Vladimír Hurban

Plk. Vladimír Hurban
Vladimír Hurban v roce 1939
Vladimír Hurban v roce 1939
vyslanec Československa v Egyptě
Ve funkci:
1924 – 1930
Předchůdce Cyril Dušek
Nástupce Karel Halfar
vyslanec Československa ve Švédsku, v Norsku a v Litvě
Ve funkci:
1930 – 1936
Předchůdce Robert Flieder
Nástupce Vladimír Kučera
5. čs. velvyslanec v USA
Ve funkci:
1936 – 1946
Předchůdce Ferdinand Veverka
Nástupce Juraj Slávik
Rodné jméno Vladimír Svetozár Hurban
Narození 4. dubna 1883
Turčianský Svatý Martin
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. října 1949
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Oľga Hurbanová (roz. Boorová)
Alma mater Technische Universität Wien
Vysoké učení technické v Brně
Profese diplomat
Commons Vladimír Svetozár Hurban
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Svetozár Hurban (4. dubna 1883 Turčianský Svatý Martin – 26. října 1949 Praha) byl slovenský spisovatel, plukovník Československé armády, diplomat a velvyslanec Československa, důležitý člen Maffie, organizace tzv. Prvního československého odboje okolo Tomáše Garrigue Masaryka. V letech 1936 až 1946 působil jako pátý řádný vyslanec ČSR ve Spojených státech amerických (od roku 1943 velvyslanec) a stal se tak nejdéle působícím československým vyslancem v USA. Patřil mezi nejvýznamnější slovenské diplomaty Československa.

Život

Mládí

Narodil se v Turčianském Svatém Martině v rodině známého slovenského spisovatele Svetozára Hurbana-Vajanského. Studoval na Technické univerzitě ve Vídni a na Vysokém učení technickém v Brně. Jako mladý novinář se v roce 1907 účastnil soudního procesu k Černovské tragédii, slovensko-maďarské národnostní tragédii ve slovenské obci Černová. Jelikož proces byl uherskou vládou zpolitizovaný a do soudní síně nebyly připuštěni slovenští a zahraniční novináři, seděl Vladimír Hurban v obecenstvu a uveřejňoval zprávy o procesu v Národních novinách.

Československo

Jakožto slovenský vlastenec se po vypuknutí první světové války zapojil rovněž do činnosti tajné organizace Maffie, která podporovala zahraniční aktivity exilové skupiny kolem profesora Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa. Po vzniku Československa 28. října 1918 působil v Československé armádě, začátkem 20. let působil v Sovětském svazu. Posléze se stal kariérním diplomatem při rezortu ministerstva zahraničních věcí ČSR. Absolvoval vyslaneckou misi v Egyptě a ve Švédsku, s přidanou akreditací pro Norsko a Litvu.

Vyslanec ve Spojených státech

V roce 1936 byl Vladimír Hurban jmenován vyslancem ČSR ve Spojených státech amerických, kde nahradil dosavadního vyslance Ferdinanda Veverku. Ve Washingtonu D.C. působil i v době okupace Československa během druhé světové války, kdy byl součástí exilové vlády Edvarda Beneše se sídlem v Londýně. V rámci svého působení se opakovaně setkal s americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem a jeho manželkou Eleanorou. Byl rovněž členem československé delegace v San Francisku při zakládání Organizace spojených národů v dubnu až červnu 1945. Roku 1946 funkci opustil a přesunul se do Prahy. Nahradil jej Juraj Slávik.

Úmrtí

Vladimír Hurban zemřel 26. října 1949 v Praze ve věku 66 let.

Galerie

  • Hurban jako voják v Rusku v roku 1925.
    Hurban jako voják v Rusku v roku 1925.
  • Hurban jako vyslanec ČSR v roce 1939 se svou manželkou Olgou na slavnostní akci v Bílém domě ve Washingtonu. Od roku 1943 působil v USA jako velvyslanec.
    Hurban jako vyslanec ČSR v roce 1939 se svou manželkou Olgou na slavnostní akci v Bílém domě ve Washingtonu. Od roku 1943 působil v USA jako velvyslanec.
  • Hurban s prezidentem Edvardem Benešem u amerického prezidenta F. D. Roosevelta v květnu 1943.
    Hurban s prezidentem Edvardem Benešem u amerického prezidenta F. D. Roosevelta v květnu 1943.
  • Hurban hájící v USA československou státnost v roce 1939 po okupaci českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava.
    Hurban hájící v USA československou státnost v roce 1939 po okupaci českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Zdroj