Vláda Leona Kozłowského

Vláda Leona Kozłowského
Vláda v den svého jmenování
Vláda v den svého jmenování
Pořadí dvacátá sedmá (od 1918)
Předseda Leon Kozłowski
Politické subjekty BBWR
PPS
Jmenována Ignacym Mościckým
Datum jmenování 15. května 1934
Konec v úřadu 28. března 1935
Posloupnost vlád
Sławek >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Leona Kozłowského byla vládou Druhé Polské republiky pod vedením premiéra Leona Kozłowského. Kabinet byl jmenován prezidentem Ignacym Mościckým 15. května 1934 po demisi předchozí Jędrzejewiczovy vlády. Kabinet podal demisi po deseti měsících svého fungování 28. března 1935[1].

Vláda se soustředila hlavně na hospodářství. Jejími hlavními cíli byly oddlužení venkova, podpora exportu, oživení mezinárodního obchodu a zastavení poklesu důchodů. Začala budovat tzv. Centrální průmyslový region na jihu Polska, jehož cílem byl rozvoj těžkého a zbrojního průmyslu a snížení nezaměstnanosti v oblasti okolo měst Lublin, Sandoměř, Přemyšl a Zamość. Kabinet se ale dostal do sporu s odbory a se zahraničním kapitálem, zvlášť francouzským. Polsko taky vypovědělo tzv. malou versailleskou smlouvu garantující práva menšin žijících v zemi.[2]

15. června 1934 ve Varšavě zavraždili ukrajinští nacionalisti ministra vnitra Bronisława Pierackého. Vražda vyvolala bouři nepokojů - zpočátku z ní podezřívali nedávno legalizovaný Národně-radikální tábor[3]. Krátce na to se Kozłowski setkal s Piłsudským a navrhl mu vytvoření tábora, kam by umisťoval všechny osoby nebezpečné státu. Už 17. června prezident vydal nařízení, které zakládalo vězení v Bereze Kartuské.

Kabinet dokončil přípravu nové ústavy. Samotný premiér připravoval nový volební systém. Díky němu měl Sejm 208 poslanců volených ve 104 dvoumandátových volebních obvodech. Když Sejm ústavu 23. března 1935 schválil a prezident ji o dva měsíce později podepsal, vláda, jak bylo zvykem, podala demisi. Premiér očekával, že ji prezident Ignacy Mościcki nepřijme. Ten ale místo toho na místo premiéra navrhl Waleryho Sławka[4].

Složení vlády

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Kozłowski, LeonLeon Kozłowski BBWR 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr vnitra Pieracki, BronisławBronisław Pieracki BBWR 19340515a15. května 1934 19340615a15. června 1934
Kozłowski, LeonLeon Kozłowski BBWR 19340616a16. června 1934 19340628a28. června 1934
Zyndram-Kościałkowski, MarianMarian Zyndram-Kościałkowski BBWR 19340628a28. června 1934 19350328a28. března 1935
Ministr zahraničí Beck, JózefJózef Beck BBWR 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr vojenství Piłsudski, JózefJózef Piłsudski nestraník 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr spravedlnosti Michałowski, CzesławCzesław Michałowski nestraník 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr náboženství a veřejného vzdělávání Jędrzejewicz, WacławWacław Jędrzejewicz BBWR 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr pokladu Zawadzki, Władysław MarianWładysław Marian Zawadzki BBWR 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr průmyslu a obchodu Floyar-Rajchman, HenrykHenryk Floyar-Rajchman nestraník 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr zemědělství a zemědělských reforem Nakoniecznikow-Klukowski, BronisławBronisław Nakoniecznikow-Klukowski nestraník 19340515a15. května 1934 19340628a28. června 1934
Poniatowski, JuliuszJuliusz Poniatowski nestraník 19340628a28. června 1934 19350328a28. března 1935
Ministr sociální péče Paciorkowski, JerzyJerzy Paciorkowski nestraník 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr komunikací Butkiewicz, MichałMichał Butkiewicz PPS 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935
Ministr pošt a telegrafů Kaliński, EmilEmil Kaliński nestraník 19340515a15. května 1934 19350328a28. března 1935

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rząd Leona Kozłowskiego na polské Wikipedii a Leon Kozłowski na polské Wikipedii.

  1. ↑ KALENDARIUM HISTORII II RZECZPOSPOLITEJ
  2. ↑ KOZŁOWSKI. Sprawa premiera Leona Kozłowskiego. Zdrajca czy ofiara. Warszawa: Iskry, 2005. ISBN 83-207-1794-9. 
  3. ↑ Włodzimierz Kalicki. 15 czerwca 1934 r. Czerezwyczajka, ale na rok. Gazeta.pl [online]. [cit. 2008-07-17]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ Dariusz Baliszewski. Leon niezawodowiec. Wprost [online]. [cit. 2008-05-18]. Dostupné online. (polsky) 

Zdroj