Vlkov (okres Náchod)

Vlkov
Obecní úřad Vlkov
Obecní úřad Vlkov
Znak obce VlkovVlajka obce Vlkov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Jaroměř
Obec s rozšířenou působností Jaroměř
(správní obvod)
Okres Náchod
Kraj Královéhradecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 387 (2023)[1]
Rozloha 5,26 km²[2]
Katastrální území Vlkov u Jaroměře
Nadmořská výška 255 m n. m.
PSČ 551 01
Počet domů 152 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vlkov 120
551 01 Jaroměř 1
ouvlkov@email.cz
Starosta Ing. Jaroslav Veverka
Oficiální web: www.obecvlkov.cz
Vlkov
Vlkov
Další údaje
Ocenění Bílá stuha vesnice roku 2008

1. místo Zlatá cihla 2015

3. místo Zlatý erb 2020
Kód obce 574601
Kód části obce 184071
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vlkov (německy Wilkau) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde 387[1] obyvatel. V roce 2023 byl počet domů ve Vlkově 158.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1546. Jak dokládají četné archeologické nálezy, území obce bylo opakovaně osídleno již od pravěku. Bylo doloženo pravěké sídliště a pohřebiště, objekty slezskoplatěnické a lužické kultury, dále nálezy z doby římské i slovanské. Středověkým předchůdcem dnešní osady byla pravděpodobně ves Vlkovyje, připomínaná v této lokalitě r. 1228.

Pamětihodnosti

  • Krucifix v lukách
  • Měřický bod – trigonometrická základna (technická památka)
  • Smírčí kříž
  • Statky z 19. století s vjezdovými bránami

Osobnosti

Fotogalerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: Vznik prvních českých emigrantských koloníí v 18. století v pruském Slezsku. Praha: Kalich, 2001. 599 s. ISBN 978-80-7017-553-8. S. 317, 388. 
  5. KAREŠ, Martin; TARABA, Pavel. Poddaní, zběhlí ze svých gruntů a z panství smiřického a hořiněveského [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj