Viktor Beneš (architekt)

Viktor Beneš
architekt Viktor Beneš
architekt Viktor Beneš
Narození 19. srpna 1858
Horní Branná
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. února 1922 (ve věku 63 let)
Praha-Smíchov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Beneš (19. srpna 1858 Horní Branná[1] – 22. února 1922 Praha-Smíchov[2]) byl rakousko-uherský novobarokní architekt a stavitel českého původu působící koncem 19. a začátkem 20. století, jeden z prvních stavebních podnikatelů v českých zemích, který samostatně navrhoval a stavěl zejména areály průmyslových podniků.[3]

Absolvent stavitelství na české (německé) polytechnice v Praze u Josefa Zítka a Emanuela Ringhoffera, založil vlastní stavební a projekční kancelář v roce 1887.[3] Hlavním oborem podnikání jeho stavební společnosti bylo cukrovarnictví. Jako člen Společnosti pro průmysl chemický v Království českém (od roku 1893)[4] rozšiřoval a obnovoval starší podniky, ale stavěl i nové závody nejen v Čechách, ale i v Uhrách (po roce 1909).[3]

V roce 1921 byl jeho stavební podnik přeměněn na akciovou společnost s názvem Viktor Beneš, akciová stavební společnost, jejímiž zakladateli, kromě architektovy společnosti, byla Banka stavebních živností a průmyslu a Živnostenská banka v Praze.[5] Tato společnost pod nezměněným názvem fungovala i po architektově smrti, a to až do roku 1951.[6]

Od roku 1908 byl dopisujícím členem a od roku 1920 řádným členem Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění v Praze[7], patřil také mezi zakládající členy České matice technické.[8]

Zemřel roku 1922 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo (výběr)

  • Benešov – novobarokní školní kaple gymnázia – v současnosti době je zde školní aula a koncertní sál pojmenovaný jako Síň Josefa Suka.[9] Kaple byla dokončena v roce 1912.[10]
  • Bratislava – bytový dům na Námestie SNP č.16. Postavený v roce 1919. Patří mezi slovenské kulturní památky. [11]
  • Břeclav – areál Kuffnerova cukrovaru 3145/22 v ulici Národních hrdinů z roku 1894[3][12]
  • Osijek (dnešní Chorvatsko) – dělnická bytová kolonie na Jadranské ulici – postaveno začátkem 20. století.[13]
  • Praha – společně s Josefem Vejrychem – přestavba Invalidovny po roce 1920, při které došlo k elektrifikaci budovy.[14]– budova bývalé Německé vysoké školy technické v Praze na Konviktské ulici z roku 1901[15], dnešní fakulta dopravní ČVUT.
– budovy cukerních rafinérií z roku 1894 v Cukrovarské ulici čp. 957 v Praze-Čakovicích pro rodinu Schoellerů[3]
– bývalá Nová budova c.k. knihoskladu na Ostrovní ulici č.p. 126 z roku 1900.[15]
– nájemní dům Jaroslava Daneše na Národní třídě č.p. 340 z roku 1913. Budova byla postavena ve stylu geometrické secese a doplněná novobarokním dekorem. Na výzdobě spolupracoval také architekt Emil Králíček, sochařské práce prováděl Antonín Waigant[15]
– vlastní vila v ulici Nad Výšinkou v Praze 5 – vydán demoliční výměr
  • Trebišov – cukrovar z roku 1911–12. Firma Viktora Beneše také naprojektovala další k cukrovaru spadající objekty: byty úředníků a pracovníků, společenské středisko, kantýna, závodní nemocnice.[18] V současné době už neexistuje.

Nerealizováno

– společně s Josefem Pospíšilem – novobarokní návrh novostavby druhé pražské radnice.[15] Soutěž vyhrál architekt Osvald Polívka.

Zajímavosti

Galerie

  • Bývalá školní kaple gymnázia Benešov
    Bývalá školní kaple gymnázia Benešov
  • Pražská invalidovna
    Pražská invalidovna
  • Bývalá německá technika na Konviktské ulici v Praze
    Bývalá německá technika na Konviktské ulici v Praze
  • Bývalá Nová budova c.k. knihoskladu v Praze
    Bývalá Nová budova c.k. knihoskladu v Praze
  • Nájemní dům Jaroslava Daneše
    Nájemní dům Jaroslava Daneše

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených Horní Branná, sign. 5754, ukn 2515, s. 106
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z22, s. 115
  3. ↑ a b c d e BERAN, Lukáš. Viktor Beneš, architekt a stavitel průmyslových závodů. Za starou Prahu : Věstník Klubu Za starou Prahu. 2021, roč. 51 (22), čís. 2, s. 16–18. Dostupné online. 
  4. ↑ Ke "Společnosti pro průmysl chemický v Království českém" se přihlásili od 1. března do 1. dubna t. r. .... Časopis pro průmysl chemický. 4. 1893, roč. 3, čís. 4, s. 152. 
  5. ↑ Viktor Beneš, akciová stavební společnost. Čas. 11. 1. 1921, roč. 31, čís. 8, s. 8. 
  6. ↑ LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Pražské spolky: soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1998. 742 s. ISBN 80-902151-9-X. S. 372. 
  7. ↑ Národohospodářský ústav při České akademii věd a umění v Praze: Zpráva za rok 1935. Národohospodářský ústav při České akademii věd a umění v Praze. 1936, roč. 23, s. 78. 
  8. ↑ JAROLÍMEK, Čeněk. Základové geometrie polohy v rovině a v prostoru: příručka pro studující vysokých škol technických a kandidáty učitelství na středních školách. Svazek III.. 1. vyd. v Praze: nákladem České matice technické, 1914. 106 s. S. přední přídeští. 
  9. ↑ Architektura 20. století v Benešově Archivováno 22. 1. 2015 na Wayback Machine. (pdf)
  10. ↑ Přehled historie školy - Období 1857 – 1948. www.gbn.cz [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-03. 
  11. ↑ Bytové domy v okrese Bratislava I. krizom-krazom.eu [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-28. 
  12. ↑ cukrovar - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Pořad České televize Šumné stopy. Díl: Chorvatsko - Češi ve Slavonii
  14. ↑ Invalidovna
  15. ↑ a b c d ZIMMER, Tomáš. Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900. Praha, 2012 [cit. 2015-01-22]. diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Petr Macek. Dostupné online. (český)
  16. ↑ cukrovar - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ SMUTNÝ, Vlastislav. Stavební historie cukrovaru ve Slatiňanech. Listy cukrovarnické a řepařské. Květen-červen 2018, roč. 134, čís. 5–6, s. 212–219. Dostupné online. 
  18. ↑ Vodička, Ľuboš:Nafotiť skôr, ako zmizne!
  19. ↑ Dary ve prospěch Národopisného Musea Českoslovanského
  20. ↑ Časopis Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci 1909
  21. ↑ Přírůstky exponátů Muzea Českého krasu za rok 2010 (rtf)

Externí odkazy

Zdroj