Vísecká rychta

Vísecká rychta
Vísecká rychta v Kravařích
Vísecká rychta v Kravařích
Poloha
Adresa Víska, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°38′8,14″ s. š., 14°23′31,77″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 17606/5-3063 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vísecká rychta je zachovalé, velké roubené stavení v osadě Víska obce Kravaře, které bylo později upraveno jako pobočka Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě s expozicí lidového umění. Je největší zdejší zajímavostí. Stavení je (s chybnou adresou) chráněno jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Tato monumentální stavba bývala rychtou obce Víska, původně samostatnou do roku 1849, kdy se spojila s městečkem Kravaře. Nechal ji zde postavit rychtář Václav Kern roku 1797 místo rychty původní, zvané Valdštejnská hospoda z roku 1509. Víseckými rychtáři byly střídavě příbuzné rodiny Kernů a Fuchsů. Kernové v 19. století vlastnili téměř 6 ha polí, dobytek, koně a ovce. Mimo obilí pěstovali i chmel, na jehož sušení upravili několikapatrovou půdu a řadou průduchů.

Krátce po 2.světové válce byla ještě obydlena, pak užívána JZD a od něj poškozené stavení získal roku 1960 Okresní národní výbor. Ten ji nechal zrestaurovat a věnoval ji Okresnímu vlastivědnému muzeu v České Lípě. Tehdejší ředitel muzea Břetislav Vojtíšek cennou stavbu našel v roce 1960 do výšky 1 metru plnou hnoje, chovaly se v ní ovce.[2]

Na opravu stavení se nedostávaly peníze a vůle správních orgánů obce i okresu. Teprve 5. dubna 1986 (po 26 letech) byla v zrestaurovaném stavení zpřístupněna první expozice pod názvem Muzeum lidového umění.[3] Nyní je jednou ze tří poboček Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě a je také členem Asociace muzeí a galerií České republiky.

Expozice uvnitř rychty

Popis rychty

Vísecká rychta - je největší (33×17×28 m)[4] roubené obytné stavení v Čechách. V patře měla pět komor a trojpodlažní půdu uzpůsobenou pro sušení chmele. V přízemí byla černá kuchyně, velká a malá světnice. Stavení (a Víska) je na levém břehu Bobřího potoka.[5][6] Adresa je Vísecká rychta, Víska 3, 47103 Kravaře.

Expozice

Původně zde byla expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách. Později sem byla soustředěna řada kusů malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. století i nábytek movitějších venkovanů. Nejstarší skříň je z roku 1761. Expozice je stále doplňována jak novými přírůstky, tak naučnými tabulemi, mapkami a dalším písemným materiálem. Komory v patře byly upraveny na tematické celky s ukázkami nábytku, řezbářství a nářadí. Přilehlá stáj je určena na příležitostné výstavy a promítání vieofilmů. Zde je vystavena dokumentace k historii stavby a muzea.

Další exponáty muzea uvnitř

V sousedním stavení bývalé zděné stodoly z roku 1933 je uskladněna řada hospodářských strojů v první polovice 20. soletí a funguje jako depozitář muzea.[6]

Přístup veřejnosti

Rychta je návštěvníkům otevřena od května do září denně mimo pondělí, v dubnu a říjnu o víkendech, v březnu a listopadu jen pro předem objednané hromadné návštěvy[7].

Jednorázové akce pro veřejnost

Pobočka je spoluorganizátor řady akcí pro veřejnost. Partnerem jí bývá zejména obec Kravaře. Velká je každoročně účast na akcích Masopust na rychtě[8], Velikonoce na rychtě, Svatojánská noc, Dobytí Kravař, Kravařská paličkiáda.

Další část expozice věnována truhlářství

Na jaře 2014 zde byl zahájen cyklus Kafe na rychtě, podvečerní setkání se zajímavými osobnostmi.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 128263 : Venkovská usedlost, obec Kravaře, část obce: Kravaře (chybný údaj), čp. 3. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Na Vísecké rychtě, s. 52. 
  3. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Kravaře, s. 80. 
  4. ↑ Toulavá kamera 1, str. 74-76, ISBN 80-7316-228-8
  5. ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  6. ↑ a b Smejkal - Máchův kraj, str. 53
  7. ↑ Růžička - Českolipsko do kapsy, str.81
  8. ↑ Tomáš Cidlina. Masopust na Vísecké rychtě. i-noviny.cz [online]. 2014-02-06 [cit. 2014-02-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jitka Cidlinová. Večerní setkání na rychtě pokračují. i-noviny.cz [online]. 2014-06-02 [cit. 2014-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOJTÍŠEK, Břetislav. Vísecká rychta: Příspěvek k lidovému stavitelství na Českolipsku v 18. století. Ústí nad Labem: Krajský ústav památkové péče a ochrany přírody, 1990. 61 s. ISBN 80-85036-15-0. 
  • Skládací leták vydaný českolipským muzeem

Externí odkazy

Zdroj