Vlnohlávkovité

Jak číst taxoboxVlnohlávkovité
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď vlnohlávkovité (Eriocaulaceae)
Martinov , 1820
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlnohlávkovité (Eriocaulaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu lipnicotvaré (Poales). Starší taxonomické systémy ji často řadily do samostatného řádu Eriocaulales.

Popis

Jsou to vytrvalé byliny s přízemními růžicemi listů. Jsou to bahenní nebo terestrické rostliny. Listy jsou jednoduché, střídavé, ploché nebo někdy kýlnaté až oblé, spirálně, řidčeji dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami. Čepele jsou čárkovité (podobné listům trav), celokrajné, žilnatina je souběžná. Jsou to jednodomé, zřídka dvoudomé, rostliny s jednopohlavnými květy. Květy jsou malé a jsou uspořádány v květenstvích, v nápadných hlávkách s četnými květy, často na štíhlých stopkách. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 2-3, srostlé, korunní lístky jsou taky 2-3, srostlé nebo volné, u samičích květů je někdy koruna zakrnělá až chybí. Tyčinek v samčích květech je 2-4 nebo 3-6, jsou srostlé s korunou. Gyneceum v samičích květech se skládá ze 2 nebo 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.[1][2]

Rozšíření ve světě

Je známo asi 10 rodů a asi 1160 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v tropech většiny světa, ale místy přesahují až do mírného pásu. V Evropě roste ve Velké Británii a Irsku vlnohlávka Eriocaulon aquaticum.[3]

Zástupci

  • slaměnkovec (Syngonanthus)
  • tonina (Tonina)
  • vlnohlávka (Eriocaulon)[4]

Přehled rodů

Actinocephalus, Comanthera, Eriocaulon, Lachnocaulon, Leiothrix, Mesanthemum, Paepalanthus, Philodice, Rhodonanthus, Syngonanthus, Tonina[5]

Odkazy

Reference

  1. http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
  2. Archivovaná kopie. delta-intkey.com [online]. [cit. 2009-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03. 
  3. http://rbg-web2.rbge.org.uk/cgi-bin/nph-readbtree.pl/feout?FAMILY_XREF=Eriocaulaceae&GENUS_XREF=&SPECIES_XREF=&TAXON_NAME_XREF=&RANK=
  4. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj