Vangovití

Jak číst taxoboxVangovití
alternativní popis obrázku chybí
vanga hákozobá (Vanga curvirostris)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď vangovití (Vangidae)
Swainson, 1831
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Pellentesque ipsum. Fusce suscipit libero eget elit. Mauris suscipit, ligula sit amet pharetra semper, nibh ante cursus purus, vel sagittis velit mauris vel metus. Nullam faucibus mi quis velit. Proin mattis lacinia justo. Aliquam erat volutpat. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos. Fusce nibh. Phasellus et lorem id felis nonummy placerat. Nam libero tempore, cum soluta nobis est eligendi optio cumque nihil impedit quo minus id quod maxime placeat facere possimus, omnis voluptas assumenda est, omnis dolor repellendus.

Duis condimentum augue id magna semper rutrum. Integer tempor. Phasellus faucibus molestie nisl. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. In rutrum. Fusce wisi. Morbi leo mi, nonummy eget tristique non, rhoncus non leo. Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet ut et voluptates repudiandae sint et molestiae non recusandae. Nulla turpis magna, cursus sit amet, suscipit a, interdum id, felis. Integer pellentesque quam vel velit. Duis sapien nunc, commodo et, interdum suscipit, sollicitudin et, dolor. Nullam at arcu a est sollicitudin euismod. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos.[1]

Systematika

Coby popisná autorita čeledi vangovitých (Vangidae) se uvádí anglický ornitolog William John Swainson (1831[2]), jenž v monografii Fauna Boreali-americana operuje s termínem „Vangae“. Swainson však toto pojmenování použil nejspíše ve smyslu prostého množného čísla a nikoli ve smyslu samostatného vyššího taxonu. Stejné nedorozumění se objevuje i u některých dalších ptačích čeledí, jako jsou čagrovití (Malaconotidae) či pitovití (Pittidae).[3] Francouzský ornitolog Jean Théodore Delacour operoval s vangami jako samostatnou čeledí v roce 1932, kdy pro ně užil francouzské jméno „Vangides“, do latinizované podoby převedené ornitologem A. L. Randem o čtyři roky později.[4]

Samotné systematické zařazení současných zástupců vangovitých bylo historicky značně proměnlivé a vymezení této značně diverzifikované skupiny pomohly pečlivě osvětlit až molekulárně-fylogenetické analýzy. Vangovití představují ukázku rozsáhlé adaptivní radiace na ostrově Madagaskar a tvoří ucelenou, monofyletickou skupinu. Situaci nicméně komplikuje skutečnost, že tento madagaskarský klad, tedy vangovití v užším smyslu, vystupuje jako blízce příbuzný vůči liniím žijícím v pevninské Africe a Asii.[5]

Co se týče madagaskarských forem, srovnání mtDNA z roku 2001 potvrdilo začlenění monotypického rodu Tylas v rámci vangovitých, zatímco přírodovědci ve 20. století jej sdružovali i v rámci bulbulovitých (Pycnonotidae), žluvovitých (Oriolidae), drozdovitých (Turdidae) nebo špačkovitých (Sturnidae). Týž práce odhalila, že se v rámci vangovitých odvětvují i pěvky rodu Newtonia, předtím řazené do sběrné skupiny pěnicovitých (Sylviidae) či lejskovitých (Muscicapidae).[6][4] Studie Johansson & kol, 2008 mezi vangovité jednoznačně zařadila i monotypický rod Mystacornis, původně klasifikovaný v rámci sběrné skupiny timáliovitých (Timaliidae).[7] Mezi vangovité je dále řazen např. i monotypický rod Pseudobias s původním umístěním v rámci lesknáčkovitých (Platysteiridae); či rod Hypositta, někdy řazený v rámci sýkorovitých (Paridae) či vlastní čeledi Hyposittidae.[4]

Mezi pevninské afro-asijské zástupce vangovitých patří rody Bias, Hemipus, Megabyas, Philentoma, Tephrodornis a Prionops, historicky opět řazené v rámci rozličných čeledí. Vzájemné příbuzenské vazby zůstávají nejisté s ohledem na rod Philentoma, jenž může, ale nemusí vystupovat jako sesterský vůči madagaskarským vangám.[5][8][9] Aby byl jednoznačně zachován monofyletismus všech uznávaných taxonů, jak velí principy kladistiky, je nutné buď všechny zařadit v rámci rozšířené čeledi Vangidae, anebo pro rody žijící mimo Madagaskar vymezit větší množství samostatných čeledí. Databáze IOC World Bird List se k dubnu 2024 přiklání k první variantě a operuje tak s čeledí Vangidae v širším smyslu, jež zahrnuje všechny výše zmíněné rody.[5][10]

Následující abecední přehled rodů je aktuální k dubnu 2024 (IOC World Bird List, v14.1).[10][11] Rody, které nespadají mezi vangovité v užším smyslu, tj. mezi monofyletickou madagaskarskou skupinu, jsou označeny hvězdičkou (*).

