Vnitřní Východní Karpaty

Vnitřní Východní Karpaty
Vnútorné Východné Karpaty
Внутрішні Східні Карпати
Carpații Orientali Interiori
Sninský kameň
Sninský kameň
Nejvyšší bod 2 303 m n. m. (Pietrosul)
Nadřazená jednotka Východní Karpaty
Sousední
jednotky		 Vnější Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Transylvánská vrchovina, Rumunské Západní Karpaty, Veľká Dunajská kotlina
Podřazené
jednotky		 Vihorlatsko-gutinská oblasť, Munții Bistriței, Munții Căliman-Harghita, Depresiunea Giurgeu-Brașovului, Carpații Maramureșului
Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
RumunskoRumunsko Rumunsko
Horniny sopečné horniny
Povodí Tisa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vnitřní Východní Karpaty jsou geomorfologická subprovincie v provincii Východní Karpaty na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku. Nejvyšším bodem je rumunský Pietrosul – 2 303 m n. m.

Člení se na geomorfologické oblasti:

Polské členění podle Jerzyho Kondrackiego nepovažuje celky jižně od Harghity za součást Východních Karpat. Vnitřní Východní Karpaty člení na tyto makroregiony:

  • 523.1 Karpaty Marmaroskie (Maramurešské Karpaty)
  • 523.2 Kotlina Marmaroska (Maramurešská kotlina)
  • 523.3 Góry Rodniańskie (Rodenská hornatina)
  • 523.4 Góry Bystrzyckie (Bystřická hornatina)
  • 523.5 Łańcuch Wyhorlacko-Gutyński (Vihorlatsko-gutinská oblast)
  • 523.6 Łańcuch Kelimeńsko-Hargicki (Kalimansko-hargitská oblast)
  • 523.7 Obniżenie Gheorgeńsko-Braszowskie (Giurgijsko-brašovská sníženina)

Rumunské členění nepočítá s hierarchií podobnou té české, slovenské a polské. Rumunskou část Východních Karpat nedělí na vnitřní a vnější pásmo, ale na tři skupiny pohoří od severu k jihu:

  • Carpații Maramureșului și Bucovinei (Maramurešské a Bukovinské Karpaty)
    • Munții Oaș
    • Munții Gutâi
    • Munții Țibleș
    • Munții Bârgău
    • Munții Maramureșului
    • Munții Rodnei
    • Munții Suhard
    • Obcina Feredeu (Vnější Východní Karpaty)
    • Obcina Mare (Vnější Východní Karpaty)
    • Obcina Mestecăniș (Vnější Východní Karpaty)
    • Munții Igniș
    • Munții Lăpușului
  • Carpații Moldo-Transilvani (Moldavsko-transylvánské Karpaty)
    • Sopečná oblast
    • Moldavská oblast
      • Munții Giumalău (1857 m)
      • Munții Rarău (1653 m)
      • Munții Bistriței
      • Munții Giurgeu
      • Munții Hășmașu Mare (Hășmașul Mare / Hăghimașul Mare 1793 m)
      • Munții Ciucului (Ciucaș 1959 m)
      • Munții Nemira
      • Depresiunea Cașin
      • Depresiunea Bilbor
      • Depresiunea Borsec
      • Munții Ceahlău (Toaca 1904 m)
      • Munții Tarcău
      • Munții Stânișoarei (Vnější Východní Karpaty)
      • Munții Goșmanu (Vnější Východní Karpaty)
      • Munții Brezunț (Vnější Východní Karpaty)
      • Depresiunea Comănești
    • Jižní oblast
  • Carpații de Curbură (Obloukové Karpaty) (Vnější Východní Karpaty)
    • Munții Vrancei
    • Munții Întorsurii
    • Munții Buzăului
    • Munții Bârsei
    • Munții Siriu
    • Masivul Ciucaș

Podle členění uvedeného v Čížkovi a kol. (1986, str. 9) se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahova a posunuje se do údolí řeky Dîmbovița a kuloáru Rucar – Bran.“ V tom případě do Východních Karpat patří ještě i pohoří Bucegi a jeho nejvyšší vrchol Omul (2505 m) se stává nejvyšším bodem Východních Karpat. Podle tohoto členění mezi jádrová pohoří rumunských vnitřních východních Karpat (z krystalických hornin) patří mimo jiné:

Při západním obvodu probíhá sopečné pásmo tvořené pohořími:

Související články

Literatura

  1. Jerzy Kondracki: Fizycznogeograficzna regionalizacja Czech, Słowacji, Węgier i Rumunii w układzie dziesiętnym, „Przegląd Geograficzny“, tom LXVIII, z. 3-4, 1996, s. 457-466
  2. Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. Olympia, Praha, 1986

Externí odkazy

Zdroj