Veřejná funkce

Veřejná funkce je vykonávána ve veřejném zájmu. V českém právu se jí rozumí funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a která je obsazována na základě přímé nebo nepřímé volby, případně jmenováním. Pouze malá část veřejných funkcí je vykonávána přímo v pracovním poměru, naprostá většina je vykonávána zároveň vedle něj.[1] V takovém případě však zaměstnanci náleží po nezbytně nutnou dobu výkonu veřejné funkce (např. člena obecního zastupitelstva nebo přísedícího u soudu) neplacené pracovní volno, nelze mu v tomto období dát výpověď a po návratu má být zařazen na své původní místo.[2]

Zákoník práce za výkon veřejné funkce v ustanovení § 201 pouze příkladmo uvádí výkon funkce poslance, senátora, člena obecního nebo krajského zastupitelstva nebo výkon funkce přísedícího. Dále jím je výkon funkce soudce obecného soudu[3] nebo Ústavního soudu[4] a veřejného ochránce práv.[5] Ve veřejné funkci jsou i členové různých rad, např. Ústavu pro studium totalitních režimů, České televize, Českého rozhlasu nebo Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.[6]

Reference

  1. ↑ BĚLINA, Miroslav; DRÁPAL, Ljubomír, a kol. Zákoník práce. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7179-251-2. S. 799. 
  2. ↑ § 47, § 53 odst. 1 písm. c) a § 200 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
  3. ↑ § 74 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
  4. ↑ § 4 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
  5. ↑ § 8 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
  6. ↑ § 10 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů. § 4 odst. 6 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi. § 4 odst. 6 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu. § 7 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.

Související články

Externí odkazy

Zdroj