  • rod Artamella Sclater, 1924 – vanga (monotypický)
  • rod Bias Lesson, 1830 – lesknáček (monotypický)*
  • rod Calicalicus Bonaparte, 1854 – vanga
  • rod Cyanolanius Bonaparte, 1854 – vanga (monotypický)
  • rod Euryceros Lesson, 1831 – vanga (monotypický)
  • rod Falculea Geoffroy Saint-Hilaire, 1836 – vanga (monotypický)
  • rod Hemipus Hodgson, 1845 – suříkovec*
  • rod Hypositta A. Newton, 1881 – vanga (monotypický)
  • rod Leptopterus Bonaparte, 1854 – vanga (monotypický)
  • rod Megabyas J. Verreaux & E. Verreaux, 1855 – lesknáček (monotypický)*
  • rod Mystacornis Sharpe, 1870 – timálie (monotypický)
  • rod Newtonia Schlegel, 1867 – pěvka
  • rod Oriolia Geoffroy Saint-Hilaire, 1838 – vanga (monotypický)
  • rod Philentoma Eyton, 1845 – stromovníček*
  • rod Prionops Vieillot, 1816 – přílbovník*
  • rod Pseudobias Sharpe, 1870 – lesknáček (monotypický)
  • rod Schetba Lesson, 1830 – vanga (monotypický)
  • rod Tephrodornis Swainson, 1832 – stromovníček*
  • rod Tylas Hartlaub, 1862 – vanga (monotypický)
  • rod Vanga Vieillot, 1816 – vanga (monotypický)
  • rod Xenopirostris Bonaparte, 1850 – vanga

Vangovití se řadí v rámci kladu korvidních zpěvných Malaconotoidea a jsou zřejmě blízce příbuzné čeledím lesknáčkovití (Platysteiridae) a čagrovití (Malaconotidae).[5]

Popis

Ekologie a chování

Ohrožení

Odkazy

Reference

  1. ↑ del Hoyo, Elliott a Christie 2009.
  2. ↑ SWAINSON, W.; RICHARDSON, J. Fauna Boreali-americana: The Birds. London: J. Murray, 1831. Dostupné online. S. 171. 
  3. ↑ OLSON, Storrs L. Review of History and Nomenclature of Avian Family-Group Names. Bulletin of the American Museum of Natural History, Volume 222. The Auk. 1995, roč. 112, čís. 2, s. 539–546. Dostupné online [cit. 2024-04-27]. ISSN 0004-8038. DOI 10.2307/4088759. 
  4. ↑ a b c DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A, 2009. Bush-shrikes to Old World Sparrows. Barcelona: Lynx Editions. (Handbook of the Birds of the World; sv. 14). ISBN 978-84-96553-50-7. S. 142–145. (anglicky) [Dále jen del Hoyo, Elliott a Christie, 2009]. 
  5. ↑ a b c d WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 365–367. (anglicky) 
  6. ↑ YAMAGISHI, Satoshi; HONDA, Masanao; EGUCHI, Kazuhiro. Extreme Endemic Radiation of the Malagasy Vangas (Aves: Passeriformes). Journal of Molecular Evolution. 2001-07, roč. 53, čís. 1, s. 39–46. Dostupné online [cit. 2024-04-27]. ISSN 0022-2844. DOI 10.1007/s002390010190. (anglicky) 
  7. ↑ JOHANSSON, Ulf S; BOWIE, Rauri C.K; HACKETT, Shannon J. The phylogenetic affinities of Crossley's babbler ( Mystacornis crossleyi ): adding a new niche to the vanga radiation of Madagascar. Biology Letters. 2008-12-23, roč. 4, čís. 6, s. 677–680. Dostupné online [cit. 2024-04-27]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2008.0444. PMID 18832056. (anglicky) 
  8. ↑ REDDY, S.; DRISKELL, A.; RABOSKY, D. L. Diversification and the adaptive radiation of the vangas of Madagascar. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2012-05-22, roč. 279, čís. 1735, s. 2062–2071. Dostupné online [cit. 2024-04-27]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2011.2380. PMID 22217720. (anglicky) 
  9. ↑ TiF Checklist: CORVIDA II--Malaconotoidea. jboyd.net [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Batises, bushshrikes, boatbills, vangas (sensu lato) – IOC World Bird List v14.1. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ vangovití [online]. BioLib [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj