Viktor von Kraus

Viktor svobodný pán von Kraus
Zástupce velitele 5. armádního sboru v Prešpurku
Ve funkci:
1902 – 1904
Předchůdce Hugo von Wurmbrand-Stuppach
Nástupce Wenzel von Wurm
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-uherská armáda
Znak Československa Československá armáda
Hodnost generál III. třídy v.v. (1920), generál jezdectva (1904), polní podmaršál (1898), generálmajor (1894)

Narození 1844
Pardubice
Úmrtí 1923 (ve věku 78–79 let)
Titul svobodný pán (1881)
Profese voják a vojevůdce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viktor svobodný pán von Kraus (německy Victor Freiherr von Kraus) (22. června 1844 Pardubice27. srpna 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1863 a bojoval ve válce s Pruskem (1866). Později strávil řadu let službou u dragounů v Brandýse nad Labem. Při odchodu do výslužby byl v roce 1904 povýšen do hodnosti generála jezdectva. Po rozpadu monarchie mu byla přiznána hodnost generála ve výslužbě v československé armádě (1919).

Životopis

Hrobka rodu Krausů na Centrálním hřbitově v Pardubicích

Pocházel z vlivné pardubické rodiny židovského původu, narodil se jako nejstarší syn pardubického poštmistra a starosty Josefa Krause (1810–1892), po otci byl synovcem generála a českého místodržitele barona Alfreda Krause (1824–1909).[1] Studoval nejprve v Rijece, poté na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil jako poručík v roce 1863. Za prusko-rakouské války se zúčastnil bojů ve východních Čechách a dosáhl hodnosti nadporučíka (1866). Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v roce 1870 byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Postupoval v hodnostech (rytmistr 1872, major 1881, podplukovník 1885) a řadu let sloužil u 13. dragounského pluku v Brandýse nad Labem. V roce 1888 byl jmenován plukovníkem a poté se stal velitelem 13. dragounského pluku přeloženého v roce 1890 do Vídně.[2] Od roku 1875 užíval prostý šlechtický titul (Edler von Kraus) udělený jeho otci za zásluhy o rozvoj Pardubic. Císařským rozhodnutím z 10. srpna 1881 mohl užívat titul svobodného pána (Freiherr von Kraus), který krátce předtím získal strýc Alfred.[3][4]

V roce 1894 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 13. jezdecké brigády ve Stanislavi.[5] V roce 1898 dosáhl hodnosti polního podmaršála a od roku 1899 byl velitelem 14. pěší divize v Prešpurku.[6][7] V roce 1902 byl přidělen k 5. armádnímu sboru jako zástupce velitele arcivévody Bedřicha.[8] V roce 1904 byl penzionován a při odchodu do výslužby obdržel čestnou hodnost generála jezdectva.[9] Jako českému rodákovi mu byla po vzniku Československa přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi (1920).[10] Během vojenské kariéry obdržel několik vyznamenání, byl rytířem Leopoldova řádu, nositelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Ve spojeneckém Německu získal pruský Řád červené orlice a bádenský Řád zähringenského lva.[11]

Na penzi pobýval převážně ve Štýrském Hradci, zemřel ve Vídni na následky zranění poté, co byl sražen automobilem.[12] Byl pohřben v rodové hrobce Krausů na Centrálním hřbitově v Pardubicích.[13]

Odkazy

Reference

  1. Rodina Alfreda Krause in: KLEČACKÝ, Martin a kol.: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020 s. 354 ISBN 978-80-88304-18-0
  2. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1892; Vídeň, 1892; s. 147, 640 dostupné online
  3. ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 304, 389 ISBN 80-86781-08-9
  4. Rod Krausů na webu novanobilitas dostupné online
  5. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 107 dostupné online
  6. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 265 dostupné online
  7. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 119, 155 dostupné online
  8. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 118, 151 dostupné online
  9. Služební postup Viktora Krause in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 94 dostupné online
  10. Přehled československých generálů ve výslužbě na webu valka.cz dostupné online
  11. Přehled řádů a vyznamenání Viktora Krause in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1904; s. 268 dostupné online
  12. KOUDELKOVÁ, Jana: Češi ve Vídni; Jihomoravský kraj, 2013; s. 111 ISBN 978-80-260-5548-8
  13. Hrobka rodiny Krausů v Pardubicích dostupné online

Literatura

Zdroj