Varšavská gubernie

Varšavská gubernie
Варшавская губерния
Chrám svatého Alexandra Něvského vybudovaný ve Varšavě (1894–1926)
Chrám svatého Alexandra Něvského vybudovaný ve Varšavě (1894–1926)
Varšavská gubernie – znak
znak
Geografie
Mapa gubernie (po roce 1906)
Mapa gubernie (po roce 1906)
Poloha gubernie na mapě Polského království
Poloha gubernie na mapě Polského království
Hlavní město Varšava
Status ruská gubernie
Souřadnice
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 931 867 (1897[1])
Správa regionu
Stát Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Nadřazený celek Ruské impérium
Vznik 1844
Zánik 1916
Měna ruský rubl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varšavská gubernie (polsky Gubernia warszawska, rusky Варшавская губерния, Varšavskaja gubernija) byla správní jednotkou (gubernií) Kongresového Polska.

Byla vytvořena v roce 1844 sloučením Mazovské a Kališské gubernie a jejím sídlem byla Varšava. V roce 1867 byla území Varšavské gubernie rozdělena do tří menších gubernií: zmenšené Varšavské gubernie, Piotrkovské gubernie a obnovené Kališské gubernie.

Malou reformou v roce 1893 bylo území Varšavské gubernie zvětšeno připojením malých částí Plocké a Lomžské gubernie.

Obyvatelstvo

Během sčítání lidu v roce 1897 se zjišťoval obcovací jazyk, výsledky jsou uvedeny v tabulce níže:[2]

Gubernátoři

  • Jevgenij Rožnov (1863–1866)
  • baron Nikolaj Medem (1866–1892)
  • Julij Andrejev (1892–1897)
  • Dmitrij Martynov (1897–1907)
  • baron Semjon Korff (20.01.1907–1914)
  • Pjotr Stremouchov (1914–1916)

Administrativní dělení

Administrativní dělení odpovídá stavu po reformě v roce 1867, která byla zavedena v důsledku porážky listopadového povstání a pevněji svázala Polské království[p 3] se správní strukturou Ruské říše. Reforma zavedla novou entitu nižší úrovně újezd, polsky powiat.

Sídlo ujezdu Rozloha Obyvatelstvo
(1897)[1]
Poznámky
Błonie 948,5 104 776
Góra Kalwaria [p 4] [p 4] v roce 1879 byl začleněn do ujezdu Grójec
Gostynin 1 053,7 81 335
Grójec 1 467,4 108 351
Kutno 804,5 82 499
Łowicz 1 060,2 82 686
Nieszawa 1 125,4 79 507
Nowomińsk 1 200,4 94 471
Płońsk 1 258,7 91 360 do roku 1893 součástí Plocké gubernie
Pułtusk 1 340,7 103 450 do roku 1893 součástí Lomžské gubernie
Radzymin 1 036,3 63 092
Skierniewice 670,5 52 622
Sochaczew 931,9 64 327
Warszawa 1 317,3 826 780
Włocławek 1 143,7 96 611

Odkazy

Poznámky

  1. a b Tučně jsou uvedeny jazyky, kterými mluvilo více lidí než státním jazykem.
  2. Jazyky s méně než 1 000 mluvčími.
  3. resp. Poviselský kraj, jak bylo Polsko od 80. let 19. století nazýváno v úředních dokumentech.
  4. a b V roce 1897 neexistoval.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warsaw Governorate na anglické Wikipedii.

  1. a b Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. Наличное население в губерниях, уездах, городах Российской Империи (без Финляндии). Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky) 
  2. Первая Всеобщая перепись населения Российской империи 1897 года. аспределение населения по родному языку и уездам Российской Империи кроме губерний Европейской России. Демоскоп Weekly [online]. www.demoscope.ru [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 1726-2887. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj