Vítkovice (loď)
| Vítkovice | |
|---|---|
Vítkovice u břehu Grónska, 1980
| |
 vlajka Československa
| |
| Základní údaje | |
| Typ | pro přepravu sypkého nákladu |
| Majitel | Československá námořní plavba |
| Domovský přístav | Praha |
| Spuštěna na vodu | 1966 |
| Uvedena do služby | 27. říjen 1966 |
| Panenská plavba | 1966 |
| Osud | sešrotována 1987 |
| Technická data | |
| Prostornost | 41 207 DWT |
| Délka | 209,90 m |
| Šířka | 27,50 m |
| Ponor | 11,6 m |
| Pohon | vznětový motor Sulzer 12 940 kW |
| Palivo | nafta |
| Rychlost | 15,8 uzlu |
| Posádka | 34 |
Vítkovice byla největší československá obchodní loď. Dovážela zejména rudu a plavila se po celém světě pod čsl. vlajkou v letech 1966 až 1987. Její posádku tvořilo 34 mužů.[1]
Stavba a parametry lodě
Vítkovice postavila loděnice v britském Glasgow. Byla dlouhá 209,8 metru, hrubá prostornost 24 326 BRT, nosnost 41 207 DWT, ponor až 11,6 metru. Byla poháněná jedním vznětovým motorem značky Sulzer se spotřebou 60 tun nafty denně a výkonem 12 940 kW. Dokázala vyvinout cestovní rychlost 15,8 uzlu.[1] Prostředky na stavbu lodi byly získány protihodnotou za důl na železnou rudu v Etiopii, který byl prodán Spojenému království.[2]
Historie
Byla postavena se záměrem dovážet potřebné suroviny pro hutě v Československu. Později vozila i jiný náklad, např. kovový šrot pro japonské hutě či 500 tun těžkou platformu k přečerpávání nafty do obřích tankerů na otevřeném moři. V letech 1976 až 1981 podnikla řadu plaveb do Grónska, absolvovala řadu plaveb do Jižní Ameriky, SSSR.[1]
V červenci 1980, během plavby z anglického přístavu Tilbury do Grónska, loď v Baffinově moři narazila čelně do plovoucí ledové kry. Kolize vytvořila v levé přední části trupu v otvor o velikosti 4×5 m. V grónském přístavu bylo poškození provizorně opraveno.[3]
V březnu 1987 byla loď předána k sešrotování na Tchaj-wanu, kde byla cena šrotu výhodnější, než v Evropě.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c PACOVSKÝ, Jaroslav; PODLENA, Vladimír. Československé námořní loďstvo. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984. OD-31-055-84-05-101. Kapitola Vítkovice, s. 120.
- ↑ Martin Donát. Kapitán na lodi může křtít i střílet. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. Květen 2010, roč. II, čís. 18, s. 12.
- ↑ Československé lode aj v Karibiku, dnes tam máme už len Viktora Koženého. plus7dni.pluska.sk [online]. 2018-07-21 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítkovice (loď) na Wikimedia Commons
- Webová stránka o lodi vč.sešrotování
- Kniha o lodi
