Vitebsk

Vitebsk
Віцебск
Витебск
Vitebsk – znak
znak
Vitebsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 165 m n. m.
Stát BěloruskoBělorusko Bělorusko
Oblast Vitebská
Administrativní dělení město a okolí tvoří Vitebský rajón.
Vitebsk na mapě
Vitebsk na mapě Běloruska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 124,54 km²
Počet obyvatel 342 077 (2005)
Hustota zalidnění 2 746,7 obyv./km²
Etnické složení Bělorusové, Rusové
Náboženské složení pravoslavní; uniaté
Správa
Vznik 974
Oficiální web w3.vitebsk.by
Telefonní předvolba +375 212
PSČ BY-210xxx
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem. Protéká jím řeka Západní Dvina. Je centrem Vitebské oblasti a počtem obyvatel (přibližně 359 tisíc[1]) se řadí na 4. místo v zemi. Vitebsk je druhým nejstarším městem Běloruska (po Polocku). Jeho Vítězné náměstí (Плошча Перамогі) je s délkou 380 m, šířkou 190 m, obvodem 1140 m a celkovou plochou 16,5 ha největším náměstím v Bělorusku.

Historie

Vitebsk počátkem 19. století
Vitebská radnice
Umělecké centrum Marka Chagalla

Jde o jedno z nejstarších slovanských měst. Založila ho roku 974 kněžna Olga Kyjevská a brzy se stalo sídlem knížectví a obchodním střediskem na cestě zvané Iz Varjag v Greki, tj. na stezce spojující Baltské a Černé moře, resp. Skandinávii s Byzancí. Roku 1320 se Vitebsku zmocnilo Litevské velkoknížectví, po aktu Lublinské unie (1569) náleželo Republice obou národů. V I. dělení Polska (1772) připadlo Rusku; později se stalo sídlem Vitebské gubernie a vyrostlo zde mnoho neoklasicistních budov. Roku 1812 tudy táhl na Rus Napoleon Bonaparte. V roce 1903 zde žil pod policejním dozorem Pēteris Stučka.

V letech 19191991 byl Vitebsk a celé Bělorusko součástí SSSR, od roku 1991 je jedním z kulturních a hospodářských center samostatného Běloruska.

Kultura

Památkou s velmi pohnutou historií je kostel Zvěstování Panny Marie: pochází z poloviny 12. století, byl několikrát přestavěn, v roce 1961 poničen a obnoven roku 1992. Dále je ve městě několik kostelů včetně římskokatolického, historická radnice a letní sídlo malíře Ilji Repina. Nejproslulejším vitebským rodákem je židovský malíř Marc Chagall (1887–1985).

Od roku 1992 ve zdejším Letním amfiteátru každoročně v červenci probíhá Mezinárodní festival umění Slavjanskij bazar, jehož charakteristickým rysem je soutěž interpretů populárních písní a také soutěž dětské hudby. Zastoupeny jsou též různé druhy umění – výtvarné, divadelní, kinematografické, lidová řemesla. Festivalové dny zahrnují tvůrčí setkání s různými osobnostmi světové kultury, prezentace divadelních představení a filmů, výstavy umění, ale i veletrhy za účasti řemeslníků.

Hospodářství a doprava

Vitebsk je významným průmyslovým střediskem; sídlí zde zejména strojírenské závody (televizory Viťjaz). Město sice leží mimo hlavní koridor MinskMoskva, přesto je důležitým dopravním uzlem: stýkají se zde železniční i silniční tahy severojižní a západovýchodní (Petrohrad – Vitebsk – OršaHomelKyjev a RigaPolock – Vitebsk – SmolenskRusko). Ve městě jsou provozována maršrutková, autobusová, trolejbusová a upadající tramvajová doprava. Je zde také letiště Vitebsk.

Reference

  1. The population as of January 1, 2023 and the average annual population for 2022 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2023. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj