Vilém I. Míšeňský

Vilém I. Míšeňský
	míšeňský markrabě
	nákres Vilémova náhrobku v Míšni
Narození	19. prosince 1343; Drážďany
Úmrtí	9. února 1407; Grimma
Pohřben	katedrála v Míšni
Manželky	Alžběta Moravská; Anna Brunšvická
Dynastie	Wettinové
Otec	Fridrich II. Míšeňský
Matka	Matylda Bavorská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém I. Míšeňský řečený Jednooký (německy Wilhelm I., der Einäugige, 19. prosince 1343, Drážďany – 9. února 1407, Grimma) byl míšeňský markrabě.

Život

Byl nejmladším synem míšeňského markraběte Fridricha a Matyldy, dcery císaře Ludvíka Bavora. Osiřel jako šestiletý a jeho poručníkem se stal starší bratr Fridrich. Vilém byl častým hostem na pražském dvoře Karla IV. a 1. března roku 1358 byl zasnouben s císařovou neteří Alžbětou. Výsledkem politicky motivovaného sňatku, ke kterému došlo roku 1366, mělo být zakončení neshod mezi Wettiny a císařem na území Vogtlandu. Vilém měl k císaři blízký vztah, často se vyskytoval v Praze a doprovázel jej roku 1368 na římské jízdě.

K narušení vzájemných vztahů dočasně došlo díky Karlově akviziční politice a rozkol mezi oběma rody měl být narovnán plánovaným sňatkem císařovy dcery a Vilémova synovce. Roku 1378 se Vilém zúčastnil císařova pohřbu. Po smrti bratra Fridricha III. se roku 1382 stal míšeňským markrabětem a od roku 1391 vládl v Braniborsku jménem švagra, moravského markraběte Jošta. 8. září 1393 mu Jošt zastavil za 12 000 florenů města a hrady Treuenbrietzen, Bielitz, Mittelwalde, Trebin i Saarmünde v Braniborsku.

V listopadu roku 1400 zemřela Alžběta a Vilém se roku 1402 v dosud nenaplněné touze po dědici znovu oženil s patnáctiletou Annou Brunšvickou. Zemřel bezdětný v únoru 1407 a byl pohřben v míšeňské katedrále.^[1] Společně s první chotí Alžbětou je zobrazen ve Spalatinově kronice ze 16. století.^[2] Dědici Míšeňska se stali synovci Fridrich, Vilém a Fridrich Saský.

Vývod z předků

Jindřich III. Míšeňský

Albrecht II. Míšeňský

Konstancie Babenberská

Fridrich I. Míšeňský

Fridrich II. Štaufský

Markéta Štaufská

Isabela Anglická

Fridrich II. Míšeňský

Otto IV. z Lobdeburgu

Hartmann XI. z Lobdeburgu

Hedvika z Kyburgu

Alžběta z Lobdeburgu

Heřman III. z Orlamünde

Alžběta z Orlamünde

?

'Vilém I. Míšeňský'

Ota II. Bavorský

Ludvík II. Hornobavorský

Gertruda z Hohenbergu

Matylda Bavorská

Boleslav II. Lysý

Boleslav I. Surový

Hedvika z Anhaltu

Beatrix Svídnicko-Javorská

Ota V. Braniborský

Beatrix Braniborská

Judita z Henneberku

Odkazy

Reference

↑ www.saebi.isgv.de
↑ www.spalatin.franconica.uni-wuerzburg.de. spalatin.franconica.uni-wuerzburg.de [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19.

Literatura

Matthias Donath: Die Grabmonumente im Dom zu Meißen. Leipziger Universitätsverlag, 2005, ISBN 978-3-937209-45-6, S. 285–287.
W. Lippert. Markgraf W. von Meißen und Elisabeth von Mähren. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30/1892, S. 93–127
Carl Wenck: Die Wettiner im XIV. Jahrhundert insbesondere Markgraf Wilhelm und König Wenzel nebst einem Exkurs: Der vogtländische Krieg, Duncker & Humblot, Leipzig 1877