Václav Olič

Václav Olič
Narození 26. září 1847
Řevničov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 29. listopadu 1932 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání policista
Příbuzní Karla Oličová (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Olič (26. září 1847 Řevničov[1] – 29. listopadu 1932 Praha[2]) byl rakousko-uherský a český policejní úředník.[3]

Život

Ve Slaném Olič vystudoval místní nižší gymnázium. Po jeho absolvování pokračoval ve studiích práva.[4] Když dokončil své vysokoškolské vzdělávání, nastoupil v sedmdesátých letech 19. století k pražské policii. V letech 1893 a 1894 stál například v čele skupiny, která v rámci pražského ředitelství policie vyšetřovala kauzu spiknutí Omladiny. Jako ocenění za výsledky v této kauzy byl jmenován dvorním radou.[3] Když se pak v roce 1897 zastřelil podnikatel a starosta Košíř Matěj Hlaváček, vedl Olič kvůli společenskému významu zemřelého vyšetřování tohoto úmrtí.[5] Na počátku 20. století, v roce 1908, odešel Olič do výslužby.[3]

Na pražských Vinohradech vlastnil Olič dům, v němž také bydlel a zároveň pronajímal další byt Evě Šulcové, někdejší hospodyni, která však po úmrtí své bytné získala dědictvím jmění. Ta z neznámých důvodů adoptovala a v Praze vychovávala dceru svého nevlastního bratra Annu Vlčkovou. Zde se Vlčková, pozdější manželka československého prezidenta Edvarda Beneše, poznala s Oličovou dcerou Annou, zvanou Aťou, a navázaly spolu celoživotní přátelství.[6]

Jakmile začala první světová válka,[3] přiměla Oliče jeho dcera Aťa k zapojení se do odbojové činnosti. Když například vznikla Maffie, její první konspirační schůzky se konaly v Oličově bytě.[3] Spolu s Hanou Benešovou čelil pak obvinění z přechovávání Masarykových spisů.[7] Během října 1915 jej však kvůli jeho činnosti policie zatkla a odvezla do hlavního města císařství, do Vídně. Za dva měsíce, v prosinci 1915, jej však propustila a dále již vyšetřovala na svobodě. Roku 1917 byl ale císařem Karlem I. amnestován.[3]

Se svou manželkou Annou roz. Pelcovou[8], s níž se oženil[9] v roce 1879 měl čtyři děti, a sice Marii (1880), Roberta[10] (1882), Annu (1885), a Karla[11] (1891–1915). Dcerou Karla Oliče, a tedy vnučkou Václava Oliče, byla česká filmová herečka Karla Oličová, jež účinkovala například ve snímcích Bílá nemoc (1937) či Švanda Dudák (1937).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Řevničov
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z4, s. 8
  3. ↑ a b c d e f TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století. Díl 2 (K–P). Praha, Litomyšl: Paseka, Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. Heslo Olič Václav, s. 488. 
  4. ↑ Olič, Václav, 1847–1932 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ BOHATA, Jan. Starosta přivedl před 120 lety tramvaj do Košíř. Dluhy řešil výstřelem. iDNES.cz [online]. 2017-07-22 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠIŠKA, Miroslav. Hana Benešová – z dcery železničáře manželkou prezidenta. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-08-10 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. 1. vyd. Karviná: Paris, 2019. 206 s. (Masarykova knižnice Hlas). ISBN 978-80-87173-47-3. S. 12, 13, 23–24, 34, 84. 
  8. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Anny Pelcové farnost Olešná
  9. ↑ Matriční záznam o sňatku Václava Oliče s Annou Pelcovou farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  10. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Roberta Oliče farnost Bratronice
  11. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Karla Václava Oliče farnost Řevničov

Literatura

  • DOBNER, Libor. Výročí osobností Slánska. Slánské listy. 1997, roč. 5, čís. 27, s. 9. 
  • FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. S. 20–21. 

Externí odkazy

Zdroj