Vincenc Kulhánek

Vincenc Kulhánek
Narození 1791
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 29. listopad 1864
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Vzdělání Pražská polytechnika
Povolání architekt, stavitel
Hnutí Klasicismus; historismus
Významná díla Rohanský palác
Lázeňské pavilóny ve Františkových Lázních
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vincenc Kulhánek, také Čeněk Kulhánek (1791 Praha, 29. listopadu 1864 Praha) byl český architekt, stavitel, kreslič a posléze vrchní inženýr u zemského stavebního ředitelství v Praze.

Narodil se v Praze. V letech 1812-1814 studoval na stavovské polytechnice v Praze. Ve 40. letech bydlel v Praze v budově C. a k. Náboženského fondu čp. 461/I na Staroměstském náměstí[1].

Rohanský palác na nároží Karmelitské a Hroznové ulice v Praze
Bývalý Klárův ústav slepců v Praze na Klárově
Kolonáda Lučního a Solného pramene, Františkovy Lázně

Projekty a adaptace

  • návrh na klasicistní úpravu domu čp. 82/III v ulici U Lužického semináře v Praze na Malé Straně spojením dvou starších objektů
  • projekty na Klárův ústav slepců čp. 131/III v Praze na Malé Straně (od roku 1838)
  • plány na přestavbu Rohanského paláce čp.386/III v Praze na Malé Straně
  • plány na přestavbu bohosloveckého semináře čp. 153/II V Jirchářích v Praze na Novém Městě (1841)
  • projekt na kolonádu Solného a Lučního pramene ve Františkových Lázních, realizoval stavitel Füllhaus (1844)
  • dispoziční změny v budově bohosloveckého semináře (bývalé malostranské jezuitské koleje) čp. 1/III v Praze na Malé Straně (1845)
  • zvýšení konventu řádu křižovníků s červenou hvězdou čp. 19/I v Praze na Starém Městě (1846)
  • projekt na pozdně klasicistní vilu čp. 460c/II ředitele státní nemocnice (psychiatrické kliniky) v Praze, v zahradě ulice Ke Karlovu (1846), roku 1847 realizoval stavitel Karel Duchoslav [2] (nyní ve dvoře za vrátnicí)
  • Roku 1858 byl vyzván k účasti na soutěži k projektu budovy České spořitelny (Böhmische Sparkasse) v Praze.

Rodina

S manželkou Marií Annou (* 1802) bydleli v Praze na Novém Městě Ve Smečkách v domě čp. 604/II a vychovali pět dětí:

  • Vojtěch/Adalbert (1826-1905), státní úředník[3]
  • Karel (* 1833)
  • Vincenc junior (* 1836), v letech 1853-1855 kadet 1. pěšího pluku císaře Františka Josefa I.[4]
  • dcery Anna (* 1823) a Marie (* 1825)[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Schematismus des Königsreich Böhmen auf das Jahr 1842-1850
  2. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1988, s. 343
  3. ↑ Přihláška u pražského policejního ředitelství
  4. ↑ Militär-Schematismus der österreichischen Kaiserthumes, Wien 1853, s. 527
  5. ↑ Přihláška rodiny u pražského policejního ředitelství

Literatura

  • VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia Praha 2004, s.351

Externí odkazy

Zdroj