Virus opičích neštovic

Jak číst taxoboxVirus opičích neštovic
alternativní popis obrázku chybí
Barevná transmisní elektronová mikrofotografie částic opičích neštovic (zelenozelená) nalezených v infikované buňce (hnědá), kultivovaných v laboratoři.
Baltimorova klasifikace virů
Skupina I (dsDNA viry)
Vědecká klasifikace
Realm Varidnaviria
Říše Bamfordvirae
Kmen Nucleocytoviricota
Třída Pokkesviricetes
Řád Chitovirales
Čeleď poxviry (Poxviridae)
Podčeleď Chordopoxvirinae
Rod Orthopoxvirus
Druh Virus opičích neštovic
(Monkeypox virus, MPV)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Virus opičích neštovic (monkeypox virus, zkráceně MPV)[1] je virus z čeledi poxvirů, původce opičích neštovic.

Popis

Podrobnější informace naleznete v článku Poxviry.

MPV je součástí I. Baltimorovy skupiny, genetická informace je tedy kódována prostřednictvím dvouvláknové DNA (dsDNA virus). Genom MPV je lineární a tvoří jej jediná molekula nukleové kyseliny. Celková délka genomu činí asi 200 kb, kódováno je prostřednictvím něj asi 200 genů. Celý virion je podobný ostatním orthopoxvirům, má cihlovitý tvar a rozměry 140–260 nm × 220–450 nm.[2] Poxviry patří mezi obalené viry a jejich viriony jsou obecně velmi komplexní, vytvářejí navíc dvě odlišné formy. Základní infekční částicí je zralý virion (MV), naopak tzv. extracelulární obalený virion (EV) je kryt další membránou, již získává z Golgiho komplexu infikované buňky.[3]

Systematika a epidemiologie

Virus opičích neštovic (MPV) se řadí do čeledi poxvirů a rodu Orthopoxvirus, je blízce příbuzný viru kravských neštovic (CPV), vaccinia viru (VACV) a viru pravých neštovic (VARV). Klinická manifestace MPV je podobná jako v případě VARV, navzdory tomu však MPV podle srovnávací analýzy kompletních genomů není bezprostřední evoluční předchůdce nebo následovník VARV.[4]

MPV je endemický pro Konžskou pánev, přičemž genetické analýzy prokázaly existenci dvou virových variant (West African clade a Congo Basin clade), lišících se mj. úrovní virulence.[2][4]

Rezervoár

Podrobnější informace naleznete v článku Opičí neštovice#Epidemiologie.

Přirozenými rezervoáry viru jsou hlodavci a primáti, možný je zoonotický přenos a sekundární šíření onemocnění z člověka na člověka. Poprvé ho identifikoval virolog Preben von Magnus v Kodani v roce 1958 u opice makaka jávského používaného jako laboratorní zvíře.[5][6]

První zaznamenaný případ opičích neštovic u člověka je datován do roku 1970 v Kongu,[6] izolované epidemie nemoci od té doby propukaly především v Africe, s exportovanými případy do Severní Ameriky, Evropy a Asie.[2][7] Rozšíření v USA v roce 2003 bylo vytrasováno k psounům prériovým nakažených od krysy obrovské dovezené z Ghany.[8] Mezi roky 2017 a 2019 bylo zaznamenáno šíření v Nigérii,[9] které pokračuje, protože mnoho případů zůstalo skrytých.[10] V roce 2018 byl zachycen první případ cestovatele v Británii, který se pravděpodobně nakazil už v Nigérii.[11]

V roce 2022 došlo ke komunitnímu přenosu nákazy mimo Afriku, který začal v květnu 2022 v Británii a následně byl potvrzen v Evropě, Severní Americe, Austrálii a Izraeli.[12][13][14] Pravděpodobné ohnisko nákazy bylo v Belgii.[15] Šířící se varianta má 40 až 50 mutací, kterými se odlišuje od variant z roku 2018, což je na rozdíl 4 let mnoho (odpovídalo by to 50 letům vývoje viru).[16] Virus je přímým potomkem virů z roku 2017 z Nigérie.[17]

