Všeobecní sionisté

Všeobecní sionisté
ציונים כלליים
Datum založení 1922
Datum rozpuštění 8. května 1961
Předseda Jehošhua Sofersky
Jisra'el Rokach
Perec Bernstein
Josef Sapir
Sídlo Jeruzalém, Izrael
Sloučení do Izraelská liberální strana
Ideologie Sionismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všeobecní sionisté (hebrejsky ציונים כלליים‎, Cijonim klalijim) byli centristé v rámci sionistického hnutí a izraelská politická strana. Jako strana byla předchůdkyní dnešních stran Likud a Kadima.

Historie

Všeobecný či obecný sionismus byl původně termín, který zaštiťoval názory většiny členů Sionistické organizace, kteří nebyli příslušníky žádné určité frakce a náleželi pouze své národní sionistické organizaci.[1]

V roce 1922, v době kdy sionistické hnutí začalo být polarizované mezi dělnickým a revizionistickým sionismem, založila řada nezařazených skupin a jednotlivců Organizaci všeobecných sionistů, jakožto neideologickou stranu v rámci Sionistické organizace (později Světové sionistické organizace).

Perec Bernstein byl jedním z politiků a předsedů Všeobecných sionistů. Dvakrát neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách.

Nakonec se však Všeobecní sionisté identifikovali s názory evropských liberálů a střední společenské třídysoukromé vlastnictví a kapitalismus. V letech 1931 až 1945 se Všeobecní sionisté rozštěpili na dvě frakce vzhledem k rozdílnosti názorů nad sociálními tématy, ekonomikou a pracovními otázkami (např. Histadrut).[1] V letech po založení Izraele v roce 1948 se Všeobecní sionisté posunuli více na pravou stranu politického spektra kvůli hegemonii strany Mapaj a dalších dělnických sionistických hnutí v izraelské politice.

V roce 1936 začali Všeobecní sionisté vydávat vlastní deník s názvem ha-Boker. Jeho redaktorem byl po prvních deset let jeho existence Perec Bernstein. Přestal vycházet v roce 1965.[2][3] Strana také od roku 1936 zřídila vlastní zdravotní pojišťovnu, Kupat cholim šel ha-Cijonim ha-klalijim.[4]

Součástí izraelské politiky

Výsledky voleb do Knesetu
(počet mandátů)

Všeobecní sionisté se zúčastnili prvních izraelských parlamentních voleb v roce 1949, ve kterých získali 5,2 % hlasů, což představovalo celkem sedm poslaneckých mandátů. Nebyli však součástí ani jedné z prvních dvou vlád Davida Ben Guriona během funkčního období prvního Knesetu.

Ve volbách v roce 1951 zaznamenala strana velký úspěch, když získala 20 poslaneckých mandátů a stala se druhou největší stranou Knesetu. Krátce po volbách došlo navíc k dalšímu rozšíření, když se s Všeobecnými sionisty sloučily strany Sefardové a orientální komunity a Jemenitské sdružení (před koncem volebního období jeden poslanec z původního Jemenitského sdružení zase stranu opustil). Navzdory volebnímu úspěchu nebyla strana součástí třetí Ben Gurionovy vlády. Změna nastala po pádu třetí Ben Gurionovy vlády. Stalo se tak v důsledku rozporů nad náboženským vzděláním s ultraortodoxními stranami Agudat Jisra'el a Po'alej Agudat Jisra'el. Obě strany Ben Gurion vyloučil z vládní koalice a nahradil je Všeobecnými sionisty. Po Ben Gurionově odchodu se strana podílela ještě na páté vládě Moše Šareta, ne však již na jeho šesté vládě.

Ve volbách v roce 1955 strana ztratila a získala 13 poslaneckých mandátů a nebyla součástí žádné z koaličních vlád během funkčního období tohoto Knesetu.

Další pokles poslaneckých mandátů strana zaznamenala v dalších volbách v roce 1959, ve kterých získala 8 mandátů. Skutečnost, že strana ztrácela přízeň voličů, a že nebyla součástí vládní koalice, měla vliv na změně strategie. Strana se nakonec rozhodla sloučit s Progresivní stranou, která měla toho času 6 mandátů, s níž vytvořila Liberální stranu. Nová strana nakonec pomohla svrhnout vládu, když v roce 1961 Cherut vyvolal hlasování o nedůvěře vládě kvůli Lavonově aféře.

Ve volbách v roce 1961 získala Liberální strana 17 poslaneckých mandátů, čímž se stala třetí největší stranou v Knesetu. Během funkčního období tohoto Knesetu došlo ke spojení Liberální strany s Cherutem, které dalo vzniknout uskupení Gachal. Do nově vzniklého uskupení přešlo 10 poslanců Liberální strany (většinou bývalí členové Všeobecných sionistů), zatímco zbylých 7 poslanců (většinou bývalých členů Progresivní strany) na protest ze strany odešlo a založilo Nezávislé liberály. Uskupení Gachal se později stalo stranou Likud.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku General Zionists na anglické Wikipedii.

  1. a b General Zionism [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém: Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 154. (anglicky) 
  3. The Israeli Press [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-09-11. (anglicky) 
  4. About Meuhedet [online]. meuhedet.co.il [cit. 2011-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-07. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj