Vladimir Medinskij

Vladimir Medinskij
Ministr kultury
Ve funkci:
21. května 2012 – 15. ledna 2020
Předseda vlády Dmitrij Medveděv
Předchůdce Alexandr Avdějev
Nástupce Olga Ljubimovová
Stranická příslušnost
Členství Jednotné Rusko
Komunistická strana Sovětského svazu
Narození 18. července 1970 (53 let)
Smila
Alma mater Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Profese novinář, politik, vysokoškolský učitel, spisovatel, bloger, historik a poslanec Státní dumy
Ocenění komandér Řádu za kulturní zásluhy (2015)
Order of friendship
Řád cti
Řád Alexandra Něvského
čestné uznání prezidenta Ruské federace
… více na Wikidatech
Webová stránka medinskiy.ru
Commons Vladimir Medinsky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Rostislavovič Medinskij (rusky Владимир Ростиславович Мединский, * 18. července 1970 Smila) je ruský spisovatel a politik za stranu Jednotné Rusko. V letech 2012–2020 byl ruským ministrem kultury.

Život

Narodil se v roce 1970 ve Smile v Čerkaské oblasti v tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice. V letech 1987–1992 studoval žurnalistiku na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. V letech 1991–1992 pracoval na sovětské a následně ruské ambasádě ve Washingtonu.

Z diplomacie se pak přesunul do politiky a v roce 2000 se stal poradcem tehdejšího místopředsedy Dumy Georgije Boose. Od roku 2002 zastával významné funkce ve straně Jednotné Rusko; kromě jiného byl jejím ideologem.[1] Ve volbách v roce 2003 a v roce 2007 byl zvolen poslancem Dumy.

V roce 2009 se stal členem Prezidentské komise Ruské federace proti pokusům o falšování dějin na úkor ruských zájmů. Ve svých autorských dílech, mj. vícesvazkových Mýtech o Rusku, se snaží o vyvrácení údajných mýtů o dějinách Ruska. Jeho výklad ruské historie je někdy vnímán kontroverzně a označován za propagandistický.[1][2]

Od 21. května 2012 byl ruským ministrem kultury, v roce 2018 byl do funkce jmenován podruhé, ministrem byl pak do 15. ledna 2020; v této funkci kromě jiného aktivně ovlivňoval přístup ruského státu k národní kinematografii.[1][3][4][5] V roce 2018 se zasadil o zákaz uvedení britsko-francouzského filmu Ztratili jsme Stalina do kin dva dny před jeho plánovanou ruskou premiérou.[6] Po roce 2019 veřejně vystupoval ve sporu o odstranění pražské sochy maršála Koněva.[7][8] Po skončení své ministerské funkce byl jmenován poradcem prezidenta Vladimira Putina.[4]

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl koncem února Medinskij vůdcem ruské delegace při vyjednávání s ukrajinskou delegací v běloruském Homelu. Je také zodpovědný za novou podobu učebnic dějepisu, které byly roku 2023 revidovány na základě státní ideologie a na podporu války proti Ukrajině a obsahují nepravdivá a zkreslená tvrzení mj. i o zmíněném Koněvově pomníku.[9][10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wladimir Rostislawowitsch Medinski na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c KADLEC, Miloš. Ruský ministr kultury Medinskij – plagiátor, lžihistorik, dezinformátor a hulvát. Manipulátoři.cz [online]. 2019-09-11 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ MCGLYNN, Jade. Rusko žije mýtem Velké vlastenecké války. Opírá o něj své velmocenské ambice, i když falšuje historii. HlídacíPes.org [online]. 2021-12-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rusko chce zakázat filmy, které ”ohrožují národní pospolitost”. HN.cz [online]. 2015-01-20 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Putin udělal poradce z exministra, který plísnil Česko za sochu Koněva. iDNES.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ MOCEK, Michal. Koho vyslalo Rusko vyjednávat? Ultrakonzervativce, který má Ukrajinu za pouhý přízrak. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-03-02 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOZLOV, Vladimir. Russia’s Culture Ministry Sues Movie Theater for Screening Armando Iannucci’s ‘The Death of Stalin’. The Hollywood Reporter. 2018-02-23. Dostupné online [cit. 2023-05-03]. (anglicky) 
  7. ↑ Odstranit Koněva? Ruský ministr kultury přirovnal starostu Prahy k nacistům. iDNES.cz [online]. 2019-09-06 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kremelský poradce Medinskij sepsal seznam údajných pachatelů, kteří odstranili Koněvovu sochu. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-04-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ TELEVIZE, Česká. Rusové přepsali vlastní dějiny. V nové učebnici lžou o invazi na Ukrajinu a brojí proti Západu. ČT24 [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ FAULCONBRIDGE, Guy; FAULCONBRIDGE, Guy. Kremlin aide rewrites Russian history for a society at war. Reuters. 2023-08-10. Dostupné online [cit. 2023-08-15]. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj