Vladimir Parfenovič

Vladimir Parfenovič
Narození 2. prosince 1958 (65 let)
Minsk
Alma mater Běloruská státní univerzita fyzické kultury
Povolání politik, kajakář a kanoista
Ocenění Řád rudého praporu práce
Řád přátelství mezi národy
zasloužilý mistr sportu SSSR
Funkce member of the House of Representatives of Belarus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Kanoistika na LOH
zlato 1980 Moskva K1 500 m
zlato 1980 Moskva K2 500 m
zlato 1980 Moskva K2 1000 m
Mistrovství světa v rychlostní kanoistice
zlato 1979 Duisburg K1 500 m
zlato 1981 Nottingham K1 500 m
zlato 1982 Bělehrad K1 500 m
zlato 1983 Tampere K1 500 m

Vladimir Parfenovič (bělorusky Уладзімір Парфяновіч; * 2. prosince 1958 Minsk) je bývalý běloruský rychlostní kanoista (kajakář), který reprezentoval Sovětský svaz. Proslul především jako sprinter. Na olympijských hrách v Moskvě roku 1980 získal tři zlaté olympijské medaile, jednu individuální, v závodu na 500 metrů, a dvě ve dvojici se Sergejem Čuchrajem, v závodech na 500 a 1000 metrů.[1] Je též devítinásobným mistrem světa.[2] V letech 1995–2007 byl prezidentem Běloruské kanoistické federace. V roce 2000 vstoupil do politiky a stal se členem parlamentu, připojil se ke klubu Respublika, který se vymezoval vůči vládě Alexandra Lukašenka. V roce 2004 proslul protestní hladovkou, k níž se spolu se dvěma svými kolegy uchýlil poté, co předseda parlamentu nezahájil rozpravu a neumožnil hlasování o jejich návrhu na změnu volebních pravidel. Hladovku ukončil po osmnácti dnech, poté co o jejich návrhu bylo hlasováno a byl odmítnut. V roce 2013 se vrátil ke kanoistice a stal se hlavním trenérem ruské reprezentace.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Parfenovich na anglické Wikipedii.

  1. Vladimir PARFENOVICH - Olympic Canoe Sprint | USSR. International Olympic Committee [online]. 2016-06-15 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Vladimir Parfenovich Bio, Stats, and Results | Olympics at Sports-Reference.com. web.archive.org [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-17. 

Externí odkazy

Zdroj