Viktor Perner

Viktor Perner
Narození 27. května 1911
Terezín
Úmrtí 10. února 1997 (ve věku 85 let)
Dolní Podluží
Vojenská kariéra
Hodnost kapitán pěchoty (podplukovník gšt. v.v.) československé armády, kapitán francouzské armády
Složka Československá exilová armáda
Vyznamenání Důstojník Řádu čestné legie

Viktor Perner, také Victor Perner (27. května 1911 Terezín – 10. února 1997 Dolní Podluží) byl za 2. světové války příslušník československé zahraniční armády, kapitán pěchoty (podplukovník gšt. v.v.) československé armády, kapitán francouzské armády.[1][2]

Život

Jeho otec byl plukovník československé armády (lékař). Studoval na gymnáziu v Litoměčicích a na střední zemědělské škole v Mělníku, kde maturoval. V letech 1933 až 1934 absolvoval vojenskou základní službu. Dne 1. dubna 1935 se stal vojákem z povolání.

Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska ilegálně emigroval do Polska. V červnu 1939 vstoupil do francouzské cizinecké legie, kde byl zařazen do 15. pluku senegalských střelců. Po vypuknutí 2. světové války byl z cizinecké legie uvolněn pro nově vznikající československou zahraniční armádu, sloužil u 1. československé divize v Béziers. Po vojenské porážce Francie v roce 1940 byl spolu s ostatními Čechoslováky evakuován do Anglie, kde prošel několika výcvikovými kursy a získal hodnost nadporučíka pěchoty. Na jaře 1942 požádal prezidenta Edvarda Beneše o povolení přihlášení se do vojenských sil Svobodné Francie (francouzsky Forces Françaises Libres), které po francouzské kapitulaci pokračovaly v boji na straně Spojenců. Na podzim 1942 bylo jeho žádosti vyhověno a Perner se stal příslušníkem 1. divize Svobodné Francie, kde dělal nejdříve velitele čety těžkých kulometů a poté velitele střelecké roty, Dne 21. srpna 1944 byl před Toulonem vážně zraněn šrapnely, po uzdravení se připojil ke své jednotce.[2] Dne 16. března 1945 byl v Sospelu znovu zraněn, a to výbuchem miny.[2] Byl jmenován kapitánem francouzské armády (25. 6. 1945). Demobilizován (z vojenských sil Svobodné Francie) byl dne 10. září 1945.

Dne 15. listopadu 1945 vstoupil do činné služby v československé armádě. Sloužil ve štábních funkcích a přitom absolvoval kurzy na Válečné škole (francouzsky Ecole de Guerre) v Paříži.[2] Dne 1. 4. 1949 byl povýšen na podplukovníka pěchoty a zařazen byl jako profesor

na Vysoké škole válečné v Praze. Z armády byl propuštěn v roce 1953 v hodnosti podplukovníka generálního štábu. Poté dělal v zemědělství (agromoma, předsedu JZD). V v roce 1972 odešel do důchodu.[1][2]

Vyznamenání

  • Médaille des Blessés
  • Médaille Coloniale

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c LÁNÍK, Jaroslav a kol. Vojenské osobnosti československého odboje: 1939–1945. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 223. 
  2. ↑ a b c d e f g Victor PERNER. Musée de l'Ordre de la Libération [online]. [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (francouzsky) 

Zdroj