Václav Vlastimil Hausmann

Václav Vlastimil Hausmann
Václav Vlastimil Hausmann
Václav Vlastimil Hausmann
Základní informace
Narození 2. ledna 1850
Police nad Metují, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. dubna 1903 (ve věku 53 let)
Česká Třebová
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry opera, duchovní hudba a klasická hudba
Povolání hudební skladatel a varhaník
Nástroje varhany
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Václava Vlastimila Hausmanna (matrika N 1837-1859 územní rozsah: Police nad Metují (SOA Zámrsk))

Václav Vlastimil Hausmann (2. ledna 1850 Police nad Metují – 11. dubna 1903 Česká Třebová[1]) byl český hudební skladatel a publicista.

Život

Byl synem polického učitele, který byl rovněž varhaníkem a skladatelem. U něho získal základní hudební vzdělání, které si dále rozšířil studiem na učitelském ústavu a Varhanické škole v Praze. Po absolvování školy se stal učitelem v České Třebové. V následujících letech byl ředitelem kůru a kapelníkem na různých místech v Čechách. V roce 1873 začal v Bystřici nad Pernštejnem vydávat první moravský hudební časopis Hlasy hudební.

Za svého působení v Havlíčkově Brodě (1881–1888) založil Zemský spolek varhaníků a vydával časopisy Českoslovanský varhaník a Slovanská hudba.

V roce 1888 odešel do Maďarska a stal se kapelníkem metropolitního kostela v Egeru. O dva roky později působil jako dirigent městského divadla a ředitel kůru ve slezském Bílsku. Na sklonku života žil u své dcery v České Třebové.

Zemřel roku v České Třebové a byl nejprve pohřben na místním hřbitově u rotundy svaté Kateřiny. Po zrušení pohřebiště roku 1905 byly ostatky uloženy na nově založeném městském hřbitově.

Dílo

Opery a operety

  • Fráter Serafín
  • Čtvrtá ratolest
  • Rybář Radovid (1873)
  • Pan Principál
  • Před myslivnou (1870)
  • Král Beludžistánie Ali Kabul
  • Ženichové (1869)
  • Katilina s Neuhofenu
  • Vesnické povídky (balet)

Orchestrální skladby

  • Paličova dcera
  • Velebit
  • Jihoslovan
  • Pod Radhoštěm

Chrámové skladby

  • Mše G-dur
  • Slavnostní mše B-dur
  • Te Deum
  • Litanie a pohřební písně
  • Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra)
  • Golgota (kantáta na slova Karla Václava Raise)

Komponoval rovněž písně (i vojenské), sbory, tance a řadu drobných skladeb pro klavír.

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Marie Balková: Inventarizace černického archivu. Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno, 2010

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy

Zdroj