Usue Maitane Arconadová

Usue Maitane Arconadová
Arconadová na US Open 2015
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	28. října 1998 (25 let)
Místo narození	Buenos Aires, Argentina[1]
Bydliště	San Juan, Portoriko, USA[2]
Výška	165 cm[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	464 086 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	196–154
Tituly	0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění	130. místo (3. února 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo kvalifikace (2022)
French Open	1. kolo kvalifikace (2020, 2021)
Wimbledon	1. kolo kvalifikace (2021)
US Open	1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	85–61
Tituly	0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění	116. místo (16. prosince 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
US Open	1. kolo (2019, 2020, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231120a20. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Usue Maitane Arconadová, nepřechýleně Arconada, (* 28. října 1998 Buenos Aires) je americká profesionální tenistka narozená v Argentině. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala do února 2021 čtyři tituly ve dvouhře a šest ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2020 na 130. místě a ve čtyřhře pak v prosinci 2019 na 116. místě. Připravuje se ve středisku Amerického tenisového svazu u Orlanda. Trénuje ji Australan Stephen Huss.^[2][1]

V juniorském tenise vyhrála čtyřhru ve Wimbledonu 2016, když s krajankou Claire Liuovou ve finále zdolaly Mariam Bolkvadzeovou s Caty McNallyovou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala na v květnu 2015 na 5. místě.^[3][4] Z Panamerických her 2019 v Limě si odvezla zlatou medaili z ženské čtyřhry. V boji o titul přehrála s Caroline Dolehideovou paraguayskou dvojici Verónica Cepedeová Roygová a Montserrat Gonzálezová.

Soukromý život

Narodila se roku 1998 v argentinské metropoli Buenos Aires do rodiny Cecilie Lanazaniové a Alejandra Arconada. Má dva sourozence, Imanol a Jordiho.^[2]

Do roku 2008 žila v Portoriku, odkud se s argentinským trenérem Luisem Brestem přestěhovala na Floridu. Poté se začala připravovat v Atlantě, kde ji koučoval Frank Salazar. V roce 2011 jej následovala do tenisového centra v marylandském College Parku, jehož členy byli také Robin Montgomeryová či Frances Tiafoe, a usadila se ve Washingtonu, D.C.^[5]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v květnu 2013, když na turnaji v jihokarolínském Hilton Head Island s dotací 10 tisíc dolarů postoupila jako šťastná poražená z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla čtvrté nasazené krajance Brooke Austinové ze šesté světové stovky.^[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během ledna 2015 na guadeloupském Svatém Martinu, turnaji s s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála nejvýše nasazenou Argentinku Victorii Bosiovou figurující na 361. příčce.^[6][3]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour prožila premiérový start ve čtrnácti letech, po obdržení divoké karty na letní Citi Open 2013 ve Washingtonu, D.C.^[5] V druhém kole však získala jen dva gemy na o deset let starší krajanku Alexandru Muellerovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na červencovém Citi Open 2016. Z pozice hráčky sedmé světové stovky získala divokou kartu do dvouhry. Na úvod vyřadila Kanaďanku Françoise Abandovou. Ve druhém utkání se poprvé v kariéře střetla s členkou elitní padesátky, šestou nasazenou Kazaškou Julií Putincevovou, která ji vyřadila po třísetovém dramatu. Ve druhé fázi první kvalifikační soutěže na grandslamu, US Open 2016, nestačila na Španělku Saru Sorribesovou Tormovou.^[6][4]

Výkonností posun zaznamenala v sezóně 2019, kdy se z 345. místa lednové klasifikace posunula na konečnou 140. pozici, s celkovou singlovou bilancí zápasů 47–18. Během června a července 2019 vyhrála sedmnáct z osmnácti utkání, včetně zisku prvních trofejí z turnajů ITF s dotací 25 tisíc dolarů v Bethany Beach a Denveru i z 60tisícového Honolulu po hladké finálové výhře nad Nicole Gibbsovou. Na zářijovém Oracle Challenger Series – New Haven 2019 ze série WTA 125K nezvládla boj o titul s Ruskou Annou Blinkovovou. Na turnaji však poprvé v kariéře porazila členky první světové stovky, Němku Tatjanu Mariovou a Australanku Astru Sharmaovou.^[4][6]

