Vnitřní pas
Vnitřní nebo vnitrostátní pas je doklad totožnosti. Použití vnitřních pasů zahrnovalo omezování občanů rozděleného státu na zaměstnání v jejich vlastní oblasti (zabránění jejich migraci do bohatších měst nebo regionů), jasné zaznamenávání etnické příslušnosti občanů k vynucení segregace nebo zabránění průchodu a kontrolu přístupu na citlivá místa nebo uzavřená města.
Když se poprvé objevily pasy, neexistoval žádný jasný rozdíl mezi vnitrostátními a mezinárodními. Později některé země vyvinuly sofistikované systémy pasů pro různé účely a různé skupiny obyvatelstva.
Státy vlastnící vnitřní pasy
Ne všechny země vlastní vnitřní pasy.
Seznam států vlastnící vnitřní pasy
-
Čína (Chu-kchou)
-
Severní Korea (Hoju)
-
Rusko (Ruský vnitřní pas)
-
Turkmenistán (Turkmenský vnitřní pas, „raýatlyk pasporty“)
Seznam států kdysi vlastnících vnitřní pasy
-
Ruské impérium
-
Francie (do roku 1862)
-
Sovětský svaz (Vnitřní pas Sovětského svazu)
-
Osmanská říše
-
Italské království
-
Litva (1919-1940)
-
Irák (do roku 2016, nahrazen kartou)
-
Německá říše (1938–1943)
-
Švédsko (do roku 1860)
-
Ukrajina (do roku 2020, nahrazen kartou)
Fotogalerie
-
Vnitřní pas SSSR
-
Ukrajinský vnitřní pas (1993-2015)
-
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Internal passport na anglické Wikipedii.