Velykyj Bereznyj
| Velký Berezný Великий Березний, (Velykyj Bereznyj) | |
|---|---|
 Katolický kostel
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°53′32″ s. š., 22°27′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |
 Ukrajina
|
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Užhorod |
  Velký Berezný
Velký Berezný, Zakarpatská oblast
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,1 km² |
| Počet obyvatel | 6 655 |
| Hustota zalidnění | 1623 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | w1 |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 12 89000 смт. Великий Березний |
| Telefonní předvolba | 3135 |
| PSČ | 89000 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velký Berezný, také Velká Berezná[1] (ukrajinsky Великий Березний, Velykyj Bereznyj, maďarsky Nagyberezna, slovensky Veľká Berezna) je sídlo městského typu v ukrajinské Zakarpatské oblasti, na řece Uh, těsně u hranic se Slovenskem. Velký Berezný má kolem 7 500 obyvatel. Je součástí okresu Užhorod, do července 2020 byl centrem zaniklého okresu Velký Berezný. Od roku 1894 tudy vede železnice Užhorod–Sjanky–Lvov. Je zde sídlo Velkoberezňanské vesnické komunity. Velký Berezný se nachází na etnickém území nazývaném Lemkovina.
Na jihu městečko sousedí s obcí Malý Berezný, kde se nachází silniční hraniční přechod se Slovenskem.
Historie
Místo bylo poprvé zmíněno v roce 1409 a poté v roce 1427 bylo v souvislosti s majetkem Drugethů; bylo uvedeno jako Nagberezna.
Město patřilo k Horním Uhrám až do rozpadu Rakouska-Uherska. [2] V roce 1910 zde žilo oficiálně 2822 obyvatel, z nichž 1120 mluvilo rusínsky, 930 německy, 426 maďarsky a 300 slovensky. Během 1. světové války zde byl založen vojenský hřbitov, na kterém je pohřbeno 258 vojáků.[3] V letech 1918-1938 bylo město součástí Československa, jako jedno z nejmenších okresních měst tehdejší Podkarpatské Rusi. V roce 1937 zde žilo 2989 obyvatel, z toho 1290 Rusínů, 543 Čechů a 876 Židů.[3]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Welykyj Beresnyj na německé Wikipedii a Великий Березний na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi [online]. Užhorod: 1922 [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167, 180 - 191
- ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 639–640.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Berezný na Wikimedia Commons
