Vila Friedricha Petschka

Vila Friedricha Petschka
	vstupní průčelí vily
Účel stavby
	Velvyslanectví Ruské federace
Základní informace
Sloh	novobarokní
Architekt	Max Spielmann
Výstavba	1927 - 1930
Stavebník	Friedrich Petschek
Další majitelé	Georg Popper (bankéř)
Současný majitel	Ruská federace
Poloha
Adresa	náměstí Borise Němcova 19/1, Bubeneč, Praha 6, Česko
Ulice	náměstí Borise Němcova
Souřadnice	50°6′13,55″ s. š., 14°24′49,68″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Friedricha Petschka je reprezentační vila postavená ve 20. letech 20. století v Praze-Bubenči ve slohu inspirovaném francouzským klasicizujícím barokem. Stavebníkem vily byl Friedrich Petschek, člen úspěšné bankéřské rodiny Petschků, která roku 1920 založila bankovní dům Petschek a spol. Od roku 1945 ve vile sídlilo Velvyslanectví Sovětského svazu, poté Velvyslanectví Ruské federace.

Historie

Bývalá rezidence Friedricha Petschka se nachází na náměstí Borise Němcova (dříve Pod Kaštany) jižně od Královské Obory. Pozemek původní viniční usedlosti Miseronka koupil Friedrich Petschek (1890–1940) ve 20. letech 20. století a nechal zde postavit vilu navrženou architektem Maxem Spielmannem a vystavěnou stavitelem Matějem Blechou. Již v roce 1927 však vilu přenechal jinému významnému bankéři Georgu Popperovi^[1]^{[pozn. 1]} a od 18. února 1931 bydlel ve vile čp. 473 Pod Kaštany 19 (Blochova vila).^[2] Odtud roku 1938 před nástupem nacismu emigroval, zemřel o dva roky později v Buenos Aires v Argentině.

Po roce 1938

Rodina Popperova zde žila až do roku 1938, kdy emigrovala do Londýna. Po skončení války prezident Eduard Beneš rozhodl dekretem darovat rozsáhlou nemovitost včetně vybavení vily Sovětskému svazu.^[3]

O nemovitost byl mezi rodinou Popperových a Českou republikou veden soudní spor.^[3]

Odkazy

Poznámky

↑ Podle seznamu nemovitého majetku rodiny Petschků a Gellertů vypracovaného pravděpodobně po skončení druhé světové války byl majitelem vily stále Friedrich Petschek.

Reference

↑ Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Praha, nakladatelství Tilia, 2009, S. 341, 343. [Dále jen Krejčová]
↑ "Krejčová", s. 334.
↑ ^a ^b Urlich, Petr, ed. a Popelová, Lenka. Slavné stavby Prahy 6. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos a Foibos books ve spolupráci s Městskou částí Praha 6, 2009. 299 s. Slavné stavby. ISBN 978-80-87073-14-8. Kapitola 11: Vila Bedřicha Petschka. S. 49–50.

Literatura

URLICH, Petr et al. Slavné vily Prahy 6 - Bubeneč. Praha: Foibos, 2017. 278 stran. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-99-5. Kapitola: 54/ Vila Bedřicha Petschka, Petr Urlich. S. 215-216.