Vlajka Kyrgyzstánu



Poměr stran: 3:5
Vlajka Kyrgyzstánu je tvořena červeným listem o poměru stran 3:5 se žlutým emblémem v jejím středu. Ten je tvořený horní částí jurty, vložené do slunce se čtyřiceti paprsky.[1]
Horní část jurty, nazývaná tjundjuk, symbolizuje pohostinnost a upřímnost. Červená barva připomíná barvu praporu, pod kterým bojoval legendární hrdina Manas.[2]
Poslední drobná úprava (narovnání paprsků slunce a navýšení počtu lamel v tjundjuku) byla schválena 22. prosince 2023.[1]
Historie
Až do vyhlášení svazové republiky v roce 1936 neužíval Kyrgyzstán vlastní vlajku. V roce 1937 byla zavedená vlajka, která nesla dva nápisy. Latinkou napsané (Kyrgyz SSR) a ruskou azbukou napsané (Kirgizskaja SSR). Ve 40. letech 20. století se i kyrgyzský nápis začal psát azbukou.
Dne 22. prosince 1952 zavedla Kyrgyzská SSR stejně jako všechny ostatní svazové republiky novou vlajku, odvozenou z vlajky Sovětského svazu. V jejím levém horním rohu se nacházel malý žlutý srp s kladivem a pěticípou hvězdou, v jejím středu potom dva širší modré pruhy a mezi nima jeden slabší bílý, vše na červeném podkladě.
-
-
Vlajka Kyrgyzské SSR (1952–1991)
Poměr stran: 1:2 -
Vlajka Kyrgyzské SSR (1952–1991) (rubová strana)
-
Kyrgyzská vlajka (1991–1992)
Poměr stran: 1:2
Vlajka samostatného Kyrgyzstánu vznikla až půl roku po vyhlášení nezávislosti, schválena byla 3. března 1992 na 8. zasedání Nejvyšší rady Kyrgyzstánu. Poprvé byla vztyčena 5. března na vládním sídle v Biškeku. Autorem vlajky je poslanec Žogorku Kenešinin.[2] Emblém v jejím středu je tvořen tjundjukem – vrchní kopulí jurty vložené do slunce se čtyřiceti paprsky. Červená barva jakožto podklad (a barva starodávné vlajky bájného Manase) představuje smělost a odvahu, zlaté slunce, které se koupe ve svých paprscích, klid a bohatství (40 paprsků symbolizuje 40 kyrgyzských sjednocených kmenů, a jurta je symbolem rodného domu v širším smyslu slova, je symbolem bratrství mezi národy, které žijí společně v jednom státě.
-
Kyrgyzská vlajka (1992–2023)
Poměr stran: 1:2
20. prosince 2023 přijala Nejvyšší rada Kyrgyzstánu (parlament) zákon, kterým změnila vzhled státní vlajky. Zakon podepsal prezident Sadyr Žaparov 22. prosince 2023, a vstoupil tím v platnost.[3] Vlajka v novém symbolu změnila Slunce, které mělo předtím zvlněné sluneční paprsky, evokující okvětní lístky slunečnice. Počet lamel v tundžuku byl zvýšen na čtyři.[4]
Vlajka kyrgyzského prezidenta
V březnu 2005 proběhla v Kyrgyzstánu tzv. Tulipánová revoluce, jejímž důsledkem bylo svržení dosavadního prezidenta Askara Akajeva a jmenování nového – dosavadního předsedy Lidového hnutí Kyrgyzstánu Kurmanbeka Bakijeva. Při jeho inauguraci byla 14. srpna 2005 poprvé užita prezidentská vlajka. Vlajka byla zhotovena na základě prezidentského dekretu z 11. července 2005.
Je tvořena červeným listem o poměru stran 3:5 s uprostřed umístěnou žluto-zlatou prezidentskou pečetí, o průměru ⅗ šířky vlajky. Pečeť tvoří stylizovaný státní znak, kolem kterého je na červeném, žlutě lemovaném mezikruží žlutý opis КЫРГЫЗ РЕСПУБЛИКАСЫНЫН ПРЕЗИДЕНТИ (česky Prezident Kyrgyzské republiky) v kyrgyzštině. Velikost písmen odpovídá ⅐ průměru pečeti.[5]
-
Vlajka kyrgyzského prezidenta
Poměr stran: 3:5
Vlajky kyrgyzských oblastí

Kyrgyzstán se člení na 7 oblastí a 2 samosprávná města.
-
Hlavní město Biškek (1)
Poměr stran: 2:3 -
Batkenská oblast (2)
Poměr stran: 1:2 -
Čujská oblast (3)
Poměr stran: 1:2 -
Džalalabádská oblast (4)
Poměr stran: 3:5 -
Narynská oblast (5)
Poměr stran: 2:3 -
Ošská oblast a město Oš a (6 a 9) (stejné symboly)
-
Talaská oblast (7)
Poměr stran: 1:2 -
Issykkulská oblast (8)
Poměr stran: ~7:1
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vlajka Kirgizska na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Kyrgyzská vlajka na Flags of the World
- ↑ a b Zpravodaj Vexilologie č. 85 (V/1992)
- ↑ Парламент Киргизии проголосовал за изменение государственного флага. Interfax [online]. 2023-12-20 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ЛЕПЕХИНА, Евгения. Парламент Киргизии проголосовал за изменение государственного флага. RTVI [online]. 2023-12-20 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Zpravodaj Vexilologie č. 142 (IX/2006)
Literatura
- Petr Kokaisl, Jan Pargač: Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2006, ISBN 80-7308-119-9
- Petr Kokaisl: Kyrgyzstán a Kyrgyzové – Кыргызстан и Кыргызы[nedostupný zdroj], Západočeská univerzita, Plzeň 2008, ISBN 978-80-7043-772-8
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlajka Kyrgyzstánu na Wikimedia Commons