Vladimír Groš

Vladimír Groš
Narození 11. dubna 1946 (77 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělání Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště
Povolání keramik, pedagog
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Groš (* 11. dubna 1946, Uherské Hradiště) je český keramik, sochař a pedagog.

Život

Pochází z rodiny majitele pekárny v Radějově. Po komunistickém převratu roku 1948 otec přišel o pekárnu i dům, rodina se čtyřmi dětmi dostala dvoutýdenní lhůtu na vystěhování a uchýlila se do domu dědečka ve Veselí nad Moravou. Starší bratr jako syn živnostníka dostal na vybranou pouze mezi prací v dolech nebo v zemědělství. Po předčasné smrti otce pracovala matka jako dělnice v podniku SVIT a Vladimír Groš si díky tomu mohl podat přihlášku na střední školu.

V letech 1962–1966 vystudoval keramiku na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a poté našel zaměstnání v ÚLUV v Uherském Hradišti. Po absolvování vojny krátce pracoval v propagačním oddělení ZVL ve slovenské Skalici, odkud se vrátil na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti.[1] Od roku 1969 do roku 2008 zde působil jako pedagog v oboru Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu. Tímto oborem prošly více než dvě stovky budoucích keramiků a sochařů, mj. Maxim Velčovský, Daniel Piršč, Jiří a Helena Hlušičkovi,[2] Ondřej Batoušek, Pavla Vachunová, Ludmila Kováříková, medailér Miroslav Kovářík nebo grafický designér Jan Kovářík.[3]

V roce 2003 se zúčastnil Sochařského sympozia v Hodoníně, v roce 2004 Mezinárodního keramického sympozia v Bechyni. Byl členem Skupiny pěti a roku 2003 jedním ze zakladatelů recesistické společnosti Za Veselí veselejší, která organizuje výtvarné akce s humorným podtextem (cyklus Oživlá sousoší). Po roce 2008 se zabývá historií domů, řemesel a živností ve Veselí nad Moravou a sbírá staré fotografie. Roku 2010 obdržel Cenu města Veselí za dlouholetou reprezentaci a rozvoj společenského a kulturního života.[4] Žije a pracuje v Milokošti – Veselí nad Moravou a Uherském Hradišti.

Dílo

Sochařské tvorbě v keramice se výtvarně věnuje od poloviny 70. let. Je především znám jako autor stylizovaných figurálních plastik z glazované majoliky. Groš s oblibou provokuje své okolí a užívá si jeho reakcí. Jeho díla oplývají hravostí, nešetří se v nich vtipem s humornou až sarkastickou nadsázkou na hranici grotesky. Často si pohrávají se slovy a ustálenými rčeními – cyklus Opravená přísloví (Dobrá rajda drahá, 1992).

Grošovy práce vznikají většinou v tematických celcích: cyklus Velká Morava se například skládá z různých figur nebo jejich kompozic, které zobrazují hrdiny lokálních mýtů, historických postav a představitelů kultury, vědy i sportu (Kojení orla Matkou Moravou, 1995). V dalším cyklu Vladimír Groš personifikoval automobilové motory, v jiném se zabýval karoseriemi futuristických vozů (Auta, 1997).[5]

Tvoří také nádoby a plastiky z kameniny, které vytáčí na kruhu, spojuje a modeluje. Při práci s kameninou využívá předností plamenné pece vytápěné dřevem, kde v průběhu pálícího procesu dochází k „samoglazování“ a vzniku tzv. popelové glazury. Plastiky dokončuje ručním přebrušováním, aby zvýraznil a probarvil určitá místa.

Je autorem plastik do veřejného prostoru (např. Polešovice, Mateřská škola, 1978;[6][7] Kvasice, Mateřská škola; Uherský Brod, Gymnázium, 1990, sousoší před vlakovým nádražím v Hodoníně,[8] mozaika v Bzenci). Od roku 1991 se zabývá také knižními vazbami s užitím různých materiálů a vytváří nonsensové objekty. V cyklu Kamenné divadlo např. pracoval s říčními oblázky (2001, 2004). Vytvořil ceny ankety odborné kritiky Největší z pierotů za rok 2018, udělované za nejlepší mužský a ženský herecký výkon a nejlepší inscenaci Slováckého divadla.[9]

Zastoupení ve sbírkách

  • Uměleckoprůmyslové museum v Praze
  • Moravská galerie v Brně
  • Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni
  • Galerie výtvarného umění, Hodonín
  • Horácká galerie v Novém Městě na Moravě
  • Muzeum Jana Amose Komenského, Uherský Brod
  • Porvoo-Borgå Museum, Finsko
  • Slovácké muzeum, Uherské Hradiště

Výstavy

Autorské (výběr)

