Václav Xaver Neumann z Puchholtze

Václav Xaver Neumann z Puchholtze
Narození 1670
Úmrtí 14. srpna 1743 (ve věku 72–73 let)
Praha České královstvíČeské království České království
Alma mater Filozofická fakulta Ferdinanovy univerzity v Praze
Povolání lékař, univerzitní pedagog a spisovatel
Děti Jakub Neumann z Puchholce[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Xaver Neumann z Puchholtze (rovněž ve variantě z Puchholtzu) (1671–14. srpna 1743 Praha) byl profesor práv a advokát. Během své univerzitní kariéry byl patnáctkrát zvolen děkanem Právnické fakulty a šestkrát rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Život

Erb Václav Neumanna z Puchholzu

Václav Neumann se narodil v rodině Jana Valeriána Neumanna, původem z Domažlic, který obdržel roku 1652 erb a byl povýšen do šlechtického stavu. Byl měšťanem na pražském Starém Městě. Matkou Václava Neumanna byla druhá manželka Jana Valeriána Kateřina Margareta z Dusterwaldu. Kateřina byla dcerou advokáta a profesora práv Jana Jindřicha z Dusterwaldu.[2] Václavovi Neumannovi se dostalo vynikajícího vzdělání. Studoval na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity u profesora Jana Kryštofa Schambogena. Od r. 1688 byl mistrem svobodných umění, r. 1699 získal doktorský titul a věnoval se advokacii. Od r. 1704 působil jako mimořádný profesor, od r. 1722 profesor na katedře kanonického práva. Během své univerzitní kariéry byl patnáctkrát zvolen děkanem Právnické fakulty a šestkrát rektorem Univerzity. Byl autorem mnoha odborných spisů a působil v komisi pro revizi Obnoveného zřízení zemského v r. 1709 a zasazoval se i o reformy právnických studií. Byl propagátorem merkantilistických idejí.[3] Václav Neumann z Puchholze zemřel v roce 1743 na zámku Suchdol ve věku 72 let. Následně byl pochován do klášterního kostela sv. Františka z Assisi v Zásmukách.  Honosný náhrobník byl zasazený do podlahy klášterního kostela, před oltářem Panny Marie Pomocné. Rod Václava Neumanna pokračoval syny i dcerami. Nejznámějším se stal Jakub Vincenc, úředník zemských desk a císařský apelační rada, který roku 1747 získal český rytířský stav a polepšení erbu. Rod na počátku 19. století postupně mizí z dějin.[4]

Spor s hrabětem Františkem Antonínem Šporkem

Do obecného povědomí vstoupil spor Václava Neumanna se zakladatelem hospitálu Kuks Františkem Antonínem Šporkem. Jádrem sporu byl soud o nepro­placené směnce na 5 000 zlatých, kterou Špork vystavil Neumannovi za bu­doucí poskytnuté právní služby, aniž by si přitom uvědomil, jak riskantním instru­mentem směnka je. Hrabě však s činnos­tí svého advokáta spokojen nebyl, neboť ten měl jednat ve prospěch protistrany a porušit tak jedno ze základních pravi­del advokátní etiky. Za práv­ní služby tak odmítl směnku zaplatit, což mělo za následek protestaci směn­ky a následné podání směnečné žaloby proti Šporkovi. Nakonec rozsu­dek purkrabského soudu vyzněl v neprospěch Šporka. Částka 5 000 zlatých s příslušenstvím nebyla pro hra­běte žádná závratná suma, z prin­cipu a z pocitu nespravedlnosti ji však odmítl uhradit, což mělo za následek per­sonální exekuci. Špork byl ze zámku v Lysé eskortován do Prahy, kde byl třináct týdnů držen ve věži Daliborce, v chladné purkrabské komnatě. Hrabě se však s pravomocným roz­hodnutím purkrabského soudu nikdy ne­smířil, a pokusil se jej několikrát bez úspěchu zvrátit.[5]

Nemovité památky

Zámek Suchdol u Kutné Hory, sídlo Václava Xavera Neumanna z Puchholtze.

Kapli a později kostel Narození panny Marie v Praze–Michli nechal Neumann postavit dle nadační listiny z 21. 6. 1724 z titulu děkana Právnické fakulty, protože obec Michle byla součástí nemovitého majetku Právnické a Lékařské fakulty Karlo – Ferdinandovy Univerzity a fakulty zde vykonávaly patronátní právo. Neumann nechal svoji úlohu při výstavbě kostela zvěčnit rodovým erbem na východním průčelí kostela. Erb Neumanna se nachází i v interiéru kostela. V severní boční lodi je barokní oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého neseného anděly, v rohu obrazu je umístěn erbzakladatele kostela.[6]

Neumann nechal barokně přestavět i zámek Suchdol na Kutnohorsku, který koupil v dražbě od zadluženého hraběte Karla Jáchyma Bredy. Na Suchdole si za své obydlí zvolil jihozápadní křídlo zámku, které nechal barokně upravit. Z těchto úprav se dochovala některá dveřní a okenní ostění v této části zámku a barokní krb. Jednotlivé části zámku byly tehdy dostavěny do stejné výše a zastřešeny jednotnou barokní valbovou střechou. Vodní příkopy kolem zámku byly zrušeny a v jejich místě zřízena zahrada, ohrazená směrem ke vsi barokní zdí. [7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Michal Navrátil: Almanach československých právníků. 1930. Dostupné online.
  2. ↑ Listy heraldické a genealogické společnosti v Praze, číslo 12, duben 1971, str. 7-10.
  3. ↑ WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-. Neumann z Pucholtze, Jan Václav Xaver, 1670-1743. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Dotek nesmrtelného urobora v Michli – Václav Neumann z Puchholze - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ignác Antonín Hrdina, Proč hrabě Špork seděl ve vězení pro dlužníky?, KEY Publishing a The European Society for History of Law, Ostrava 2011, 341 stran.
  6. ↑ PRIX Dalibor a kol, Umělecké památky Prahy, velká Praha 1.M-U, Praha, Academia, 2017, str. 18-20, https://pamatkovykatalog.cz/kostel-narozeni-panny-marie-15659804
  7. ↑ POCHE E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha, nakladatelství ČSAV Academia, 1980, str. 463, DURDÍK T. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž, Argo, 2005, str. 774-775.

Externí odkazy

Zdroj