Václav Kyselka

Václav Kyselka
Narození	21. června 1921 Šaratice
Úmrtí	1. dubna 2017 (ve věku 95 let)
Místo pohřbení	hřbitov Šaratice
Povolání	sochař
Děti	Václav Kyselka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Kyselka (21. června 1921 Šaratice – 1. dubna 2017) byl český sochař.^[1][2]

Životopis

V letech 1937–1939 studoval na Odborné škole uměleckých řemesel v Brně.^[2] A následně mezi roky 1939–1946 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Karla Dvořáka.^[1]

Po studiích se přesunul za prací do Teplic.^[1] Zde působil také v muzeu.^[2]

Od roku 1953 působil jako samostatný umělec^[2] a v témže roce vyhrál společně s Jiřím Bradáčkem soutěž na Památník osvobození Litoměřic. Takto začala jejich vzájemná spolupráce, která pokračovala na menších projektech jako byly podobizny přátel a známých, herců, hudebníků a dalších.^[1]

Jeho monumentální díla a plastiky byly často určeny k dotváření objektů občanské vybavenosti. Realizoval například díla u polikliniky v Ústí nad Labem, v Chomutově na Severní terase, v atriu Domu služeb a další.^[1]

Byl členem vrcholných orgánů Svazu československých výtvarných umělců. Působil například v komisi pro spolupráci architekta s výtvarníkem.^[1] Spoluzaložil Skupinu 57 (Krok 57).^[1][3]

V roce 1961 pořádal samostatnou výstavu v Teplicích, v roce 1966 v Ústí nad Labem, v roce 1968 v německém Münsteru a v roce 1982 v Duchcově. Vystavoval také na kolektivních výstavách. Například v Praze v roce 1980 na výstavě s názvem Výtvarní umělci k 35. výročí.^[1]

V roce 1978 mu byl udělen čestný titul Zasloužilý umělec, v roce 1981 obdržel medaili Za obětavou práci pro socialismus a v roce 1986 Státní cenu Klementa Gottwalda.^[1][2][3]

Je zastoupen ve sbírkách Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie výtvarného umění v Roudnici nad Labem, Oblastní galerii výtvarného umění v Liberci a v Galerii Benedikta Rejta v Lounech.^[1][2]

Posledních 20 let svého života se věnoval intenzivně malbě a skoro vůbec nevystavoval.^[2]

Měl 7 dětí. Syn Václav a dcera Eva zdědili po svém otci umělecký talent a věnují se umělecké činnosti. Václav je akademickým sochařem a Eva (nyní Brožová) brněnskou sochařkou.^[2]

Dílo

• 1947: Pomník osvobození Rudou armádou v Hoštěrádkách^[4]
• 1952–1954: Pomník J. Fučíka, Bílina^[5]
• 1954: Pomník J. V. Stalina, Litoměřice^[6]
• 1954: Busta J. Fučíka, Most^[7]
• 1955: Pomník osvobození Rudou armádou v Ústí nad Labem (s Emilem Solaříkem a Josefem Vančou)^[1][8]
• 1955: Plastiky na průčelí budovy nádraží v Teplicích^[9]
• 1956: Reliéfy pro budovu Báňských projektů, Teplice^[10]
• 1960: Pamětní deska Dr. Vrbenského v Mostě^[1]

• 

  1964: Slunce, Ústí nad Labem^[11]
• 1965: Mateřství, plastika, jesle v Ústí nad Labem^[1]
• 1971–1973: Přátelství, Krupka^[12]
• 1973: Pomník L. v. Beethovena v Teplicích^[1][13]
• 1974: Voda, fontána v Chomutově^[1][14][15]
• 1975: Socha rudoarmějce v Terezíně^[16][17]
• 1976: Skulptura s hrajícími si dětmi ve vstupním prostoru ZDŠ, Kadaň^[18]
• 1977–1980: Učitelka a žák, Osek^[19]
• 1978: Pramen, Osečná^[20]

• 

  1978: Budovatelé, Kadaň^[21]
• počátek 80. let: Rodina, Ústí nad Labem^[22]
• 1980: Učitel a žák, plastika na Základní škole v Oseku^[1]
• 1981: Voda a Léto, sídliště v Bílině^[1][23]
• 1981: Budoucnost, plastika, škola v Žalanech^[1]
• 1982: Město, reliéf, obřadní síň v Teplicích^[1]
• 1982: Školačka, Litoměřice^[24]
• 1983: Mírová holubice, Litvínov^[25]
• 1983: Dívka s motýlem, Litvínov^[26]
• 1983: Žena s růží, na Kamenném vrchu v Ústí nad Labem^[1]
• 1983: Nový život, na Severní terase v Ústí nad Labem^[1]
• 1983: Mateřství pro sídliště Luna v Teplicích^[1]
• 1983: Pomník Jaroslava Kociána v Ústí nad Orlicí^[27]
• 1984: Děti, Chomutov^[28]
• 1985: Násilí, Terezín^[29]
• 1985: Tajemství, Chomutov^[30]
• 1986: Družba, Ústí nad Labem^[31]
• 1986: Dar přírody, Teplice^[32]
• 1987: Hudba, cín^[1]
• 1987: Vítání, Ústí nad Labem^[33]
• 1988: Truchlící žena, Most^[34]
• 1988: Rozhovor, Ústí nad Labem^[35]

• 

  1990: Dary přírody, Most^[36]

Ocenění

• 1965: 1. cena v celostátní soutěži za řešení Lidického náměstí v Ústí nad Labem^[1]
• 1966: Krajská cena za umění^[37]
• 1970: 2. cena v soutěži k 25. výročí osvobození^[1]
• 1975: Odměna SČVU a ČFVU v oboru sochařství^[1]
• 1978: Zasloužilý umělec^[1][2]
• 1979: 1. cena v celostátní soutěži za pomník K. Gottwalda v Mostě^[1]
• 1981: Medaile Za obětavou práci pro socialismus^[1][2]
• 1986: Státní cena Klementa Gottwalda^[1][2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Kyselka na Wikimedia Commons

Zdroj