  • 1976, 1981 Majolikové plastiky, Galerie Dílo, Brno
  • 1977, 1982, 1985 Galerie Dílo, Zlín (Gottwaldov)
  • 1983, 1990 Kulturní dům Veselí nad Moravou
  • 1984, 1996, 2000 Galerie výtvarného umění Hodonín
  • 1986 Keramika, Galéria Petra Michala Bohúňa, Liptovský Mikuláš
  • 1986 Majolika – motory, Výstavní síň Umění – Knihy, Praha
  • 1986, 1991 Galerie Dílo, Uherské Hradiště
  • 1988 Keramika, Galerie Panský dům, Uherský Brod
  • 1988 Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín (Gottwaldov)
  • 1990 Kulturní dům, Veselí nad Moravou
  • 1991 Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
  • 1993 Galerie am Schrotturm, Schweinfurt
  • 1994, 2000, 2004 Galerie Ve dvoře, Veselí nad Moravou
  • 1996 Keramika, Galerie Slováckého muzea, Uherské Hradiště
  • 1996 Keramika, Galerie výtvarného umění, Hodonín
  • 1996/1997 Keramika, Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod
  • 1997, 2000 Horácká galerie v Novém Městě na Moravě
  • 1997 Zámecká galerie, Buchlovice
  • 1999 Galerie U dobrého pastýře, Brno
  • 2000 Muzeum Jana Amose Komenského, Uherský Brod
  • 2001 Pedagogické Muzeum Jana Amose Komenského, Praha
  • 2002 Regionální muzeum a galerie, Jičín
  • 2005 Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni
  • 2008 Moravské zemské muzeum, Brno
  • 2009 Město jako sny pohyblivé hladiny, Cafe Pierre,
  • 2011 Kožešnická ulice a rybníček, Kulturní dům, Veselí nad Moravou

Kolektivní (výběr)

  • 1981 1. bienále tvorby mladých výtvarníků Jihomoravského kraje, Dům umění města Brna
  • 1984/1985 Drobná plastika v tvorbě jihomoravských výtvarníků, Dům umění města Brna
  • 1985 Výtvarní umělci Jihomoravského kraje: Výstava ke 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dům umění města Brna
  • 1986 Tschechoslowakische Kunst, Galerie in Kindorf, Bad Homburg
  • 1987 Současná česká keramika, Mezinárodní muzeum keramiky Bechyně (AJG)
  • 1990 Keramika 1990, Dům umění města Brna
  • 1990 Metamorfosi, Galerie Palazzo delle associazioni, Portugruoro
  • 1992 Možnosti drobné plastiky, Dům umění města Brna
  • 1994 Keramika, Galerie Slováckého muzea, Uherské hradiště
  • 2004 Mezinárodní sympozium keramiky Bechyně, Nostický palác, Praha

Reference

  1. ↑ Keramik Vladimír Groš, Veselské listy leden 2011, s. 14-15
  2. ↑ Jiří a Helena Hlušičkovi
  3. ↑ Vladimír Groš a jeho žáci, keramika, Slovácké muzeum, 2019
  4. ↑ Veselí nad Moravou: Slavnostní předání cen města, 2010. veseli-nad-moravou.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-12. 
  5. ↑ Milan Hlaveš, Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 63, 2009
  6. ↑ Vladimír Groš, Ryba a pták
  7. ↑ Vetřelci a volavky, Vladimír Groš
  8. ↑ Hodonín - kameninová plastika před nádražím
  9. ↑ Ceny Největší z pierotů vytvořil Vladimír Groš podruhé, Slovácký deník, 9.3.2019

Literatura

Katalogy

  • Vladimír Groš: Majolikové plastiky, text Anna Janištinová, Dílo, podnik ČFVU, Brno 1976
  • Vladimír Groš: Keramika, text Jaroslav Pelikán, Galéria Petra Michala Bohúňa, Liptovský Mikuláš 1986
  • Vladimír Groš: Keramika, text Jaroslav Pelikán, Okresní kulturní středisko v Uherském Brodě 1988
  • Vladimír Groš, text Jaroslav Pelikán, Galerie výtvarného umění v Chebu 1991
  • Vladimír Groš: Keramika, Slovácké muzeum Uherské Hradiště 1996

Souborné publikace (výběr)

  • Jiřina Hockeová, Drobná plastika v tvorbě jihomoravských výtvarníků, Dům umění města Brna 1984
  • Zdeněk Čubrda, Otakar Hubáček, Výtvarní umělci Jihomoravského kraje, SČVU, Jihomoravská krajská organizace 1985
  • Marja Supinen, Srba Lukić, IRIS, Kansainvälinen Keramiikkaseminaari / Internationella Keramikseminariet / International Ceramics Seminar / Internationales Keramikseminar / МЕЖДУНАРОДНЫЙ СЕМИНАР ПО КЕРАМИКЕ, Porvoo-Borgå 1988
  • Matthias Ostermann, The New Maiolica. Contemporary Approaches to Color and Technique, University of Pennsylvania Press 1999, ISBN ISBN 9780812235135
  • Jiřina Hockeová, Možnosti drobné plastiky. Z moravské tvorby 1988–1992, Dům umění města Brna 1992, ISBN 80-7009-050-2
  • Miroslav Páral, František Mikeš, Jan Vondrouš, Česká keramika, Agentura českého keramického designu, Český Krumlov 1994
  • Milada Frolcová, Slovník žáků a absolventů zlínské Školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v Uherském Hradišti /1939–2003/, Slovácké muzeum, Krajská knihovna Františka Bartoše, Zlínský kraj 2003, ISBN 80-86185-25-7

Ostatní

  • Zdeněk Freisleben, Vážně nevážně Vladimíra Groše, Keramika a sklo 1: 2001 (2), s. 6–7

Externí odkazy

Zdroj