Vila Vyšehrad

Vila Vyšehrad
/původně vila Waldert,
později Hohenburg/
Vila Vyšehrad, stav květen 2019
Vila Vyšehrad, stav květen 2019
Účel stavby

lázeňský dům, hotel

Základní informace
Sloh historismus[1]
Architekt Robert Příhoda[2]
Výstavba 1900–1901[2]
Přestavba 1902, 1912–1913, 1924
Stavitel Josef Waldert
Stavebník Josef Waldert[2]
Další majitelé • Ernst Röntgen
• Spolek pro chemickou a hutní výrobu
• československý stát
Současný majitel Česká hotelová, a. s.[3][4]
Poloha
Adresa Westend, Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
Ulice Krále Jiřího 1087/5
Souřadnice 50°13′31,87″ s. š., 12°52′27,44″ v. d.
Vila Vyšehrad, Karlovy Vary
Vila Vyšehrad, Karlovy Vary
Vila Vyšehrad, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 10850/4-5030 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Vyšehrad, původním (pracovním) názvem vila Waldert, později přejmenována na vilu Hohenburg, stojí v ulici Krále Jiřího 5, č. p. 1087, ve čtvrti Westend v Karlových Varech. Projektová dokumentace pochází od architekta Roberta Příhody, stavba ve stylu historismu probíhala v letech 1900–1901.

Vila byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 21. srpna 1995, rejstř. č. ÚSKP 10850/4-5030.[1]

Historie

V souvislosti se záměrem městské rady rozšířit vilovou čtvrť Westend severozápadně od stávající zástavby si zde v roce 1899 zakoupil pozemek také karlovarský stavitel Josef Waldert. V témže roce vypracoval vídeňský architekt Robert Příhoda projektovou dokumentaci. V roce 1900 byla v tehdejší ulici Eduard Knoll-Strasse, dnes Krále Jiřího, zahájena stavba. Ukončena byla v roce následujícím 1901 ještě s pracovním názvem svého stavebníka – „Villa Waldert“. Později byla přejmenována na „Villa Hohenburg“.[2][5]

V letech 1902 a 1912–1913 došlo ještě za vlastníka Josefa Walderta k níže popisovaným stavebním vylepšením (viz kapitola Popis). V roce 1924 nový majitel Ernst Röntgen prodal vilu Spolku pro chemickou a hutní výrobu a v témže roce došlo k celkové adaptaci objektu. Roku 1931 se vila stala majetkem československého státu a ministerstvo školství a národní osvěty zde zřídilo středoškolský internát Švehla. Po roce 1945 se vila opět stala ubytovacím lázeňským zařízením s názvem Vyšehrad – depandance lázeňského domu Trocnov.[2]

Od roku 1995 je budova chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

V současnosti (únor 2021) je vila evidována jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví společnosti Česká hotelová, a. s.[3][4] Je funkčně propojena se sousedním objektem č. p. 1096 vilou Smetana a společně jsou využívány jako lázeňský hotel Smetana-Vyšehrad.[1]

Popis

Severovýchodní nároží vily Vyšehrad

Je to čtyřpatrová a podsklepená budova na obdélném půdorysu se vstupním průčelím orientovaným do ulice Krále Jiřího. V zadní (zahradní) části na jihozápadním nároží vystupuje ze čtvrtého do pátého patra mohutná hranolová věž zakončená cimbuřím a zastřešená dlátkovou střechou. Do střechy vystupují vikýře se sedlovými stříškami. Vstup je řešen v předsazeném portiku s balkonem. Za vestibulem se napojuje chodba a uprostřed vnitřní schodiště do chodby čtvrtého patra. Vpravo od schodiště je umístěn výtah, nalevo toalety. Koupelny byly situovány vedle každého pokoje. V roce 1902 přistavěl Josef Waldert balkony nad vstupem v prvém a druhém patře. V letech 1912–1913 byly u velké věže na dvorním průčelí dostavěny od suterénu až po druhé patro hygienická zařízení (toalety a koupelny).[2][5]

Z původní stavby se dochovala konstrukce včetně dekorace fasády s architektonickými detaily. Římsa čtvrtého patra nese reliéf s letopočtem 1900, do něhož jsou vsazeny emblémy svobodných zednářů: kružidlo a úhelník. Z uměleckořemeslných prvků se dochovaly zejména dubové vstupní dveře s bohatou dřevořezbou a s kovanými mřížemi. V interiérech se zachovala štukatura posledního patra schodiště, kde je zřetelný plošný secesní dekor splétaných tulipánů. Kolem objektu se dochovalo původní kované oplocení.[2][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Lázeňský dům Vyšehrad – vila Hohenburg [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana; RUND, Michael. Slavné vily Karlovarského kraje. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola Historizující slohy (1875–1912) – Vila Vyšehrad (Hohenburg), s. 83–85. 
  3. ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-13 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 1087. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-13]. 
  5. ↑ a b c Slavné vily – Vila Vyšehrad (Hohenburg) [online]. FOIBOS [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michale. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: FOIBOS, 2010. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. Kapitola Historizující slohy (1875–1912) – Vila Vyšehrad (Hohenburg), s. 83–85. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj