Vladimír Grégr

Vladimír Grégr
Vladimír Grégr
Vladimír Grégr
Narození 3. srpna 1902
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. února 1943 (ve věku 40 let)
Berlín, věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí poprava stětím
Povolání architekt, designér a sportovec
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm III. třída, in memoriam (1992)
Politické strany ČsND
NSj
SNJ
Národní souručenství
Rodiče Zdislav Grégr
Příbuzní Eduard Grégr děd
Julius Grégr prastrýc
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Grégr (3. srpna 1902 Praha[1] – 22. února 1943 Berlín, věznice Plötzensee) byl český architekt meziválečného období, autor mnoha vil na Barrandově, Trilobit-baru a mnoha dalších staveb v jiných lokalitách. Byl také autorem designu železničních vozů.

Život

Vladimír Grégr byl vnukem významného politika Eduarda Grégra. Architekturu vystudoval u Josefa Gočára, jeho další tvorbu výrazně ovlivnil pobyt v USA. Poté pracoval pro firmu Václava M. Havla. Byl příslušníkem avantgardní skupiny Akce za národní obrození. Byl členem Československé národní demokracie (později Národního sjednocení).

Za okupace se zapojil do odboje v řadách Politického ústředí. Působil jako náčelník Mládeže Národního souručenství ve Velké Praze. V lednu 1940 zorganizoval útěk protektorátního ministra a představitele domácího protinacistického odboje Ladislava Karla Feierabenda do zahraničí. Dne 19. března 1940 byl v souvislosti s odbojovou činností zatčen gestapem. Byl dva roky vězněn na Pankráci a v Berlíně. V září 1942 byl v procesu s Ladislavem Rašínem odsouzen k trestu smrti a v únoru 1943 popraven.[2][3]

Dílo

Vily

Ing. arch. Vladimír Grégr projektoval vily po Praze (nejvíce na Barrandově), ale také například na Hřebenkách (Nad Výšinkou 13), ve Střešovicích (Na Ořechovce 59) nebo na Hanspaulce (Na Viničných horách 44), na Zahradním městě (Střemchová 2 viz. Vila Hauptmann). A také mimo Prahu a to v Kolíně činžák na nároží ulic Kutnohorské a Mostní nebo dům v Jevanech.

Barrandovské vily

Ing. arch. Vladimír Grégr na Barrandově postavil postupně nádherných sedm vil a to na adresách Barrandovská 16, 20, 21, 25, 46. Dále na adrese Skalní 10 a Filmařská 4.

Terasy Barrandov

V roce 1937 architekt Vladimír Grégr terasy upravil v romantizujícím duchu a přistavěl dřevěný noční podnik Trilobit bar. Orchestr R. A. Dvorského potom hrál do sedmé večer na terasách a po té se přemisťoval do Trilobit baru, kam se za ním přesunovali i nejvytrvalejší (ale i nejmovitější) hosté, kteří tu mohli tančit charleston, foxtrot, slow-fox a swing.

Slovenské strela

Na designu Slovenské strely se podílel tehdejší přední konstruktér Ing. arch. Vladimír Grégr. Navrhoval celkové výtvarné řešení vlaku - aerodynamický tvar skříně, barevnost a materiály interiéru vozu. Slovenská strela byla vyrobena Tatrou Kopřivnice a v provozu byla od roku 1936 na trati Praha-Bratislava pod označením Motorový vůz řady M 290.0. Její konstrukční rychlost byla 130 km/h a rychlostní rekord 148 km/h.

Grégry

Jméno Vladimíra Grágra se stalo přezdívkou pro celou typovou skupinu vozů pro dálkovou dopravu, u nichž se Vladimír Grégr podílel jak na řešení vnějšího vzhledu, tak především a ztvárnění ineriéru včetně volby druhu a barevných odstínů použitých materiálů. Prvními z těchto vozů bylo 25 vozů BCa, z niž první 4 dodal Ringhoffer-Tatra v roce 1937 [1], dále 4 vozy ABCa z roku 1939 a 13 vozů Ca z let 1939- 1941.


Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 379. 
  3. ↑ FEIERABEND, Ladislav Karel. Politické vzpomínky I. Brno: Atlantis, 1994. 475 s. ISBN 80-7108-071-3. S. 293. Dále jen Politické vzpomínky I. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1939 - 1941). Praha: Laguna, 2002. 351 s. ISBN 80-86274-40-3. 
  • SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. , 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 379. 
  • Novodobá pražská architektura 1925-1938, autor Alois Podzemský, nakladatelství F. Ziegner, vydáno roku 1947 (Vila Hauptmann strana 69 a 70).
  • SOSNOVÁ, Eva. Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR. , 2009 [cit. 2019-03-31]. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc. Dostupné online
  • Sousedík, Tomáš: Slovenská strela. Vsetín : Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, 2011. ISBN:978-80-260-0281-9
  • BORTLOVÁ, Michaela, Adam OSTRUSZKA, Jan PALAS, Jiří STŘECHA, Ludvík LOSOS, Petr ŠTĚPÁNEK a Milan OLŠANSKÝ: Slovenská Strela. [Praha] : Nakladatelství RCH, 2021. ISBN 9788088414018.
  • MAHEL Ivo, LOSOS Ludvík, LUTRÝN Jan, MALKOVSKÝ Zdeněk: Osobní vozy ČSD 1918-1930, Nadatur 2018

Související články

Externí odkazy

Zdroj