Vícečetná náboženská identita

Vícečetná náboženská identita (Multiple religious belonging) je skutečnost, kdy jedinec vyznává více než jedno náboženství.[1] Může se jednat o dvě náboženství, která jedinec nesměšuje, ale k oběma chová náboženskou úctu, navštěvuje jejich bohoslužby či rituály, aniž by je synkretizoval.[2] V životě jedince to mohou být dvě nebo i více náboženství.[1] Typická je v tomto ohledu subsaharská Afrika, kde podle afrikanisty a religionisty Ondřeje Havelky početná množina věřících vyznává křesťanství nebo islám a také jedno z tradičních náboženství svých předků.[3] Vícečetná náboženská identita je ovšem mnohými křesťany a muslimy mimo subsaharskou Afriku, zejména v Evropě a USA, považována za problematickou či dokonce z hlediska nauky nepřípustnou.[4] Další oblastí, kde je vícečetná náboženská identita poměrně běžnou je východní Asie.[1][5]

Někteří teologové považují vícečetnou náboženskou identitu za nemožnou.[6] Takový postoj podle Havelky ovšem spíše ukazuje na neznalost přístupu k náboženské rovině života v jiných oblastech světa, kde identitu člověka – přiznání ontologické kvality osoby[7] – neformuje pouze většinově vyznávané náboženství, např. křesťanství, ale ve stejné míře také náboženství předků, skrze jehož iniciační a přechodové rituály[8] získává postupně člověk statut plnohodnotné osoby a plnohodnotného člena společnosti.[9]

Jeden z přístupů studujících vícečetnou náboženskou identitu z křesťanského pohledu uznává možnost vyznávání křesťanství a dalšího náboženství pouze pod podmínkou, že křesťanství je považováno za nadřazené náboženství.[10] Podobné tendence lze vysledovat u islámských autorů. Podle Havelky je to opět neznalost rozmanitých přístupů ve světě zejména v Africe a Asii, přinejmenším částečně ovšem ve všech oblastech světa.[11] Nadřazování křesťanství či islámu také znesnadňuje mezináboženský dialog založený na rovnocenném respektu k alteritě.[10] Jiný vědecký přístup uznává vícečetnou náboženskou identitu bez nadřazování a vzájemného porovnávání.

Zaměňovaný ale jiný fenomén je náboženský synkretismus, kdy jedinec vyznává jedno synkretizované náboženství, které vzniklo spojením dvou původně zcela odlišných náboženství, například synkretismus bwiti a křesťanství v africkém Gabonu.[11]

Reference

  1. ↑ a b c BRUCE, Steve. Multiple Religious Belonging: Conceptual Advance or Secularization Denial?. Open Theology. 2017-10-26, roč. 3, čís. 1, s. 603–612. Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 2300-6579. DOI 10.1515/opth-2017-0047. (anglicky) 
  2. ↑ HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2021-12-01, roč. 23, čís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2022-08-21]. DOI 10.5507/sth.2021.033. (anglicky) 
  3. ↑ HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 291–309. 
  4. ↑ ROSS, Kenneth R. Christianity in Sub-Saharan Africa. 1. vyd. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2017. S. 3–6. 
  5. ↑ Double belonging: Buddhism and Christian faith. www.ncronline.org [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CORNILLE, Catherine. Many Mansions? Multiple Religious Belonging and Christian Identity. 1. vyd. Maryknoll, New York: Orbis Books, 2010. S. 3–24. 
  7. ↑ HAVELKA, Ondřej. Diferenciace teologického pojetí lidské osoby a osobnosti vzhledem k vybraným přístupům empirického funkcionalismu. Caritas et veritas. 2023-04-15, roč. 12, čís. 2, s. 117–132. Dostupné online [cit. 2023-04-16]. DOI 10.32725/cetv.2022.033. (anglicky) 
  8. ↑ MBITI, John S. African Religions & Philosophy. 1. vyd. Portsmouth: Heinemann, 1990. Dostupné online. 
  9. ↑ HAVELKA, Ondřej. Islám v Africe: Pevná tradice, výjimečné univerzity i synkretismy. Dingir. 2023, roč. 26, čís. 1, s. 2–6. Dostupné online. 
  10. ↑ a b KÄRKKÄINEN, Veli-Matti. Dialogue, Witness, and Tolerance: The Many Dimensions of Interfaith Encounters. Theology [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b HAVELKA, Ondřej. The Syncretism of the Gabonese Bwiti Religion and Catholic Christianity from a Theological and Theological-Ethical Perspective. AUC THEOLOGICA. Karolinum, 2022-11-25, roč. 12, čís. 1, s. 143–159. Dostupné online [cit. 2023-03-31]. (anglicky) 

Zdroj