Věřňovice

Věřňovice
Kaple svatého Isidora (2011)
Kaple svatého Isidora (2011)
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Dolní Lutyně
Okres Karviná
Kraj Moravskoslezský kraj
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°55′37″ s. š., 18°25′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 636 (2021)[1]
Katastrální území Věřňovice (4,56 km²)
PSČ 735 53
Počet domů 221 (2011)[2]
Věřňovice
Věřňovice
Další údaje
Kód části obce 180351
Kód k. ú. 780359
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věřňovice (polsky Wierzniowice, německy Willmersdorf) jsou částí obce Dolní Lutyně ležící v okrese Karviná. Věřňovicemi protéká řeka Olše. Přes řeku vede most, který spojuje menší část obce s větší. Od mostu je to 1 kilometr ke starému hraničnímu přechodu. V místě mostu se nachází rizikový jez, pod kterým se tvoří nebezpečný vodní válec. V roce 2009 zde utonul minimálně 1 člověk. Na mostě jsou plakáty pro vodáky, které upozorňují právě na tento jez. Pod mostem jsou i nástupní místa pro vodáky. Řeka Olše je mezi vodáky velmi oblíbená, zvláště v úseku Věřňovice – Zabełków. Jsou zde dva hraniční přechody do Polska: Věřňovice – Gorzyczki (Gorzyce) a Věřňovice – Łaziska (Godów). Do Věřňovic zajíždí dvě autobusové linky, ze Stonavy a Bohumína. Z Dolní Lutyně zde vede pouze jedna úzká cesta, na které vyhasly už minimálně dva lidské životy. Obec byla poškozena povodněmi roku 1997 a 2010.

Na katastrálním území Věřňovice byla v roce 1989 vyhlášena přírodní památka Věřňovice s výskytem chráněných rostlin a živočichů.

Název

Původní jméno vesnice bylo Wernersdorf ("Wernerova ves"), jak je v dokladech ze 14. a 15. století (nejstarší písemný doklad z 1305 má polatinštěné Wernheri villa). Česká podoba (záměnou obvyklého zakončení -ovice za německé -dorf) je doložena od roku 1447 v podobě Věřněřovice (později též Věřměřovice), jehož zkrácením vzniklo Věřňovice. Vlivem českého jména vznikla nová německá podoba Wil(l)mersdorf užívaná až do 20. století, která zase ovlivnila české jméno do podob Vilmířovice a Velmířovice užívané v 19. století. Koncem 19. a začátkem 20. století se v češtině užíval i tvar Věřnovice.[3]

Historie

První zmínka o obci Wernheri villa v sekce circa Zary et Wladislaviam pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna sepsané kolem roku 1305.[4] Od 1362 Wernersdorf až do roku 1430 náležely k Dětmarovicím a později patřily různým vlastníkům. Roku 1572 připadly Věřňovice na dlouhou dobu ke vsi Dolní Lutyně kterou i s okolím zakoupil Václav Cigán ze Slupska. Od roku 1577 je držel Kašpar st. Vlček z Dobrozenice, v roce 1639 je získal Jan Jindřich Šlik a po něm Jindřich Vilém Šlik. V roce 1700 zdědil panství František Taaffe a od něj ho v roce 1792 koupil Jan Larisch-Mönnich. Od té doby spadaly Věřňovice jako součást dolnolutyňského panství (společně se Skřečoní a Novou Vsí) pod Fryštátské panství a to až do pozemkové reformy po 1. světové válce.Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měla obec 628 obyvatel, z nichž 627 bylo trvale registrovaných, 626 (99,8%) bylo polsky a 1 (0,2%) česky mluvících, 618 (98,4%) katolických , 1 (0,2%) evangeličtí a 9 (1,4%) byli stoupenci judaismu [5][

V říjnu 1938 byl proveden zábor obce Polskem, následovalo období nacistické okupace. Věřňovice byly osvobozeny dne 1. května. 1945 Sovětskou armádou, během válečných akcí byly značně poškozeny.

V roce 1850 Věřňovice čítaly 628 obyvatel, roku 1930 měly 831 obyvatel a 125 domů a v roce 1970 tam žilo 821 obyvatel a stálo 195 domů.

Zajímavosti

K zajímavostem Věřňovic mimo jiné náleží i existence někdejší polské exklávy[6][7] na jejich katastru, která zanikla ke 14. únoru 1959 s novým vytyčením státní hranice s Polskem podle zákona č. 62/1958 Sb. Jedná se o následující parcely: 894/1, 894/14, 961/2, 961/18, 962/1, 962/2, 963/1, 963/7, 963/8, 964/8, 964/9, 965/2, 966/14, 966/24, 1037/5, 1037/15, 1037/16, 1039/11, 1039/33 a 1039/34[8]. Zajímavé je i to, že dle katastru nemovitostí jsou dotyčné parcely stále ve vlastnictví Polska.

Pamětihodnosti

Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Socha sv. Jana Nepomuckého, chráněná jako kulturní památka ČR [9]
  • Kříž – náhrobek z války 1866

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 679.
  4. ↑ Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis
  5. ↑ PATRYN, Ludwig. Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien, Troppau 1912. [s.l.]: [s.n.], 1912. 
  6. ↑ http://www.pod.cz/files/casopis/2006/kapka-2006-01.pdf
  7. ↑ http://www.mapy.cz/#x=18.421039&y=49.931333&z=13&l=5
  8. ↑ Archivovaná kopie. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2012-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-18. 
  9. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-24]. Identifikátor záznamu 133318 : socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 


Související články

Externí odkazy

Zdroj