Vláda národní spásy

Vláda národní spásy (Nedićovské Srbsko)
Влада народног спаса
Vlada narodnog spasa
← Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 1941–1944 Demokratická federativní Jugoslávie →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Hymna Ој Србијо, мила мати (Oj Srbijo, mila mati)
Geografie
Mapa
Srbsko v letech 1941 až 1944
Obyvatelstvo
Státní útvar
Německá říše německá vojenská správa v Srbsku
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Následující
Demokratická federativní Jugoslávie Demokratická federativní Jugoslávie

Vláda národní spásy (srbsky Влада народног спаса, Vlada narodnog spasa; německy Regierung der nationalen Rettung, zkr. VNS), označovaná také jako Nedićova vláda nebo Nedićův režim, byl hovorový název druhé srbské kolaborantské loutkové vlády ustavené po Komisařské vládě na Němci okupovaném území Srbska[Note 1] během druhé světové války v Jugoslávii. Vláda byla jmenována německým vojenským velitelem v Srbsku a působila od 29. srpna 1941 do 4. října 1944. Na rozdíl od Nezávislého státu Chorvatsko nebyl režimu v okupovaném Srbsku nikdy přiznán status v mezinárodním právu a nepožíval formálního diplomatického uznání mocností Osy.[2]

Přestože režim byl mnoha Srby žijícími na okupovaném území tolerován a dokonce částí srbského obyvatelstva aktivně podporován, byl nepopulární u většiny obyvatel, kteří podporovali jednu ze dvou frakcí - jugoslávské partyzány nebo roajalistické Četniky, které byly zpočátku vnímány jako napojené na spojenecké mocnosti.[3][4][5] Předsedou vlády byl po celou dobu generál Milan Nedić. Vláda národní spásy byla evakuována z Bělehradu přes Budapešť do Kitzbühelu v prvním říjnovém týdnu roku 1944, než byl německý odchod z okupovaného území dokončen.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Oficiální název okupovaného území zněl Území vojenského velitele v Srbsku, přeloženo z Gebiet des Militärbefehlshaber Serbiens[1]

Reference

  1. ↑ Hehn (1971), pp. 344-73
  2. ↑ Tomasevich (2001), p. 78.
  3. ↑ TURNOCK, David. The States of Eastern Europe. Redakce Carter Francis. [s.l.]: Ashgate, 1999. Dostupné online. ISBN 1855215128. Kapitola Serbia, s. 269. 
  4. ↑ MACDONALD, David Bruce. Balkan holocausts?: Serbian and Croatian victim-centred propaganda and the war in Yugoslavia. Manchester: Manchester University Press, 2002. ISBN 0719064678. S. 142. 
  5. ↑ MACDONALD, David Bruce. Identity Politics in the Age of Genocide: The Holocaust and Historical Representation. [s.l.]: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-134-08572-9. S. 167. 

Deníky

  • BRBORIĆ, Ivan, 2010. Ministarski savet Milana Nedića decembar 1941 - novembar 1942. Istorija 20. Veka. S. 169–180. 
  • Hehn, Paul N., 1971. Serbia, Croatia and Germany 1941-1945: Civil War and Revolution in the Balkans. Canadian Slavonic Papers. University of Alberta. S. 344–373. Dostupné online [cit. 8 April 2012]. doi:10.1080/00085006.1971.11091249. 
  • KOLJANIN, Dragica, 2010. U službi 'Novog poretka' - osnovno školstvo i udžbenici istorije u Srbiji (1941-1944). Istraživanja. S. 395–415. 
  • PORTMANN, Michael; SUPPAN, Arnold. Serbien und Montenegro im Zweiten Weltkrieg (1941 – 1944/45). Österreichische Osthefte. Zeitschrift für Mittel-, Ost- und Südosteuropaforschung, 2006, s. 265–296. Dostupné online. ISSN 0029-9375. (německy) [nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy

Zdroj