K 31. květnu 2022 bylo celosvětově potvrzeno 557 případů, z toho 5 v České republice.[18] K 1. červenci 2022 bylo na světě zaznamenáno již asi 4 500 případů nákazy, z nichž 90 % připadalo na Evropu. Celkem se nákaza prokázala v 31 zemích, především evropských.[19] Dne 23. července 2022 vyhlásila WHO kvůli šíření opičích neštovic nejvyšší stupeň varování. Počet potvrzených případů nákazy vzrostl na více než 16 tisíc v 75 zemích. Největším ohniskem nákazy byla stále Evropa.[20]

Reference

  1. ICTV Taxonomy: Monkeypox virus. Dostupné online (anglicky)
  2. a b c PRIYAMVADA, Lalita; SATHESHKUMAR, Panayampalli. Variola and Monkeypox Viruses (Poxviridae). In: BAMFORD, Dennis; ZUCKERMAN, Mark. Encyclopedia of Virology. 4. vyd. Amsterdam, Boston, Heidelberg: Academic Press, Elsevier, 2021. ISBN 978-0-12-814515-9. DOI 10.1016/B978-0-12-801238-3.02665-9. S. 868–874. (anglicky)
  3. KOSTRÁBOVÁ, Anna; PASTOREKOVÁ, Silvia; BETÁKOVÁ, Tatiana. Biosyntéza vírusov. Diel I. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave vo Vydavateľstve UK, 2017. ISBN 978-80-223-4402-9. 
  4. a b SHCHELKUNOV, S.N.; TOTMENIN, A.V.; SAFRONOV, P.F. Analysis of the Monkeypox Virus Genome. Virology. 2002-06, roč. 297, čís. 2, s. 172–194. Dostupné online [cit. 2022-05-20]. DOI 10.1006/viro.2002.1446. (anglicky) 
  5. Reed Business Information. New Scientist. [s.l.]: Reed Business Information, 30 November 1978. Dostupné online. S. 682–. (anglicky) 
  6. a b Monkeypox [online]. 11 May 2015 [cit. 2017-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 October 2017. (anglicky) 
  7. OSORIO, J. E.; YUILL, T. M. Zoonoses. Příprava vydání Brian W. J. Mahy, Marc H. V. Van Regenmortel. Oxford: Academic Press Dostupné online. ISBN 978-0-12-374410-4. DOI 10.1016/b978-012374410-4.00536-7. S. 485–495. (anglicky) 
  8. 2003 U.S. Outbreak Monkeypox [online]. 11 May 2015 [cit. 2017-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 October 2017. (anglicky) 
  9. Monkeypox – Singapore [online]. WHO, 16 May 2019 [cit. 2019-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 1, 2019. (anglicky) 
  10. TOMORI, Oyewale. Monkeypox in Nigeria: why the disease needs intense management [online]. [cit. 2022-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. First ever case of monkeypox recorded in the UK. The Guardian. 8 September 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 September 2018. (anglicky) 
  12. Monkeypox cases investigated in Europe, the United States, Canada and Australia [online]. [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. EFRATI, Ido. Israel Confirms First Case of Monkeypox Virus. Haaretz. Dostupné online [cit. 21 May 2022]. (anglicky) 
  14. Opičí neštovice se šíří nečekaně rychle, překvapuje lékaře. Hlásí je už 12 států [online]. Novinky.cz, Dnes 10:42 ČTK [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  15. PŘÁDOVÁ, Daniela. Nejspíš už známe místo, odkud se virus neštovic začal šířit, říká infektolog - Seznam Zprávy. SeznamZpravy [online]. 2022-05-24 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. 
  16. JOSEPH, Andrew. What the surprising mutations in the monkeypox virus could indicate about the new outbreak [online]. Boston, Massachusetts: STAT News, 2022-06-02 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. MIHULKA, Stanislav. Virus opičích neštovic zmutoval neobvyklou rychlostí. OSEL.CZ [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
  18. Epidemiological update: Monkeypox multi-country outbreak. European Centre for Disease Prevention and Control [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Evropou se šíří opičí neštovice. Dělejte s tím něco, vyzývá WHO. Seznam Zprávy [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
  20. WHO vyhlásila nejvyšší stupeň varování. Na pozoru má být hlavně Evropa. Seznam Zprávy [online]. 2022-07-23 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj