Vladimir Lukin

Vladimir Lukin
Vladimir Lukin, 2011
Ombudsman pro lidská práva Ruska
Ve funkci: 13. února 2004 – 18. března 2014
Prezident	Vladimir Putin
Předchůdce	Oleg Mironov
Nástupce	Ella Pamfilovová
Místopředseda Státní dumy
Ve funkci: 19. prosince 1999 – 2003
Prezident	Vladimir Putin
2. ruský velvyslanec v USA
Ve funkci: únor 1992 – září 1993
Prezident	Boris Jelcin
Předchůdce	Viktor Komplektov
Nástupce	Julij Voroncov
Stranická příslušnost
Členství	Jabloko
Narození	13. července 1937 (86 let) Omsk, Sovětský svaz Sovětský svaz
Děti	dva synové
Alma mater	Státní pedagogický institut v Moskvě
Zaměstnání	diplomat, politik, aktivista
Profese	historik
Ocenění	Řád čestného odznaku medaile Za zásluhy o Čečenskou republiku čestné uznání prezidenta Ruské federace Uznání prezidenta Ruské federace medaile "Spěchejte činit dobro" … více na Wikidatech
Commons	Vladimir Lukin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Petrovič Lukin (rusky Владимир Петрович Лукин; narozený 13. července 1937, Omsk, Sovětský svaz) je ruský liberální politický aktivista, politik, diplomat a historik, v letech 2004–2014 ombudsman pro lidská práva Ruské federace. Od roku 1996 zastává funkci předsedy Ruského paralympijského výboru.^[1]

Osobní život

Narodil se v roce 1937 v Omsku. Vychovali jej příbuzní, když krátce po narození došlo k zatčeni jeho rodičů v rámci Stalinovy Velké čistky.

V roce 1959 ukončil Leninův státní pedagogický institut v Moskvě, na kterém obdržel doktorát v oboru historie. Následně téměř dvacet let v období 1968–1987 pracoval jako předseda sekce Politiky Dálného východu v Institutu pro Kanadu a Spojené státy Akademie věd SSSR. V letech 1987–1989 pak působil jako ředitel Odboru pro státy Oceánie a Jihovýchodní Asie na ministerstvu zahraničí SSSR.

V roce 1993 se stal spoluzakladatelem liberálně-demokratické strany Jabloko. Po rozpadu Sovětského svazu zastával necelé dva roky post druhého ruského velvyslance ve Spojených státech a poté byl místopředsedou Stádní dumy (1999–2003) a předsedou jejího zahraničního výboru (1993–2000).

Dlouhodobě se zabývá rusko-americkým otázkami odzbrojovacího procesu s cílem snížit počet strategických zbraní, je také předsedou panelu Nuclear Threat Initiative a členem ruské rady pro bezpečnost a obrannou politiku – nezávislého sdružení národních bezpečnostních odborníků.

V roce 2003 byl poprvé zvolen do úřadu ombudsmana pro lidská práva. 18. února 2009 jej prezident Dmitrij Medveděv navrhl a Státní duma jej v této funkci schválila na druhé pětileté období.

Vladimir Lukin je ženatý, má dva syny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Lukin na anglické Wikipedii.

Související články

• Lidská práva v Rusku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Petrovič Lukin na Wikimedia Commons
• (anglicky) Vladimir Lukin na stránkách Jabloka

Zdroj