Vláda Aleksandera Prystora

Vláda Aleksandera Prystora
Vláda v den svého jmenování
Vláda v den svého jmenování
Pořadí dvacátá pátá (od 1918)
Předseda Aleksander Prystor
Místopředsedové Bronisław Pieracki (do 26. 6. 1931)
Politické subjekty BBWR
Jmenována Ignacym Mościckým
Datum jmenování 27. května 1931
Konec v úřadu 9. května 1933
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Aleksandera Prystora byla vládou Druhé Polské republiky pod vedením premiéra Aleksandera Prystora. Kabinet byl jmenován prezidentem Ignacym Mościckým 27. května 1931 po demisi předchozí druhé Sławkovy vlády. Kabinet podal demisi po necelých dvou letech fungování 9. května 1933[1]. Prystor stál v čele vlády nejdéle ze všech jeho předchůdců.

Politické resorty byly v Prystorově kabinetu v rukou zkušených sanačních politiků, ale ekonomické resorty ovládaly málo zkušené osoby. To byl případ ministra pokladu Jana Piłsudského, ministra průmyslu a obchodu Ferdynanda Zarzyckého, ministra veřejných prací Mieczysława Norwida-Neugebauera nebo ministra zemědělských reforem Leona Kozłowského.[2] Premiér si toho byl vědom a snažil se do vlády dostat kompetentní osoby, kterým často nabízel místa náměstků ministrů.

Od počátku kladl Prystor důraz na udržení vyrovnaného rozpočtu. Chtěl se také vyhnout všem krokům, které jsou v hospodářské politice státu nejisté nebo neozkoušené.[3] To vedlo k omezení investic, snížení státních výdajů, odliv valut za hranice a prohloubení recese. Když se na podzim 1931 ukázalo, že schodek rozpočtu bude vyšší, než se plánovalo, Prystor doporučil další omezení výdajů.[4] I tak ale deficit překročil 10 % rozpočtu, což přinutilo vládu v říjnu 1932 k aktivnější hospodářské politice. Vláda snížila daně v průmyslu, železniční tarify a úrokové sazby, omezila některé sociální dávky, prodloužila pracovní dobu a povolila zhoršení podmínek práce. Pokusila se přimět monopoly ke snížení cen. Opatření vedla ke zhoršení vztahů vládnoucího tábora se zástupci velkokapitálu a velkostatkářů (v březnu 1932 skončil jejich zástupce ve vládě ministr zemědělství Leon Janta-Połczyński).[2]

V květnu 1933 žádal Józef Piłsudski Prystorovu demisi. Vyčítal mu, že chce vědět všechno a do všeho se plete. Pravděpodobným důvodem konce premiéra byl také konflikt mezi Janinou Prystorowou a Aleksandrou Piłsudskou. Premiérova manželka konkurovala maršálkově ženě ve společenském životě a v charitativní činnosti.[2][5] Oficiálními důvody bylo nové volební období prezidenta a zdraví premiéra.

