Výrov (okres Plzeň-sever)

Výrov
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Kralovice
Obec s rozšířenou působností Kralovice
(správní obvod)
Okres Plzeň-sever
Kraj Plzeňský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°57′43″ s. š., 13°27′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 461 (2023)[1]
Rozloha 9,50 km²[2]
Katastrální území Výrov u Kralovic
Nadmořská výška 448 m n. m.
PSČ 331 41
Počet domů 157 (2021)[3]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hadačka 105
331 41 Výrov
starosta@vyrov.cz
Starosta Bc. Vlastimil Pech
Oficiální web: www.vyrov.cz
Výrov
Výrov
Další údaje
Kód obce 566969
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výrov (německy Wegrow) je obec ležící 2,5 km jihozápadně od Kralovic v části okresu Plzeň-sever. Žije zde 461[1] obyvatel. Katastrální území obce je 951,28 ha. Vsí protéká Bučecký potok.

Části obce

Historie

Výrov byl založen na počátku 14. století na pozemcích grangie plaského kláštera na místě zrušené vsi či dvora Dolní Sechutice. Roku 1307 je poprvé připomínán, když klášter vykázal kralovickému faráři vůz sena ročně ze sechutického dvora jako náhradu za louku pod Výrovem.

Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Výrov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově.

V roce 1460 získal Sechutice s poli a lesy do zástavy Slavibor Pracek ze Svinné. Ten v roce 1498 uzavřel smlouvu s Albrecht z Kolovrat na Libštejně, podle které Albrecht získal pro stavbu rybníka louku pod Výrovem patřící k sechutickému dvoru. Albrecht měl za louku ročně platit Prackovi, po jeho smrti pak klášteru. Klášter měl také rybník získat, vyplatil-li by ves Výrov. Slavibor Pracek zemřel roku 1510, pusté Sechutice se vrátily do majetku kláštera a ten pozemky pronajímal chalupníkům z Výrova.

V roce 1539 získal Florián Gryspek Kaceřov a okolní vesnicemi a požádal krále Ferdinanda I. o připsání pustých sechutických pozemků. Král bez jednání s klášterem žádosti vyhověl a Gryspek kromě sechutických pozemků zabavil i louky pod Výrovem, zvané Prackovské. Tehdejší plaský opat Bohuslav se o změně nedozvěděl a marně se dožadoval 50 kop od výrovských a jejich pána Gryspeka, až si roku 1554 stěžoval u krále, ale neúspěšně.

Roku 1594 si rytíř Ctibor Řepický ze Sudoměře koupil od Gryspeků dva dvory a další majetek ve Výrově. Dalším šlechtickým majitelem byl Kryštof Valrich z Bubna. Tito drobní šlechtici sídlili v prostých vesnických statcích. Po porážce stavovského povstání získal Kaceřov i okolní vsi včetně Výrova opět plaský klášter.[4]

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla vesnice součástí města Kralovice a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.[5]

Okolí

Výrov je dnes srostlý s větší Hadačkou, na území obce se také nachází hospodářský dvůr Sechutice. Na severovýchodě sousedí s Kralovicemi a na jihu s Kopidlem.

Galerie

  • Kaple sv. Vojtěcha
    Kaple sv. Vojtěcha
  • Bučecký potok
    Bučecký potok

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Šlechta a její sídla ve Výrově. Hláska. 2020, roč. XXXI, čís. 2, s. 25–26. Dostupné online. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Josef Vorel: Dějiny rodného kraje: Výrov-Hadačka, Rabštejn nad Střelou, 1992

Externí odkazy

Zdroj