Sezónu 2020 zahájila postupem z kvalifikace na aucklandském ASB Classic, když vyhrála její závěrečné kolo s Ann Liovou. Na úvod dvouhry nastoupila k premiérovému duelu proti tenistce první světové dvacítky, Chorvatce Petře Martićové, jíž podlehla po třísetové bitvě trvající 2.42 hodiny.^[4][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel po pětiměsíční koronavirovém přerušení sezóny, v ženském singlu US Open 2020. Do soutěže nastoupila namísto odhlášené Tchajwanky Sie Šu-wej.^[4] V úvodním kole však nenašla recept na Slovinku z počátku druhé světové stovky Kaju Juvanovou.^[6]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 0–2 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	září 2019	New Haven, Spojené státy	tvrdý	Anna Blinkovová	4–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (0–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	září 2019	New Haven, Spojené státy	tvrdý	Jamie Loebová	Anna Blinkovová Oxana Kalašnikovová	2–6, 6–4, [4–10]
Finalistka	2.	srpen 2021	Concord, Spojené státy	tvrdý	Cristina Bucșová	Peangtarn Plipuečová Jessy Rompiesová	6–3, 6–7(5), [8–10]

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments	80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments	60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments	25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments	10 000 $ tournaments

Dvouhra (5 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
1.	leden 2015	Saint Martin, Francie	tvrdý	Victoria Bosiová	7–5, 3–6, 6–1
2.	červen 2019	Bethany Beach, Spojené státy	antuka	Natasha Subhashová	6–1, 6–1
3.	červen 2019	Denver, Spojené státy	antuka	Alexa Glatchová	6–4, 2–6, 6–3
4.	červenec 2019	Honolulu, Spojené státy	tvrdý	Nicole Gibbsová	6–0, 6–2
5.	říjen 2021	Berkeley, Spojené státy	tvrdý	Marcela Zacaríasová	6–1, 6–3

Čtyřhra (7 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	červenec 2017	Stockton, Spojené státy	tvrdý	Sofia Keninová	Tammi Pattersonová Chanel Simmondsová	4–6, 6–1, [10–5]
2.	leden 2018	Daytona Beach, Spojené státy	antuka	Alexa Guarachiová	Ulrikke Eikeriová Ilona Kremenová	6–3, 6–4
3.	duben 2019	Pelham, Spojené státy	antuka	Caroline Dolehideová	Oana Georgeta Simionová Gabriela Talabăová	6–3, 6–0
4.	duben 2019	Dothan, Spojené státy	antuka	Caroline Dolehideová	Destanee Aiavová Astra Sharmaová	7–6(7–5), 6–4
5.	červen 2019	Bethany Beach, Spojené státy	antuka	Hayley Carterová	Dea Herdželašová Tereza Mihalíková	6–4, 6–4
6.	říjen 2019	Macon, Spojené státy	tvrdý	Caroline Dolehideová	Jaimee Fourlisová Valentini Grammatikopoulou	7–6(7–5), 6–4
7.	únor 2021	Boca Raton, Spojené státy	tvrdý	Caroline Dolehideová	Conny Perrinová Camila Osoriová	6–3, 6–4

Fiále na jniorském Grand Slamu

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	2016	Wimbledon	tráva	Claire Liuová	Mariam Bolkvadzeová Caty McNallyová	6–2, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Usue Maitane Arconada na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Usue Maitane Arconadová na Wikimedia Commons
• Usue Maitane Arconadová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Usue Maitane Arconadová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)

Zdroj