Složení vlády

Portfej Ministr / člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Prystor, AleksanderAleksander Prystor BBWR 19310527a27. května 1931 19330509a9. května 1933
Místopředseda vlády Pieracki, BronisławBronisław Pieracki BBWR 19310527a27. května 1931 19310622a22. června 1931
Ministr vnitra Składkowski, Felicjan SławojFelicjan Sławoj Składkowski nestraník 19310527a27. května 1931 19310622a22. června 1931
Pieracki, BronisławBronisław Pieracki BBWR 19310622a22. června 1931 19330509a9. května 1933
Ministr zahraničí Zaleski, AugustAugust Zaleski nestraník 19310527a27. května 1931 19321102a2. listopadu 1932
Beck, JózefJózef Beck BBWR 19321102a2. listopadu 1932 19330509a9. května 1933
Ministr vojenství Piłsudski, JózefJózef Piłsudski nestraník 19310527a27. května 1931 19330509a9. května 1933
Ministr spravedlnosti Michałowski, CzesławCzesław Michałowski nestraník 19310527a27. května 1931 19330509a9. května 1933
Ministr náboženství a veřejného vzdělávání Czerwiński, SławomirSławomir Czerwiński BBWR 19310527a27. května 1931 19310804a4. srpna 1931
Jędrzejewicz, JanuszJanusz Jędrzejewicz BBWR 19310804a4. srpna 1931 19330509a9. května 1933
Ministr pokladu Piłsudski, JanJan Piłsudski BBWR 19310527a27. května 1931 19320906a6. září 1932
Zawadzki, Władysław MarianWładysław Marian Zawadzki BBWR 19320906a6. září 1932 19330509a9. května 1933
Ministr průmyslu a obchodu Zarzycki, FerdynandFerdynand Zarzycki nestraník 19310527a27. května 1931 19330509a9. května 1933
Ministr zemědělství Janta Połczyński, LeonLeon Janta Połczyński BBWR 19310527a27. května 1931 19320323a23. března 1932
Ludkiewicz, SewerynSeweryn Ludkiewicz nestraník 19320323a23. března 1932 19320701a1. července 1932
Ministr zemědělských reforem Kozłowski, LeonLeon Kozłowski BBWR 19310527a27. května 1931 19320323a23. března 1932
Ludkiewicz, SewerynSeweryn Ludkiewicz (úřadující) nestraník 19320323a23. března 1932 19320701a1. července 1932
Ministr zemědělství a zemědělských reforem Ludkiewicz, SewerynSeweryn Ludkiewicz nestraník 19320701a1. července 1932 19330509a9. května 1933
Ministr veřejných prací Norwid-Neugebauer, MieczysławMieczysław Norwid-Neugebauer nestraník 19310527a27. května 1931 19320701a1. července 1932
Ministr práce a sociální péče Hubicki, StefanStefan Hubicki BBWR 19310527a27. května 1931 19330509a9. května 1933
Ministr komunikací Kühn, AlfonsAlfons Kühn BBWR 19310527a27. května 1931 19320906a6. září 1932
Butkiewicz, MichałMichał Butkiewicz (úřadující) PPS 19320906a6. září 1932 19330509a9. května 1933
Ministr pošt a telegrafů Boerner, IgnacyIgnacy Boerner nestraník 19310527a27. května 1931 19320413a13. dubna 1932
Kaliński, EmilEmil Kaliński (úřadující) nestraník 19320415a15. dubna 1932 19330509a9. května 1933
Ministr bez portfeje Zawadzki, Władysław MarianWładysław Marian Zawadzki BBWR 19310527a27. května 1931 19320323a23. března 1932

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rząd Aleksandra Prystora na polské Wikipedii a Aleksander Prystor na polské Wikipedii.

  1. ↑ KALENDARIUM HISTORII II RZECZPOSPOLITEJ
  2. ↑ a b c HALBERSZTADT. Aleksander Prystor, premier Rzeczypospolitej 27 V 1931 – 9 V 1933. In: CHOJNOWSKI; WRÓBEL. Prezydenci i premierzy Drugiej Rzeczypospolitej. Wrocław – Warszawa – Kraków: Zakład Narodowy imienia Ossolińskich, 1992. ISBN 83-04-038544. S. 317–323.
  3. ↑ Kurier Poranny. 2. dubna 1931, čís. 151. 
  4. ↑ AJNENKIEL. Polska po przewrocie majowym. Zarys dziejów politycznych Polski 1926-1939. Warszawa: Wiedza Powszechna, 1980. ISBN 8321400477. S. 281. 
  5. ↑ PIOTROWSKI. Aleksander Prystor 1874-1941. Zarys biografii politycznej. Wrocław: Instytut Historyczny Uniwersytetu Wrocławskiego, 1994. ISBN 83-85689-55-9. S. 111. 

Zdroj