Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow

Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow
Narození 24. září 1887
Queensferry
Úmrtí 5. ledna 1952 (ve věku 64 let)
Queensferry
Alma mater Etonská kolej
Povolání politik
Zaměstnavatel Edinburská univerzita
Ocenění důstojník Řádu britského impéria
rytíř Podvazkového řádu
Politická strana Konzervativní strana
Choť Doreen Hope, Marchioness of Linlithgow (od 1911)[1][2]
Děti Charles Hope, 3. markýz z Linlithgow[3][1]
John Hope, 1st Baron Glendevon[3]
Lady Anne Hope[3]
Lady Joan Hope[3]
Lady Doreen Hope[3]
Rodiče John Adrian Hope, 1. markýz z Linlithgow[1] a Hersey Hope, Marchioness of Linlithgow[3][1]
Příbuzní Lady Mary Hope[1], Lady Jacqueline Hope[1] a Lord Charles Hope[1] (sourozenci)
Lady Mary Hope[3] a Adrian John Charles Hope, 4. markýz z Linlithgow[3] (vnoučata)
Funkce generální guvernér Indie (1936–1943)
člen britské Soukromé rady
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow (Victor Alexander Hope, 2nd Marquess of Linlithgow, 8th Earl of Hopetoun, 8th Viscount Aithrie, 8th Baron Hope, 6th Baron Hopetoun, 5th Baron Niddry) (24. září 1887, Hopetoun House, Skotsko – 5. ledna 1952, Hopetoun House, Skotsko) byl britský státník ze starobylého skotského rodu. Jako člen Konzervativní strany zastával vládní funkce, poté byl místokrálem v Indii. Získal Podvazkový řád a do smrti zastával řadu čestných hodností ve Skotsku.

Životopis

Pocházel ze starobylé skotské šlechtické rodiny, narodil se na rodovém sídle Hopetoun House jako syn australského generálního guvernéra 1. markýze z Linlithgow. Dětství strávil s otcem v Austrálii, poté studoval v Etonu, po otci zdědil v roce 1908 rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů. Zúčastnil se první světové války a dosáhl hodnosti plukovníka. Ve dvacátých letech zastával funkce v konzervativních vládách, v letech 1922–1924 byl civilním lordem admirality, v letech 1926–1928 předsedou vládní komise pro zemědělství v Indii. Problematice Indie se věnoval i jako předseda společného výboru obou komor parlamentu pro indickou ústavení reformu (1933–1934).

V roce 1934 odmítl nabídku na post guvernéra v Madrasu i generálního guvernéra v Austrálii, v roce 1935 se stal členem Tajné rady. V dubnu 1936 se stal generálním guvernérem a místokrálem v Indii, kde se snažil aplikovat určitou formu samosprávy vyplývající ze zákona o Indii (India Act, 1935), ale špatná komunikace s indickými knížaty mu nedovolila realizovat záměry v plném rozsahu. V roce 1940 bez konzultace s Indickým národním kongresem vyhlásil válku fašistickým mocnostem, což způsobilo roztržku mezi Británií a Indií přetrvávající do konce druhé světové války. Následně se musel vypořádat s povstáním v Indii a přičítá se mu také zodpovědnost za hladomor v Bengálsku v roce 1943. Své působení v Indii ukončil v září 1943 a sedmiletým funkčním obdobím byl nejdéle úřadujícím indickým místokrálem.

Po návratu do Anglie zastával řadu čestných funkcí ve Skotsku, byl lordem komisařem církevního shromáždění ve Skotsku (1944–1946) a kancléřem univerzity v Edinburghu (1946–1952), již předtím vykonával také post lorda-místodržitele v hrabství West Lothian (1929–1952). V roce 1943 získal Podvazkový řád.

Rodina

Doreen Hope, markýza z Linlithgow

V roce 1911 se oženil s Doreen Milner (1886–1965), dcerou poslance Sira Fredericka Milnera. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, jako první se narodili synové-dvojčata. Charles William Hope (1912–1987) byl dědicem rodových titulů, druhý syn John Adrian Hope (1912–1996) byl konzervativním politikem a zastával několik vládních funkcí, v letech 1959–1962 byl ministrem veřejných prací.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Zdroj