Viktor Oppenheimer

Viktor Oppenheimer
Viktor Oppenheimer
Viktor Oppenheimer
Narození 2. května 1877
Rousínov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. října 1942 (ve věku 65 let) nebo 25. dubna 1942 (ve věku 64 let)
Varšava
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povolání grafik, malíř, sochař, designér, sběratel umění, medailér, architekt a učitel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kámen zmizelých (Stolpersteine) Viktora Oppenheimera

Viktor Oppenheimer (2. května 1877 Rousínov[1]26. října[2]1942 Varšava[3]) byl český grafik, malíř, sochař, designér, sběratel orientálního umění, medailér, architekt a pedagog.

Život

Narodil se v Rusínově do německé židovské rodiny Emanuela Oppenheimera a jeho ženy Ernestiny Löwenthalové. Po absolvování základního vzdělání studoval v Brně na Zemském vyšším reálném gymnáziu, kde v roce 1895 úspěšně maturoval. Následně ještě dva roky pokračoval ve studiu na brněnské průmyslové škole. Další studium s výtvarným zaměřením studoval na uměleckoprůmyslových školách ve Vídni, v Düsseldorfu u prof. R. Boselta a v Mnichově. Po návratu do vlasti působil v letech 1905–1907 v Brně jako učitel kreslení, odtud zamířil do Šumperka a v roce 1909 se opět vrátil do Mnichova, kde působil 10 let. V roce 1911 obdržel "Poellathovu cenu" za vynikající výsledky v medailérské tvorbě. Zde se v únoru roku 1912 oženil[4] s Hermínou Neuburgerovou. Manželství však bylo v polovině roku 1919 rozloučeno.

Po vzniku Československé republiky se vrátil do vlasti, nastoupil na místo asistenta kreslení na "Německém reálném gymnáziu" v Brně, ale v roce 1923 přešel na "Spolkové židovské reformní reálné gymnázium"[5] se sídlem v tamtéž. V roce 1924 byla založena "Škola uměleckých řemesel" a Oppenheimer byl jmenován prvním profesorem modelování. Koncem roku 1925 se podruhé oženil[6] a za ženu si vzal vdovu Elsu Wernerovou.

V Brně se účastnil uměleckého života, byl členem většiny uměleckých spolků ve městě a působil rovněž jako výtvarný kritik, publicista a organizátor kultury. Přednášel o umění nejen v Brně, ale i v Olomouci nebo Moravské Ostravě a obesílal výstavy doma nebo v Německu. Mezi roky 1930–1938 byl členem spolku "Mährischer Kunstverein" a podílel se na uspořádání celkem 8 výstav retrospektivního charakteru. Oppenheimer též publikoval v časopisech "Bytová kultura"[7] a "Tagesbote"[8], ve své tvorbě se orientoval zejména na reliéfní tvorbu a v roce 1936 vystavoval např. bustu T. G. Masaryka. Důležitým prvkem jeho díla byly i portrétní medaile a plakety, na nichž kromě světových osobností zobrazil i přední zástupce brněnského kulturního a vědeckého života, např. prof. Karla Absolona, arch. Ernsta Wiesnera a dalších. Významným způsobem se prezentoval i jako sběratel, vlastnil rozsáhlou sbírku orientálního umění čítající asi 1500 kusů. Sbírku se podařilo zachránit a v současné době je součástí sbírek Moravské galerie v Brně.

V roce 1938 byl Viktor Oppenheimer penzionován a koncem ledna roku 1942 byl i se s svou ženou transportován do Terezína. V říjnu byl pak odvezen do Varšavy, kde zahynul. Velká část jeho díla byla za války nacisty zničena.

Výstavy (výběr)

Kolektivní

  • 1928 – Československé výtvarné umění 1918–1928, Brno
  • 1931 – Veřejná škola uměleckých řemesel obchodní a živnostenské komory v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
  • 1938 – Alfred Kubin, Viktor Oppenheimer, Rudolf Sokol, Willy Zlamal, Fred Dobrowolny, Otto Ernegg, Dům umění města Brna, Brno
  • 2000 – 90 let Domu umění města Brna, Dům umění města Brna, Brno

Zastoupení ve sbírkách

Galerie

Odkazy

Literatura

  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2002 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 (X. Nov–Pat), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  • 2016 – Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů ((asi 1800–2008), 2. svazek N–Ž), Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd ČR, v. v. i., Praha 1

Reference

Externí odkazy

Zdroj