem 2,321 GWh.[1]

Jez

Jez postavený v roce 1901 měl hlavní úkol regulovat průtok vody v náhonu Malá Ohře. Jednostupňový pevný betonový jez má výšku 2 m, délku 134 m a zabezpečuje spád 2,6 m.[1][6]

Při úpravě jezu firma EWA Libochovice, která provozuje MVE, zvýšila neoprávněně v rozporu se stavební dokumentací přelivovou hranu o deset centimetrů nad povolenou kótu 160,53 m n. m. V roce 2014 Krajský úřad Ústeckého kraje vydal rozhodnutí, aby stavebník odstranil (seřízl) část jezu nad touto kótou.[7]

Náhony

Přívodní náhon byl postaven z krátkých zídek z lomového kamene s betonovým ústím před vtokem do elektrárny před česla.[8] Odpadní kanál měl zpevněné břehy kamennou dlažbou a byl dlouhý asi 250 m.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e TV-ADams. www.tv-adams.wz.cz [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-02]. Identifikátor záznamu 122118 : Vodní elektrárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c Herbersteinská elektrárna Libochovice. www.geocaching.com [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b VALCHAROVÁ, Vladislava; BERAN, Lukáš. Industriální topografie: Ústecký kraj, průmyslová architektura a technické stavby. Praha: ČVUT 368 s. ISBN 978-80-01-04833-7. S. 296. 
  5. ↑ Ochranné pásmo státního zámku Libochovice - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ jez. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ WEISSOVÁ, Veronika. Nepovolenou část jezu bude muset firma odstranit. Litoměřický deník. 2015-05-12. Dostupné online [cit. 2024-01-03]. 
  8. ↑ náhon se stavidlem. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj